Comparer
Atos 26
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Atos
Chapitre 26
1
Agripa disse a Paulo: “Você tem permissão para falar por si mesmo.” Então Paulo estendeu a mão e fez a sua defesa:
2
“Considero-me feliz, rei Agripa, por poder fazer a minha defesa diante do senhor hoje, a respeito de todas as coisas de que sou acusado pelos judeus,
3
especialmente porque o senhor é especialista em todos os costumes e questões que existem entre os judeus. Portanto, peço-lhe que me ouça com paciência.
4
“De fato, todos os judeus conhecem o meu modo de viver desde a juventude, desde o princípio entre a minha própria nação e em Jerusalém;
5
eles me conhecem desde o princípio e, se quisessem, poderiam testemunhar que, segundo a seita mais rigorosa da nossa religião, vivi como fariseu.
6
E agora estou aqui para ser julgado por causa da esperança da promessa feita por Deus aos nossos pais,
7
a qual as nossas doze tribos, servindo a Deus fervorosamente noite e dia, esperam alcançar. É por causa desta esperança que sou acusado pelos judeus, rei Agripa!
8
Por que é considerado incrível entre vocês que Deus ressuscite os mortos?
9
“Eu mesmo estava convencido de que devia fazer muitas coisas contra o nome de Jesus de Nazaré.
10
E foi isso que fiz em Jerusalém. Não apenas encerrei muitos dos santos em prisões, tendo recebido autoridade dos principais sacerdotes, mas também, quando eram mortos, eu dava o meu voto contra eles.
11
Eu os castigava frequentemente em todas as sinagogas e tentava forçá-los a blasfemar. Estando excessivamente enfurecido contra eles, eu os persegui até mesmo em cidades estrangeiras.
12
“Com este propósito, enquanto eu viajava para Damasco com a autoridade e comissão dos principais sacerdotes,
13
ao meio-dia, ó rei, vi no caminho uma luz do céu, mais brilhante que o sol, brilhando ao redor de mim e dos que viajavam comigo.
14
Quando todos nós caímos por terra, ouvi uma voz me dizendo no idioma hebraico: 'Saulo, Saulo, por que você me persegue? É duro para você dar coices contra os aguilhões.'
15
“Eu disse: 'Quem és tu, Senhor?' “Ele disse: 'Eu sou Jesus, a quem você persegue.
16
Mas levante-se e ponha-se de pé, pois eu apareci a você com este propósito: para designá-lo servo e testemunha tanto das coisas que você viu como daquelas que eu ainda lhe revelarei;
17
livrando-o do povo e dos gentios, aos quais eu o envio,
18
para abrir-lhes os olhos, a fim de que se convertam das trevas para a luz, e do poder de Satanás para Deus, para que recebam a remissão dos pecados e uma herança entre os que são santificados pela fé em mim.'
19
“Portanto, rei Agripa, não fui desobediente à visão celestial,
20
mas anunciei primeiramente aos de Damasco, em Jerusalém e por toda a região da Judeia, e também aos gentios, que deveriam se arrepender e se voltar para Deus, praticando obras dignas de arrependimento.
21
Por esta razão os judeus me prenderam no templo e tentaram me matar.
22
Com a ajuda de Deus, permaneço até o dia de hoje testemunhando tanto a pequenos como a grandes, não dizendo nada além do que os profetas e Moisés disseram que iria acontecer:
23
que o Cristo devia sofrer, e que, sendo o primeiro a ressuscitar dentre os mortos, ele proclamaria luz tanto a este povo como aos gentios.”
24
Enquanto ele fazia assim a sua defesa, Festo disse em alta voz: “Você está louco, Paulo! O seu grande conhecimento o está levando à loucura!”
25
Mas ele disse: “Não estou louco, excelentíssimo Festo, mas falo palavras verdadeiras e sensatas.
26
Pois o rei tem conhecimento destas coisas, e a ele também falo com franqueza. Pois estou persuadido de que nenhuma destas coisas lhe está oculta, porque isto não aconteceu em algum canto escondido.
27
Rei Agripa, o senhor crê nos profetas? Eu sei que crê.”
28
Agripa disse a Paulo: “Com um pouco de persuasão você está tentando me fazer cristão?”
29
Paulo disse: “Eu oro a Deus para que, seja com pouco ou com muito, não apenas o senhor, mas também todos os que me ouvem hoje, se tornem como eu sou, exceto por estas algemas.”
30
O rei se levantou com o governador e Berenice, e os que estavam sentados com eles.
31
Quando se retiraram, falavam uns com os outros, dizendo: “Este homem não fez nada digno de morte ou de prisão.”
32
Agripa disse a Festo: “Este homem poderia ter sido solto, se não tivesse apelado para César.”
