Comparer
Efésios 4
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Efésios
Chapitre 4
1
Portanto, eu, o prisioneiro no Senhor, rogo-lhes que andem de modo digno da vocação com a qual foram chamados,
2
com toda a humildade e mansidão, com paciência, suportando uns aos outros em amor,
3
empenhando-se em preservar a unidade do Espírito no vínculo da paz.
4
Há um só corpo e um só Espírito, assim como vocês também foram chamados em uma só esperança da sua vocação;
5
um só Senhor, uma só fé, um só batismo;
6
um só Deus e Pai de todos, que é sobre todos, por meio de todos e em todos nós.
7
Mas a cada um de nós a graça foi dada conforme a medida do dom de Cristo.
8
Por isso ele diz:
“Quando ele subiu às alturas,
levou cativo o cativeiro,
e deu dons às pessoas.”
9
Ora, isto: “Ele subiu”, o que é, senão que ele também desceu primeiro às partes mais baixas da terra?
10
Aquele que desceu é o mesmo que também subiu muito acima de todos os céus, para que pudesse encher todas as coisas.
11
Ele designou alguns para apóstolos; outros para profetas; outros para evangelistas; e outros para apascentadores e mestres;
12
para o aperfeiçoamento dos santos, para a obra de servir, para a edificação do corpo de Cristo,
13
até que todos alcancemos a unidade da fé e do conhecimento do Filho de Deus, chegando a ser um homem maduro, à medida da estatura da plenitude de Cristo;
14
para que não sejamos mais meninos, jogados de um lado para outro e levados por todo vento de doutrina, pela artimanha dos homens e pela astúcia com que induzem ao erro;
15
mas, falando a verdade em amor, cresçamos em todas as coisas naquele que é a cabeça, Cristo,
16
Dele, todo o corpo, bem ajustado e unido por meio de todas as juntas que lhe dão suporte, cresce e edifica a si mesmo em amor, conforme cada parte desempenha a sua função.
17
Portanto, digo isto e testifico no Senhor: não vivam mais como vivem os demais gentios, na futilidade da sua maneira de pensar,
18
tendo o entendimento escurecido, separados da vida de Deus por causa da ignorância que há neles, devido ao endurecimento de seus corações.
19
Eles, tendo se tornado insensíveis, entregaram-se à lascívia, para cometerem com avidez toda espécie de impureza.
20
Mas não foi assim que vocês aprenderam a respeito de Cristo,
21
se é que de fato o ouviram e nele foram ensinados, assim como a verdade está em Jesus:
22
que, quanto à sua antiga maneira de viver, vocês se despojem do velho homem, que se corrompe segundo os desejos enganosos,
23
e que sejam renovados no espírito da sua mente,
24
e se revistam do novo homem, que, à semelhança de Deus, foi criado em justiça e santidade da verdade.
25
Portanto, abandonando a mentira, fale cada um a verdade com o seu próximo, pois somos membros uns dos outros.
26
“Irem-se, e não pequem.” Não deixem o sol se pôr sobre a sua ira,
27
e não deem lugar ao diabo.
28
Aquele que furtava, não furte mais; antes, trabalhe, produzindo com as suas mãos o que é bom, para que tenha algo a repartir com quem tem necessidade.
29
Não saia da boca de vocês nenhuma palavra torpe, mas apenas a que for boa para a edificação, conforme a necessidade, para que transmita graça aos que ouvem.
30
Não entristeçam o Espírito Santo de Deus, no qual vocês foram selados para o dia da redenção.
31
Toda amargura, fúria, ira, gritaria e calúnia sejam afastadas de vocês, juntamente com toda a maldade.
32
E sejam bondosos uns para com os outros, compassivos, perdoando-se mutuamente, assim como Deus também os perdoou em Cristo.
Efezským
Chapitre 4
1
Protož prosímť vás já vězeň v Pánu, abyste hodně chodili, jakž sluší na povolání vaše, kterýmž povoláni jste,
2
Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,
3
Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje.
4
Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání vašeho.
5
Jeden Pán, jedna víra, jeden křest,
6
Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás.
7
Jednomu pak každému z nás dána jest milost podle míry obdarování Kristova.
8
Protož dí Písmo: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.
9
Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prve do nejnižších stran země?
10
Ten pak, jenž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko.
11
A onť jest dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné evangelisty, jiné pastýře a učitele,
12
Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, k vzdělání těla Kristova,
13
Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova,
14
Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;
15
Ale pravdu činíce v lásce, rosťme v něj všelikterak, v toho, kterýž jest hlava, totiž Kristus,
16
Z kteréhožto všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podle vnitřní moci v míru jednoho každého údu, zrůst těla činí, k vzdělání svému v lásce.
17
A protož totoť pravím a osvědčuji v Pánu, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své,
18
Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich.
19
Kteřížto zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí.
20
Ale vy ne tak jste se vyučili následovati Krista,
21
Ač jestliže jste ho slyšeli a o něm byli vyučeni, jakž ta jest pravda v Ježíšovi,
22
Totiž, složiti ono první obcování podle starého člověka, rušícího se, podle žádostí oklamávajících,
23
Obnoviti se pak duchem mysli vaší,
24
A obléci nového člověka, podle Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.
25
Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek údové.
26
Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.
27
Nedávejte místa ďáblu.
28
Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama svýma, což dobrého jest, aby měl z čeho uděliti nuznému.
29
Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale ať jest každé promluvení dobré k vzdělání užitečnému, aby dalo milost posluchačům.
30
A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmžto znamenáni jste ke dni vykoupení.
31
Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí,
32
Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.