Comparer
Esdras 9
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Esdras
Chapitre 9
1
Ora, quando essas coisas foram concluídas, os líderes se aproximaram de mim, dizendo: “O povo de Israel, os sacerdotes e os levitas não se separaram dos povos das terras, seguindo as suas abominações, a saber, as dos cananeus, dos heteus, dos ferezeus, dos jebuseus, dos amonitas, dos moabitas, dos egípcios e dos amorreus.
2
Pois eles tomaram das filhas deles para si mesmos e para os seus filhos, de modo que a descendência santa se misturou com os povos das terras. Sim, a mão dos líderes e dos governantes tem sido a principal nesta transgressão.”
3
Quando ouvi isso, rasguei a minha túnica e o meu manto, arranquei os cabelos da minha cabeça e da minha barba, e me assentei perplexo.
4
Então todos os que tremiam diante das palavras do Deus de Israel se reuniram a mim por causa da transgressão dos exilados; e eu permaneci assentado perplexo até a oferta da tarde.
5
Na hora da oferta da tarde, eu me levantei da minha humilhação, com a minha túnica e o meu manto rasgados; caí de joelhos e estendi as minhas mãos ao SENHOR, meu Deus;
6
e eu disse: “Meu Deus, estou envergonhado e coro de vergonha ao levantar o meu rosto para o Senhor, meu Deus, pois as nossas iniquidades se multiplicaram sobre a nossa cabeça, e a nossa culpa cresceu até os céus.
7
Desde os dias de nossos pais temos sido extremamente culpados até o dia de hoje; e por causa das nossas iniquidades nós, nossos reis e nossos sacerdotes fomos entregues nas mãos dos reis das terras, à espada, ao cativeiro, ao saque e à confusão de rosto, como se vê neste dia.
8
Agora, por um breve momento, a graça foi demonstrada da parte do SENHOR, nosso Deus, para nos deixar um remanescente que escape, e para nos dar uma estaca em seu santo lugar, para que o nosso Deus ilumine os nossos olhos e nos reviva um pouco em nossa escravidão.
9
Pois somos escravos; contudo, o nosso Deus não nos desamparou em nossa escravidão, mas estendeu o seu amor leal sobre nós à vista dos reis da Pérsia, para nos reviver, para levantar a casa do nosso Deus e reparar as suas ruínas, e para nos dar um muro em Judá e em Jerusalém.
10
“Agora, nosso Deus, o que diremos depois disso? Pois nós abandonamos os seus mandamentos,
11
que o Senhor ordenou por meio dos seus servos, os profetas, dizendo: 'A terra em que vocês estão entrando para possuir é uma terra impura por causa da impureza dos povos das terras, por causa das suas abominações, que a encheram de uma extremidade à outra com a sua imundície.
12
Agora, portanto, não deem as suas filhas aos filhos deles. Não tomem as filhas deles para os seus filhos, nem busquem a paz ou a prosperidade deles jamais, para que vocês sejam fortes e comam o melhor da terra, e a deixem como herança para os seus filhos para sempre.'
13
“Depois de tudo o que nos sobreveio por causa das nossas más obras e da nossa grande culpa, visto que o Senhor, nosso Deus, nos castigou menos do que as nossas iniquidades merecem, e nos deu um remanescente como este,
14
tornaremos nós a quebrar os seus mandamentos e a nos unir aos povos que cometem essas abominações? O Senhor não se iraria contra nós até nos consumir, de modo que não houvesse remanescente, nem quem escapasse?
15
SENHOR, Deus de Israel, o Senhor é justo; pois fomos deixados como um remanescente que escapou, como se vê hoje. Eis que estamos diante do Senhor em nossa culpa; pois ninguém pode permanecer diante do Senhor por causa disso.”
Ezdráš
Chapitre 9
1
A když se to vykonalo, přistoupili ke mně knížata, řkouce: Neoddělil se lid Izraelský, ani kněží a Levítové od národů zemí, ale činí podlé ohavností Kananejských, Hetejských, Ferezejských, Jebuzejských, Ammonitských, Moábských, Egyptských a Amorejských.
2
Nebo nabrali sobě a synům svým dcer jejich, a smísili se símě svaté s národy zemí, a knížata a vrchnost první byla v tom přestoupení.
3
Kteroužto věc když jsem uslyšel, roztrhl jsem roucho své i plášť, a trhal jsem vlasy s hlavy své i z brady, a seděl jsem zděšený.
4
I shromáždili se ke mně všickni, třesoucí se před řečmi Boha Izraelského pro přestoupení lidu přestěhovaného, já pak seděl jsem zděšený, až do oběti večerní.
5
Ale v čas oběti večerní vstal jsem od trápení svého, maje na sobě roucho roztržené i plášť svůj, a klekl jsem na kolena svá, rozprostíraje ruce své k Hospodinu Bohu svému.
6
A řekl jsem: Bože můj, stydím se a hanbím pozdvihnouti, Bože můj, tváři své k tobě; nebo nepravosti naše rozmnožily se nad hlavou, a provinění naše vzrostlo až k nebi.
7
Ode dnů otců našich u veliké jsme vině až do tohoto dne, a pro nepravosti naše vydáni jsme my, králové naši i kněží naši v ruku králů zemí pod meč, v zajetí a v loupež, a v zahanbení tváři, tak jakž se to nyní děje.
8
Teď pak rychle stala se nám milost od Hospodina Boha našeho, že zanechal nám ostatků, a dal nám obydlí na místě svatém, aby osvítil oči naše Bůh náš, a dal nám maličké povydchnutí od služby naší.
9
Nebo ač jsme byli služebníci, však nenechal nás Bůh náš v porobě naší, ale naklonil k nám milostí krále Perské, dav nám život, abychom vyzdvihli dům Boha našeho, a zase obnovili pustiny jeho, nýbrž ohradil nás v Judstvu a v Jeruzalémě.
10
Nyní tedy což díme, ó Bože náš, po těch věcech, poněvadž jsme opustili přikázaní tvá,
11
Kteráž jsi vydal skrze služebníky své proroky, řka: Země ta, do kteréž jdete, abyste jí dědičně vládli, jest země nečistá, pro nečistotu národů těch zemí, pro ohavnosti jejich, kterýmiž ji naplnili všudy naskrze v nečistotě své.
12
Protož nyní dcer vašich nedávejte synům jejich, a dcer jejich nebeřte synům vašim, a nehledejte pokoje jejich a dobrého jejich, až na věky, abyste se zmocnili, a jedli dobré věci země, a k dědičnému vládařství zanechali ji synům svým až na věky.
13
Po všech pak těch věcech, kteréž na nás přišly pro zlé skutky naše, a pro veliké naše provinění, poněvadž ty, Bože náš, netrestal jsi nás podlé nepravostí našich, a dal jsi nám vysvobození takové,
14
Opět-liž bychom rušiti měli tvá přikázaní, a přízniti se s národy těmito ohavnými? Zdaliž bys se zůřivě nehněval na nás, až bys nás do konce vyhladil, tak že by žádný nezůstal a neušel?
15
Hospodine Bože Izraelský, ty jsi spravedlivý; nebo jsme pozůstali ostatkové, jakž se to vidí dnešního dne. Aj, my jsme před tebou s proviněním svým, ač bychom neměli postavovati se před tváří tvou pro věci takové.