Skutky apoštolské
Chapitre 26
1
Potom Agrippa řekl Pavlovi: Dopouštíť se, abys sám za sebe promluvil. Tedy Pavel vztáh ruku, mluvil:
2
Na všecky ty věci, z kterýchž mne viní Židé, králi Agrippo, za šťastného se počítám, že dnes před tebou odpovídati mám,
3
A zvláště proto, poněvadž jsi ty povědom všech těch, kteříž u Židů jsou, obyčejů a otázek. Protož prosím tebe, vyslyšiž mne trpělivě.
4
O životu mém hned od mladosti mé, jaký byl od počátku v národu mém v Jeruzalémě, vědí všickni Židé,
5
Měvše mne prve zdávna v dobré známosti, (kdyby chtěli svědectví vydati,) kterak vedle nejjistší sekty v našem náboženství byl jsem živ farizeus.
6
A nyní pro naději toho zaslíbení, kteréž se stalo otcům našim od Boha, teď stojím, soudu jsa poddán,
7
K kterémužto zaslíbení dvanáctero pokolení naše, sloužíce Bohu ustavičně dnem i nocí, naději má, že přijde; pro kteroužto naději žalují na mne Židé, ó králi Agrippo.
8
A tak-liž se to od vás za nepodobné k víře soudí, že Bůh křísí mrtvé?
9
Ačť i mně se zdálo, že by mi náležité bylo, proti jménu Ježíše Nazaretského mnoho odporného činiti,
10
Jakož jsem i činil v Jeruzalémě, a mnohé z svatých já jsem do žalářů dával, vzav moc od předních kněží. A když měli mordováni býti, já jsem pomáhal ortele vynášeti.
11
A po všech školách často trápě je, přinucoval jsem, aby se rouhali; a náramně rozlítiv se na ně, protivil jsem se jim, až i do jiných měst na to jsem jezdil.
12
A v tom, když jsem šel do Damašku, s mocí a s poručením předních kněží,
13
O poledni na cestě, ó králi, uzřel jsem, ano světlo s nebe, jasnější nad blesk slunečný, obklíčilo mne, i ty, kteříž se mnou šli.
14
A když jsme my všickni na zem padli, slyšel jsem hlas mluvící ke mně a řkoucí Židovským jazykem: Saule, Saule, proč mi se protivíš? Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.
15
A já řekl: I kdo jsi, Pane? A on řekl: Já jsem Ježíš, kterémuž ty se protivíš.
16
Ale vstaň a stůj na nohách svých; nebo protoť jsem se tobě ukázal, ať bych tebe učinil služebníkem a svědkem i těch věcí, kteréž jsi viděl, i těch, v kterýchžto ukazovati se budu tobě,
17
Vysvobozuje tebe z lidu tohoto, i z pohanů, k nimž tě nyní posílám,
18
Otvírati oči jejich, aby se obrátili od temností k světlu a z moci ďábelské k Bohu, aby tak hříchů odpuštění a díl s posvěcenými vzali skrze víru, kteráž jest ve mne.
19
A protož, ó králi Agrippo, nebyl jsem nevěřící nebeskému vidění.
20
Ale hned nejprv těm, kteříž jsou v Damašku a v Jeruzalémě, i po vší krajině Judské, potom i pohanům zvěstoval jsem evangelium, aby pokání činili a obrátili se k Bohu, skutky hodné pokání činíce.
21
A pro tu příčinu Židé javše mne v chrámě, pokoušeli se rukama svýma zamordovati.
22
Ale s pomocí Boží ještě až do dnešního dne stojím, vydávaje svědectví i malému i velikému, nic jiného nevypravuje, než to, což jsou Proroci a Mojžíš zvěstovali, že se mělo státi:
23
Totiž, že měl Kristus trpěti, a z mrtvých vstana první, zvěstovati světlo lidu tomuto i pohanům.
24
To když od sebe promluvil Pavel, Festus hlasem velikým řekl: Blázníš, Pavle. Mnohé tvé umění k bláznovství tebe přivodí.
25
On pak řekl: Nebláznímť, výborný Feste, ale slova pravdy a středmosti mluvím.
26
Víť zajisté o těch věcech král, před kterýmž směle a svobodně mluvím; nebo mám za to, žeť ho nic z těchto věcí tajno není, poněvadž se toto nedálo pokoutně.
27
Věříš-li, králi Agrippo, Prorokům? Vím, že věříš.
28
Tedy Agrippa řekl Pavlovi: Téměř bys mne k tomu naklonil, abych byl křesťanem.
29
A Pavel řekl: Žádalť bych od Boha, abyste i poněkud i z cela, netoliko ty, ale všickni, kteříž slyší mne dnes, byli takoví, jakýž já jsem, kromě okovů těchto.
30
A když to Pavel promluvil, vstal král, i vladař a Bernice, i ti, kteříž s nimi seděli.
31
A odšedše na stranu, mluvili spolu, řkouce: Nic hodného smrti neb vězení nečiní člověk tento.
32
Agrippa pak Festovi řekl: Mohl propuštěn býti člověk tento, kdyby se byl neodvolal k císaři.