Comparer
Atos 7
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Atos
Chapitre 7
1
O sumo sacerdote disse: “Estas coisas são mesmo assim?”
2
Ele disse: “Irmãos e pais, ouçam. O Deus da glória apareceu a nosso pai Abraão quando ele estava na Mesopotâmia, antes de morar em Harã,
3
e lhe disse: ‘Saia da sua terra e do meio dos seus parentes, e vá para uma terra que eu lhe mostrarei.’
4
Então ele saiu da terra dos caldeus e morou em Harã. Dali, depois que seu pai morreu, Deus o trouxe para esta terra onde vocês agora vivem.
5
Ele não lhe deu nela herança alguma, nem mesmo o espaço de um pé. Mas prometeu que a daria como propriedade a ele e à sua descendência depois dele, quando ele ainda não tinha filhos.
6
Deus falou desta maneira: que a sua descendência viveria como estrangeira em terra alheia, e que eles seriam escravizados e maltratados por quatrocentos anos.
7
‘Eu julgarei a nação à qual eles estarão sujeitos’, disse Deus, ‘e depois disso eles sairão e me servirão neste lugar.’
8
Ele lhe deu a aliança da circuncisão. Assim Abraão gerou a Isaque, e o circuncidou no oitavo dia. Isaque gerou a Jacó, e Jacó gerou os doze patriarcas.
9
“Os patriarcas, movidos de inveja contra José, o venderam para o Egito. Mas Deus estava com ele
10
e o livrou de todas as suas aflições, e lhe deu favor e sabedoria diante do Faraó, rei do Egito. Este o constituiu governador sobre o Egito e sobre toda a sua casa.
11
Então veio uma fome sobre toda a terra do Egito e de Canaã, e grande aflição. Nossos pais não encontravam alimento.
12
Mas quando Jacó ouviu que havia trigo no Egito, enviou nossos pais pela primeira vez.
13
Na segunda vez, José se deu a conhecer aos seus irmãos, e a família de José foi revelada ao Faraó.
14
José mandou chamar a Jacó, seu pai, e a todos os seus parentes, setenta e cinco pessoas.
15
Jacó desceu ao Egito e morreu, ele e nossos pais;
16
e eles foram levados de volta para Siquém e colocados no túmulo que Abraão havia comprado por certo preço em prata dos filhos de Hamor, em Siquém.
17
“Mas, conforme se aproximava o tempo da promessa que Deus havia jurado a Abraão, o povo cresceu e se multiplicou no Egito,
18
até que se levantou um rei diferente, que não conhecia a José.
19
Este rei agiu traiçoeiramente contra o nosso povo e maltratou os nossos pais, forçando-os a abandonar os seus recém-nascidos, para que não sobrevivessem.
20
Naquele tempo nasceu Moisés, e ele era muito formoso diante de Deus. Ele foi criado por três meses na casa de seu pai.
21
Quando foi abandonado, a filha do Faraó o recolheu e o criou como seu próprio filho.
22
Moisés foi instruído em toda a sabedoria dos egípcios. Ele era poderoso em suas palavras e obras.
23
Mas, quando completou quarenta anos, sentiu o desejo de visitar os seus irmãos, os filhos de Israel.
24
Vendo um deles sofrer injustiça, ele o defendeu e vingou o oprimido, golpeando o egípcio.
25
Ele supunha que seus irmãos entenderiam que Deus, por meio dele, lhes estava dando livramento; mas eles não entenderam.
26
“No dia seguinte, ele apareceu a eles enquanto brigavam, e tentou reconciliá-los, dizendo: ‘Senhores, vocês são irmãos. Por que fazem mal uns aos outros?’
27
Mas aquele que maltratava o seu próximo o empurrou, dizendo: ‘Quem o constituiu governante e juiz sobre nós?
28
Você quer me matar como matou o egípcio ontem?’
29
Ao ouvir isso, Moisés fugiu e tornou-se estrangeiro na terra de Midiã, onde gerou dois filhos.
30
“Passados quarenta anos, um anjo do Senhor apareceu a ele no deserto do monte Sinai, numa chama de fogo em uma sarça.
31
Quando Moisés viu isso, maravilhou-se com a visão. Ao se aproximar para observar, a voz do Senhor veio a ele:
32
‘Eu sou o Deus de seus pais: o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó.’ Moisés tremeu e não ousava olhar.
33
O Senhor lhe disse: ‘Tire as sandálias dos pés, pois o lugar onde você está é terra santa.
34
Eu certamente vi a aflição do meu povo que está no Egito, e ouvi o seu gemido. Eu desci para livrá-los. Agora venha, eu o enviarei ao Egito.’
35
“A este Moisés, a quem eles rejeitaram, dizendo: ‘Quem o constituiu governante e juiz?’ — a este Deus enviou como governante e libertador, por meio do anjo que lhe apareceu na sarça.
36
Este homem os tirou de lá, realizando maravilhas e sinais no Egito, no mar Vermelho e no deserto por quarenta anos.
37
Este é aquele Moisés que disse aos filhos de Israel: ‘O Senhor, nosso Deus, levantará para vocês um profeta dentre os seus irmãos, semelhante a mim.’
