Comparer

Êxodo 4

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Êxodo

Chapitre 4
1 Moisés respondeu: “Mas, eis que eles não crerão em mim, nem ouvirão a minha voz; pois dirão: ‘O SENHOR não apareceu a você’.”
2 O SENHOR lhe disse: “O que é isso na sua mão?” Ele disse: “Uma vara.”
3 Ele disse: “Jogue-a no chão.” Ele a jogou no chão, e ela se tornou uma serpente; e Moisés fugiu dela.
4 O SENHOR disse a Moisés: “Estenda a mão e pegue-a pela cauda.” Ele estendeu a mão e a segurou, e ela se tornou uma vara em sua mão.
5 “Isso é para que eles creiam que o SENHOR, o Deus de seus pais, o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó, apareceu a você.”
6 O SENHOR lhe disse mais: “Agora coloque a mão dentro do seu manto.” Ele colocou a mão dentro do manto e, quando a tirou, eis que a sua mão estava leprosa, branca como a neve.
7 Ele disse: “Coloque a mão dentro do manto novamente.” Ele colocou a mão dentro do manto novamente e, quando a tirou do manto, eis que havia se tornado novamente como o restante de sua carne.
8 “Acontecerá que, se eles não crerem em você nem ouvirem a voz do primeiro sinal, eles crerão na voz do segundo sinal.
9 Acontecerá que, se eles não crerem mesmo nestes dois sinais nem ouvirem a sua voz, você pegará da água do rio e a derramará sobre a terra seca. A água que você tirar do rio se tornará sangue sobre a terra seca.”
10 Moisés disse ao SENHOR: “Ah, Senhor, eu não sou eloquente, nem no passado, nem desde que você falou ao seu servo; pois sou lento de fala e lento de língua.”
11 O SENHOR lhe disse: “Quem fez a boca do homem? Ou quem faz o mudo, ou o surdo, ou o que vê, ou o cego? Não sou eu, o SENHOR?
12 Agora, pois, vá, e eu estarei com a sua boca, e lhe ensinarei o que você deverá falar.”
13 Moisés disse: “Ah, Senhor, por favor, envie outra pessoa.”
14 A ira do SENHOR se acendeu contra Moisés, e ele disse: “E quanto a Arão, seu irmão, o levita? Eu sei que ele fala bem. Além disso, eis que ele está vindo ao seu encontro. Quando ele o vir, se alegrará em seu coração.
15 Você falará com ele e colocará as palavras em sua boca. Eu estarei com a sua boca e com a boca dele, e ensinarei a vocês o que deverão fazer.
16 Ele será o seu porta-voz diante do povo. Acontecerá que ele será uma boca para você, e você será como Deus para ele.
17 Você levará esta vara em sua mão, com a qual fará os sinais.”
18 Moisés foi e voltou para Jetro, seu sogro, e lhe disse: “Por favor, deixe-me ir e voltar para os meus irmãos que estão no Egito, e ver se eles ainda estão vivos.” Jetro disse a Moisés: “Vá em paz.”
19 O SENHOR disse a Moisés em Midiã: “Vá, volte para o Egito; pois todos os homens que procuravam tirar a sua vida estão mortos.”
20 Moisés pegou sua esposa e seus filhos, colocou-os sobre um jumento e voltou para a terra do Egito. Moisés levou a vara de Deus em sua mão.
21 O SENHOR disse a Moisés: “Quando você voltar ao Egito, certifique-se de fazer diante do Faraó todas as maravilhas que coloquei em sua mão, mas eu endurecerei o seu coração e ele não deixará o povo ir.
22 Você dirá ao Faraó: ‘Assim diz o SENHOR: Israel é meu filho, meu primogênito,
23 e eu disse a você: “Deixe meu filho ir, para que me sirva”; e você se recusou a deixá-lo ir. Eis que eu matarei o seu filho primogênito’.”
24 No caminho, em um lugar de pouso, o SENHOR encontrou Moisés e quis matá-lo.
25 Então Zípora pegou uma pedra de sílex, cortou o prepúcio de seu filho e o lançou aos pés dele; e ela disse: “Com certeza você é um esposo de sangue para mim.”
26 Assim, ele o deixou em paz. Então ela disse: “Você é um esposo de sangue”, por causa da circuncisão.
27 O SENHOR disse a Arão: “Vá ao deserto encontrar Moisés.” Ele foi, encontrou-o no monte de Deus e o beijou.
28 Moisés contou a Arão todas as palavras do SENHOR com as quais ele o havia enviado, e todos os sinais que lhe havia ordenado.
29 Moisés e Arão foram e reuniram todos os anciãos dos filhos de Israel.
30 Arão falou todas as palavras que o SENHOR havia dito a Moisés, e fez os sinais à vista do povo.
31 O povo creu, e quando ouviram que o SENHOR havia visitado os filhos de Israel, e que ele havia visto a sua aflição, então eles inclinaram suas cabeças e adoraram.

