Comparer
Ester 8
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Ester
Chapitre 8
1
Naquele dia, o rei Assuero deu a casa de Hamã, o inimigo dos judeus, à rainha Ester. Mardoqueu apresentou-se perante o rei, pois Ester havia revelado o que ele era para ela.
2
O rei tirou o seu anel, que havia tomado de Hamã, e o deu a Mardoqueu. Ester colocou Mardoqueu sobre a casa de Hamã.
3
Ester falou mais uma vez perante o rei, prostrou-se aos seus pés e implorou-lhe com lágrimas que anulasse a maldade de Hamã, o agagita, e o plano que ele havia tramado contra os judeus.
4
Então o rei estendeu o cetro de ouro para Ester. Assim, Ester se levantou e pôs-se em pé perante o rei.
5
Ela disse: “Se for do agrado do rei, e se eu tiver achado favor em sua presença, e se a questão parecer reta ao rei, e se eu agradar aos seus olhos, que se escreva uma ordem para revogar as cartas tramadas por Hamã, filho de Hamedata, o agagita, as quais ele escreveu para destruir os judeus que estão em todas as províncias do rei.
6
Pois como poderei suportar ver o mal que sobrevirá ao meu povo? Como poderei suportar ver a destruição dos meus parentes?”
7
Então o rei Assuero disse à rainha Ester e ao judeu Mardoqueu: “Vejam, eu dei a Ester a casa de Hamã, e eles o enforcaram na forca porque ele estendeu a mão contra os judeus.
8
Escrevam também aos judeus como bem lhes parecer, em nome do rei, e selem com o anel do rei; pois o documento que é escrito em nome do rei, e selado com o anel do rei, não pode ser revogado por homem algum.”
9
Então os escribas do rei foram convocados naquele momento, no terceiro mês, que é o mês de Sivã, no vigésimo terceiro dia do mês; e escreveu-se conforme tudo o que Mardoqueu ordenou aos judeus, e aos governadores locais, e aos governadores e príncipes das províncias que se estendem da Índia até a Etiópia, cento e vinte e sete províncias, a cada província segundo a sua escrita, e a cada povo na sua língua, e aos judeus na sua escrita e na sua língua.
10
Ele escreveu em nome do rei Assuero, selou com o anel do rei, e enviou cartas por mensageiros a cavalo, montados em cavalos reais, nascidos de ginetes velozes.
11
Nessas cartas, o rei concedeu aos judeus que estavam em cada cidade o direito de se reunirem e de defenderem as suas vidas — para destruir, matar e aniquilar todo o poder do povo e da província que os atacassem, incluindo suas crianças e mulheres, e para saquear os seus bens,
12
em um único dia, em todas as províncias do rei Assuero, no décimo terceiro dia do décimo segundo mês, que é o mês de Adar.
13
Uma cópia da carta, para que o decreto fosse promulgado em cada província, foi publicada a todos os povos, para que os judeus estivessem preparados para aquele dia, a fim de se vingarem dos seus inimigos.
14
Assim, os mensageiros que montavam os cavalos reais saíram, apressados e impulsionados pela ordem do rei. E o decreto foi promulgado na cidadela de Susã.
15
Mardoqueu saiu da presença do rei com vestes reais de azul e branco, com uma grande coroa de ouro, e com um manto de linho fino e púrpura; e a cidade de Susã deu gritos de alegria e se alegrou.
16
Para os judeus houve luz, alegria, regozijo e honra.
17
Em cada província e em cada cidade, aonde quer que chegasse a ordem do rei e o seu decreto, havia alegria e regozijo entre os judeus, com banquetes e dias de festa. E muitos dentre os povos da terra se tornaram judeus, pois o temor dos judeus havia caído sobre eles.
Ester
Chapitre 8
1
Téhož dne dal král Asverus Ester královně dům Amana nepřítele Židovského, a Mardocheus přišel před krále, (nebo oznámila Ester, co by jí on byl).
2
Kdežto král sňav prsten svůj, kterýž vzal od Amana, dal jej Mardocheovi. Ester pak ustanovila Mardochea nad domem Amanovým.
3
Potom ještě Ester mluvila před králem, padši k nohám jeho, a s pláčem pokorně ho prosila, aby zrušil nešlechetnost Amana Agagského a jeho úklady, kteréž smyslil proti Židům.
4
(Tedy vztáhl král k Esteře berlu zlatou, a Ester vstavši, postavila se před králem.)
5
A řekla: Jestliže se králi za dobré vidí, a nalezla-li jsem milost před tváří jeho, a jestliže se ta věc králi slušná býti vidí, a já jsem-li příjemná před očima jeho: nechť jest psáno, aby byli zrušeni listové ti, a tak úkladové Amana syna Hammedatova Agagského, kteréž rozepsal, aby vyhladili Židy, což jest jich ve všech krajinách královských.
6
Nebo jak bych se mohla dívati na to zlé, kteréž by potkalo lid můj? A jak bych mohla hleděti na zhoubu rodiny své?
7
I řekl král Asverus Ester královně a Mardocheovi Židu: Ej, dům Amanův dal jsem Esteře, jeho pak oběsili na šibenici, proto že vztáhnouti chtěl ruku svou na Židy.
8
Vy tedy pište Židům, jakž se vám za dobré zdá, jménem královským, a zapečeťte prstenem královským. (Nebo což se píše jménem krále, a zapečetí prstenem královským, nemůže zpátkem jíti.)
9
Takž svolali písaře královské v ten čas měsíce třetího, jenž jest měsíc Siban, dvadcátého třetího dne téhož měsíce, a psáno jest všecko tak, jakž přikázal Mardocheus, k Židům a knížatům, i vývodám a hejtmanům krajin, kteréž jsou od Indie až do země Mouřenínské, sto dvadceti sedm krajin, do každé krajiny písmem jejím, každému národu jazykem jeho, též i Židům písmem jejich a jazykem jejich.
10
A když napsal jménem krále Asvera a zapečetil prstenem královským, rozeslal listy po poslích, kteříž jezdívali na koních rychlých a mezcích mladých:
11
Že jest povolil král Židům, kteřížby v kterémkoli městě byli, aby shromáždíce se, zastávali života svého, a aby hubili, mordovali a plénili všecka vojska národu i krajiny, útok činících na ně, na děti jejich i ženy jejich, a kořisti jejich aby rozbitovali.
12
Jednoho a téhož dne ve všech krajinách krále Asvera, totiž třináctého, měsíce dvanáctého, jenž jest měsíc Adar.
13
Summa toho psání: Aby vyhlášeno bylo v jedné každé krajině, a oznámeno všechněm národům, aby Židé byli hotovi ke dni tomu ku pomstě nad nepřátely svými.
14
Tedy poslové, kteříž jezdívali na koních prudkých a na mezcích, vyjeli snažným a rychlým během s poručením královským, a vyhlášeno jest to v Susan, městě královském.
15
Mardocheus pak vycházel od oblíčeje královského v rouše královském z postavce modrého a bílého, v koruně zlaté veliké a v plášti kmentovém a šarlatovém, a město Susan plésalo a veselilo se.
16
Nebo Židům vzešlo světlo a radost, i veselé a sláva.
17
Ano i v každé krajině i v každém městě, na kteréžkoli místo poručení královské a výpověd jeho došla, veselé a radost měli Židé, hody a dobrou vůli, a mnozí z národů jiných přistupovali k Židům; nebo připadl na ně strach Židovský.