38
Este é o que esteve na congregação no deserto, com o anjo que lhe falava no monte Sinai, e com os nossos pais; e recebeu revelações vivas para nos transmitir.
39
A ele nossos pais não quiseram obedecer; pelo contrário, o rejeitaram e, em seus corações, voltaram para o Egito,
40
dizendo a Arão: ‘Faça-nos deuses que vão adiante de nós; pois, quanto a este Moisés que nos tirou da terra do Egito, não sabemos o que aconteceu com ele.’
41
Naqueles dias, eles fizeram um bezerro, ofereceram sacrifício ao ídolo e se alegraram com as obras de suas mãos.
42
Mas Deus se afastou e os entregou para servirem ao exército do céu, como está escrito no livro dos profetas:
‘Por acaso vocês me ofereceram animais mortos e sacrifícios
durante quarenta anos no deserto, ó casa de Israel?
43
Vocês levantaram o tabernáculo de Moloque,
e a estrela do seu deus Renfã,
as imagens que vocês fizeram para adorar;
por isso eu os transportarei além da Babilônia.’
44
“Nossos pais tinham o tabernáculo do testemunho no deserto, assim como aquele que falou a Moisés lhe ordenou que o fizesse, segundo o modelo que ele tinha visto.
45
O qual também nossos pais, por sua vez, trouxeram com Josué quando tomaram posse das nações que Deus expulsou diante de nossos pais, até os dias de Davi.
46
Este encontrou favor diante de Deus e pediu para providenciar uma habitação para o Deus de Jacó.
47
Mas foi Salomão quem lhe construiu uma casa.
48
No entanto, o Altíssimo não habita em templos feitos por mãos humanas, como diz o profeta:
49
‘o céu é o meu trono,
e a terra é o estrado para os meus pés.
Que tipo de casa vocês me edificarão?’ diz o Senhor.
‘Ou qual é o lugar do meu repouso?
50
Não foi a minha mão que fez todas estas coisas?’
51
“Homens de dura cerviz, e incircuncisos de coração e de ouvidos, vocês sempre resistem ao Espírito Santo! Assim como fizeram os seus pais, vocês também fazem.
52
Qual dos profetas os seus pais não perseguiram? Eles mataram aqueles que anunciaram antecipadamente a vinda do Justo, de quem vocês agora se tornaram traidores e assassinos.
53
Vocês receberam a lei como foi ordenada por anjos, e não a guardaram!”
54
Ao ouvirem estas coisas, ficaram furiosos e rangeram os dentes contra ele.
55
Mas ele, estando cheio do Espírito Santo, olhou fixamente para o céu e viu a glória de Deus, e Jesus em pé à direita de Deus,
56
e disse: “Eis que vejo os céus abertos e o Filho do Homem em pé à direita de Deus!”
57
Mas eles gritaram em alta voz, taparam os ouvidos e avançaram todos juntos contra ele.
58
Eles o lançaram fora da cidade e o apedrejaram. As testemunhas colocaram as suas vestes aos pés de um jovem chamado Saulo.
59
Eles apedrejavam Estêvão enquanto ele clamava, dizendo: “Senhor Jesus, recebe o meu espírito!”
60
Ele se ajoelhou e clamou em alta voz: “Senhor, não lhes imputes este pecado!” Depois de dizer isso, ele adormeceu.
Skutky apoštolské
Chapitre 7
1
Tedy řekl nejvyšší kněz: Jest-liž to tak?
2
A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil v Cháran.
3
A řekl k němu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a pojď do země, kterouž ukáži tobě.
4
Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte.
5
A nedal jemu dědictví v ní, ani šlépěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl dědice.
6
Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
7
Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
8
I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak on zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák zplodil Jákoba, a Jákob
9
A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním,
10
A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
11
Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
12
A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal tam otce naše nejprve.
13
A když je poslal po druhé, poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest rodina Jozefova faraonovi.
14
Tedy poslav Jozef posly, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti.
15
I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši.
16
I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
17
Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
18
Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
19
Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
20
V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého.
21
A když vyložen byl na řeku, vzala jej dcera faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
22
I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
23
A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
24
A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
25
Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí tomu, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
26
Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i chtěl je v pokoj uvésti, řka: Muži, bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
27
Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
28
Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
29
I utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské, a tam zplodil dva syny.
30
A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
31
A Mojžíš uzřev to, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
32
Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti.
33
I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
34
Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní pojď, pošli tě do Egypta.
35
Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
36
A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři Èerveném, i na poušti za čtyřidceti let.
37
Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, podobně jako mne, toho poslouchejte.
38
Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
39
Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
40
Řkouce k Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
41
I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých.
42
I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
43
Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
44
Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, jenž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal, podle způsobu toho, kterýž byl viděl.
45
Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
46
Jenž nalezl milost před obličejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
47
Šalomoun pak udělal jemu dům.
48
Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok:
49
Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého?
50
Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
51
Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy.
52
Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste.
53
Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho.
54
Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho.
55
On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
56
I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
57
A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
58
A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
59
I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
60
A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu.