Comparer
Deuteronômio 22
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Deuteronômio
Chapitre 22
1
Você não verá o boi ou a ovelha do seu irmão se desgarrarem e os ignorará. Certamente você os levará de volta ao seu irmão.
2
Se o seu irmão não estiver perto de você, ou se você não o conhecer, então você o levará para a sua casa, e o animal ficará com você até que o seu irmão venha procurá-lo, e você o restituirá a ele.
3
Assim você fará com o jumento dele. Assim você fará com a roupa dele. Assim você fará com qualquer coisa perdida do seu irmão, que ele tenha perdido e você tenha achado. Você não poderá ignorá-los.
4
Você não verá o jumento ou o boi do seu irmão caídos no caminho, e os ignorará. Certamente você o ajudará a levantá-los novamente.
5
A mulher não usará roupas de homem, nem o homem vestirá roupas de mulher; pois qualquer pessoa que faz essas coisas é abominação para o SENHOR, seu Deus.
6
Se você encontrar um ninho de pássaro no caminho, em qualquer árvore ou no chão, com filhotes ou ovos, e a mãe chocando os filhotes ou os ovos, você não pegará a mãe com os filhotes.
7
Certamente você deixará a mãe ir, mas os filhotes você poderá pegar para si, para que tudo vá bem com você, e para que você prolongue os seus dias.
8
Quando você construir uma casa nova, fará um parapeito ao redor do seu telhado, para que não traga culpa de sangue sobre a sua casa, se alguém cair dali.
9
Você não semeará a sua vinha com dois tipos de semente, para que todo o fruto não seja contaminado, tanto a semente que você semeou quanto a colheita da vinha.
10
Você não arará com um boi e um jumento juntos.
11
Você não usará roupas de lã e linho tecidos juntos.
12
Você fará para si franjas nas quatro pontas do manto com o qual você se cobre.
13
Se um homem tomar uma esposa, tiver relações com ela, e depois a odiar,
14
a acusar de coisas vergonhosas, difamá-la e disser: “Eu tomei esta mulher, e quando me aproximei dela, não encontrei nela as provas de virgindade;”
15
então o pai e a mãe da moça pegarão e levarão as provas da virgindade da moça aos anciãos da cidade, na porta.
16
O pai da moça dirá aos anciãos: “Eu dei a minha filha a este homem por esposa, e ele a odeia.
17
Eis que ele a acusou de coisas vergonhosas, dizendo: ‘Não encontrei na sua filha as provas de virgindade’; e, no entanto, estas são as provas da virgindade da minha filha.” E eles estenderão o pano diante dos anciãos da cidade.
18
Os anciãos daquela cidade pegarão o homem e o castigarão.
19
Eles o multarão em cem siclos de prata, e os darão ao pai da moça, porque ele difamou uma virgem de Israel. Ela continuará sendo sua esposa. Ele não poderá repudiá-la por todos os seus dias.
20
Mas se esta coisa for verdade, que as provas de virgindade não foram encontradas na moça,
21
então eles levarão a moça até a porta da casa do seu pai, e os homens da sua cidade a apedrejarão até a morte com pedras, porque ela cometeu loucura em Israel, prostituindo-se na casa do seu pai. Assim você removerá o mal do meio de você.
22
Se um homem for encontrado deitado com uma mulher que tem marido, então ambos morrerão, o homem que se deitou com a mulher e a mulher. Assim você removerá o mal de Israel.
23
Se houver uma moça virgem, prometida em casamento a um marido, e um homem a encontrar na cidade, e se deitar com ela,
24
então você levará ambos à porta daquela cidade, e os apedrejará até a morte com pedras; a moça, porque ela não gritou, estando na cidade; e o homem, porque ele desonrou a mulher do seu próximo. Assim você removerá o mal do meio de você.
25
Mas se o homem encontrar a moça prometida em casamento no campo, e o homem a forçar e se deitar com ela, então somente o homem que se deitou com ela morrerá;
26
mas à moça você não fará nada. Não há na moça nenhum pecado digno de morte; pois assim como quando um homem se levanta contra o seu próximo e o mata, assim também é este caso;
27
pois ele a encontrou no campo, a moça prometida em casamento gritou, e não houve quem a salvasse.
28
Se um homem encontrar uma moça virgem, que não é prometida em casamento, agarrá-la e se deitar com ela, e eles forem descobertos,
29
então o homem que se deitou com ela dará ao pai da moça cinquenta siclos de prata. Ela será sua esposa, porque ele a desonrou. Ele não poderá repudiá-la por todos os seus dias.
30
Um homem não tomará a mulher do seu pai, e não descobrirá a borda do manto do seu pai.
5 Mojžíšova
Chapitre 22
1
Jestliže bys uzřel vola aneb dobytče bratra svého, an bloudí, nepomineš jich, ale přivedeš je až k bratru svému.
2
Byť pak nebyl blízký bratr tvůj a neznal bys ho, uvedeš je však do domu svého, a bude u tebe, dokudž by se po něm neptal bratr tvůj, a navrátíš mu je.
3
Tolikéž učiníš s oslem jeho, s oděvem jeho, také i se všelikou věcí ztracenou bratra svého, kteráž by mu zhynula; když bys ji nalezl, nepomineš jí.
4
Vida osla bratra svého aneb vola jeho pod břemenem ležící na cestě, nepomineš jich, ale i hned ho s ním pozdvihneš.
5
Žena nebude nositi oděvu mužského, aniž se obláčeti bude muž v roucho ženské, nebo ohavnost před Hospodinem Bohem tvým jest, kdožkoli činí to.
6
Když bys našel hnízdo ptačí před sebou na cestě, na jakémkoli stromu aneb na zemi, s mladými neb vejci, a matka seděla by na mladých aneb na vejcích: nevezmeš matky s mladými,
7
Ale hned pustíš matku a mladé vezmeš sobě, aby tobě dobře bylo, a abys prodlil dnů svých.
8
Když bys stavěl dům nový, udělej zabradla vůkol střechy své, abys neuvedl viny krve na dům svůj, když by kdo upadl s něho.
9
Neposeješ vinice své směsicí rozličného semene, aby nebyl poškvrněn užitek semene, kteréž jsi vsel, i ovoce vinice.
10
Nebudeš orati volem a oslem spolu.
11
Neoblečeš roucha z rozdílných věcí, z vlny a lnu setkaného.
12
Prýmy zděláš sobě na čtyřech rozích oděvu svého, jímž se odíváš.
13
Když by pojal někdo ženu, a všel by k ní, a potom měl by ji v nenávisti,
14
A dal by příčinu k řečem o ní, v zlou pověst ji obláčeje a mluvě: Ženu tuto vzal jsem, a všed k ní, nenalezl jsem jí pannou:
15
Tedy otec děvečky a matka její vezmouce přinesou znamení panenství děvečky k starším města svého k bráně.
16
A dí otec děvečky k starším: Dceru svou dal jsem muži tomuto za manželku, kterýž ji v nenávisti má.
17
A hle, sám příčinu dal řečem o ní, mluvě: Nenalezl jsem při dceři tvé panenství, a teď hle, znamení panenství dcery mé. I roztáhnou roucho to před staršími města.
18
Tedy starší města toho jmou muže a trestati ho budou,
19
A uloží jemu pokutu sto lotů stříbra, kteréž dají otci děvečky, proto že vynesl zlou pověst proti panně Izraelské. I bude ji míti za manželku, kteréž nebude moci propustiti po všecky dny své.
20
Jináč byla-li by pravá žaloba ta, a nebylo by nalezeno panenství při děvečce:
21
Tedy vyvedou děvečku ke dveřím otce jejího, a uházejí ji lidé města toho kamením, a umře; nebo dopustila se nešlechetnosti v Izraeli, smilnivši v domě otce svého. Tak odejmeš zlé z prostředku sebe.
22
Kdyby kdo postižen byl, že obýval s ženou manželkou cizí, tedy umrou oni oba dva, muž, kterýž obýval s tou ženou, i žena také; i odejmeš zlé z Izraele.
23
Byla-li by děvečka panna zasnoubená muži, a nalezna ji někdo v městě, obýval by s ní:
24
Vyvedete oba dva k bráně města toho, a uházíte je kamením, a umrou, děvečka, proto že nekřičela, jsuci v městě, a muž proto, že ponížil ženy bližního svého; a odejmeš zlé z prostředku svého.
25
Pakli na poli nalezl by muž děvečku zasnoubenou, a násilí jí učině, obýval by s ní: smrtí umře muž ten sám,
26
Děvečce pak nic neučiníš. Nedopustila se hříchu hodného smrti; nebo jakož povstává někdo proti bližnímu svému a morduje život jeho, tak i při této věci.
27
Na poli zajisté nalezl ji; křičela děvečka zasnoubená, a žádný tu nebyl, kdo by ji vysvobodil.
28
Jestliže by nalezl někdo děvečku pannu, kteráž by zasnoubena nebyla, a vezma ji, obýval by s ní, a byli by postiženi:
29
Tedy dá muž ten, kterýž by obýval s ní, otci děvečky padesáte stříbrných, a bude jeho manželka, protože ponížil jí; nebude moci jí propustiti po všecky dny své.
30
Nevezme žádný manželky otce svého, a neodkryje podolka otce svého.