2 Mojžíšova

Chapitre 4
1 Odpověděl pak Mojžíš, a řekl: Aj, neuvěří mi, ani uposlechnou hlasu mého; nebo řeknou: Neukázalť se tobě Hospodin.
2 Tedy řekl jemu Hospodin: Co jest to v ruce tvé? Odpověděl: Hůl.
3 I řekl: Vrz ji na zem. I povrhl ji na zem, a obrácena jest v hada; a utíkal Mojžíš před ním.
4 Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou, a chyť ho za ocas. Kterýžto vztáh ruku svou, chytil jej, a obrácen jest v hůl v rukou jeho.
5 Aby věřili, že se ukázal tobě Hospodin, Bůh otců jejich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.
6 Potom zase řekl jemu Hospodin: Vlož nyní ruku svou za ňadra svá. I vložil ruku svou za ňadra svá; a vyňal ji, a aj, ruka jeho byla malomocná, bílá jako sníh.
7 Řekl opět: Vlož ruku svou zase v ňadra svá. Kterýž vložil ruku svou zase v ňadra svá; a vyňal ji z ňader svých, a aj, učiněna jest zase jako jiné tělo jeho.
8 I budeť, jestliže neuvěří tobě, a neposlechnou hlasu a znamení prvního, uvěří hlasu a znamení druhému.
9 A pakli neuvěří ani těm dvěma znamením, a neuposlechnou hlasu tvého, tedy nabereš vody z řeky, a vyliješ ji na zem; a promění se vody, kteréž vezmeš z řeky, a obrátí se v krev na zemi.
10 I řekl Mojžíš Hospodinu: Prosím, Pane, nejsem muž výmluvný, aniž prvé, ani jakž jsi mluvil s služebníkem svým; nebo zpozdilých úst a neohbitého jazyku jsem.
11 Jemuž odpověděl Hospodin: Kdo dal ústa člověku? Aneb kdo může učiniti němého, neb hluchého, vidoucího, neb slepého? Zdali ne já Hospodin?
12 Nyní tedy jdi, a já budu v ústech tvých, a naučím tě, co bys mluviti měl.
13 I řekl: Slyš mne, Pane, pošli, prosím, toho, kteréhož poslati máš.
14 A rozhněvav se velmi Hospodin na Mojžíše, řekl: Zdaliž nemáš Arona bratra svého z pokolení Léví? Vím, že on výmluvný jest; ano aj, sám vyjde v cestu tobě, a vida tebe, radovati se bude v srdci svém.
15 Ty mluviti budeš k němu, a vložíš slova v ústa jeho; a já budu v ústech tvých a v ústech jeho, a naučím vás, co byste měli činiti.
16 A on mluviti bude za tebe k lidu; a bude tobě on za ústa, a ty budeš jemu za Boha.
17 Hůl pak tuto vezmeš v ruku svou, kterouž činiti budeš ta znamení.
18 Tedy odšed Mojžíš, navrátil se k Jetrovi tchánu svému, a řekl jemu: Nechť jdu nyní, a navrátím se k bratřím svým, kteříž jsou v Egyptě, a pohledím, jsou-li ještě živi. I řekl Jetro Mojžíšovi: Jdi v pokoji.
19 Nebo řekl byl Hospodin Mojžíšovi v zemi Madianské: Jdi, navrať se do Egypta; nebo zemřeli jsou všickni muži, kteříž hledali bezživotí tvého.
20 A vzav Mojžíš ženu svou, a syny své, vsadil je na osla, aby se navrátil do země Egyptské; vzal také Mojžíš hůl Boží v ruku svou.
21 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Když půjdeš a navrátíš se do Egypta, hleď, abys všecky zázraky, kteréž jsem složil v ruce tvé, činil před Faraonem. Jáť pak zatvrdím srdce jeho, aby nepropustil lidu.
22 Protož díš Faraonovi: Toto praví Hospodin: Syn můj, prvorozený můj jest Izrael.
23 I řekl jsem tobě: Propusť syna mého, ať slouží mi; a nechtěl jsi ho propustiti. Aj, já zabiji syna tvého, prvorozeného tvého.
24 I stalo se, když byl Mojžíš na cestě v hospodě, že se obořil na něj Hospodin, a hledal ho usmrtiti.
25 Tedy vzala Zefora nůž ostrý, a obřezala neobřízku syna svého, kteroužto vrhla k nohám jeho, řkuci: Zajisté ženich krví jsi mi.
26 I nechal ho. Ona pak nazvala ho tehdáž ženichem krví pro obřezání.
27 Řekl také Hospodin Aronovi: Jdi vstříc Mojžíšovi na poušť. I šel a potkal se s ním na hoře Boží, a políbil ho.
28 A vypravoval Mojžíš Aronovi všecka slova Hospodinova, kterýž ho poslal, i o všech znameních, kteráž přikázal jemu.
29 Tedy šel Mojžíš s Aronem, a shromáždili všecky starší synů Izraelských.
30 I mluvil Aron všecka slova, kteráž byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a činil znamení před očima lidu.
31 A uvěřil lid, když uslyšeli, že navštívil Hospodin syny Izraelské, a že viděl ssoužení jejich. A sklonivše se, poklonu učinili.

Choisir un livre