Comparer
Êxodo 8
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Êxodo
Chapitre 8
1
O SENHOR falou a Moisés: “Vá a Faraó e diga-lhe: 'Assim diz o SENHOR: Deixe o meu povo ir, para que me sirva.
2
Se você se recusar a deixá-los ir, eis que ferirei todo o seu território com rãs.
3
O rio ficará infestado de rãs, que subirão e entrarão em sua casa, em seu quarto, sobre sua cama, e nas casas de seus servos, e sobre o seu povo, e em seus fornos, e em suas amassadeiras.
4
As rãs subirão sobre você, sobre o seu povo e sobre todos os seus servos.’”
5
O SENHOR disse a Moisés: “Diga a Arão: 'Estenda a sua mão com a sua vara sobre os rios, sobre os canais e sobre os tanques, e faça subir rãs sobre a terra do Egito.'”
6
Arão estendeu a mão sobre as águas do Egito; e as rãs subiram e cobriram a terra do Egito.
7
Os magos fizeram o mesmo com os seus encantamentos, e fizeram subir rãs sobre a terra do Egito.
8
Então Faraó chamou Moisés e Arão, e disse: “Orem ao SENHOR para que tire as rãs de mim e do meu povo; e eu deixarei o povo ir, para que ofereçam sacrifícios ao SENHOR.”
9
Moisés disse a Faraó: “Dou-lhe a honra de definir o tempo em que devo orar por você, por seus servos e por seu povo, para que as rãs sejam destruídas de você e de suas casas, e permaneçam apenas no rio.”
10
Faraó disse: “Amanhã.” Moisés disse: “Seja conforme a sua palavra, para que você saiba que não há ninguém como o SENHOR nosso Deus.
11
As rãs se afastarão de você, de suas casas, de seus servos e de seu povo. Elas permanecerão apenas no rio.”
12
Moisés e Arão saíram da presença de Faraó, e Moisés clamou ao SENHOR por causa das rãs que ele havia trazido sobre Faraó.
13
O SENHOR fez conforme a palavra de Moisés, e as rãs morreram nas casas, nos pátios e nos campos.
14
Eles as ajuntaram em montões, e a terra cheirou mal.
15
Mas quando Faraó viu que houve alívio, endureceu o seu coração e não lhes deu ouvidos, como o SENHOR tinha dito.
16
O SENHOR disse a Moisés: “Diga a Arão: 'Estenda a sua vara e fira o pó da terra, para que se transforme em piolhos por toda a terra do Egito.'”
17
Eles fizeram assim; e Arão estendeu a mão com a sua vara e feriu o pó da terra, e houve piolhos nos homens e nos animais; todo o pó da terra se transformou em piolhos por toda a terra do Egito.
18
Os magos tentaram com os seus encantamentos produzir piolhos, mas não conseguiram. Havia piolhos nos homens e nos animais.
19
Então os magos disseram a Faraó: “Este é o dedo de Deus”; mas o coração de Faraó se endureceu, e ele não lhes deu ouvidos, como o SENHOR tinha dito.
20
O SENHOR disse a Moisés: “Levante-se de manhã cedo e apresente-se a Faraó; eis que ele sairá às águas; e diga-lhe: 'Assim diz o SENHOR: Deixe o meu povo ir, para que me sirva.
21
Do contrário, se você não deixar o meu povo ir, eis que enviarei enxames de moscas sobre você, sobre os seus servos, sobre o seu povo e para dentro de suas casas. As casas dos egípcios ficarão cheias de enxames de moscas, e também a terra em que eles estão.
22
Naquele dia, separarei a terra de Gósen, onde habita o meu povo, para que não haja enxames de moscas ali, a fim de que você saiba que eu sou o SENHOR na terra.
23
Farei uma divisão entre o meu povo e o seu povo. Este sinal acontecerá amanhã.’”
24
O SENHOR fez assim; e vieram densos enxames de moscas para a casa de Faraó e para as casas de seus servos. Em toda a terra do Egito, a terra foi arruinada por causa dos enxames de moscas.
25
Faraó chamou Moisés e Arão, e disse: “Vão, ofereçam sacrifícios ao seu Deus nesta terra!”
26
Moisés disse: “Não convém fazer isso; pois ofereceríamos em sacrifício ao SENHOR nosso Deus o que é abominação para os egípcios. Eis que, se oferecermos em sacrifício a abominação dos egípcios diante dos seus olhos, eles não nos apedrejarão?
27
Iremos a uma distância de três dias de jornada no deserto, e ofereceremos sacrifícios ao SENHOR nosso Deus, como ele nos ordenar.”
28
Faraó disse: “Eu os deixarei ir, para que ofereçam sacrifícios ao SENHOR seu Deus no deserto, contanto que não vão muito longe. Orem por mim.”
29
Moisés disse: “Eis que estou saindo da sua presença. Orarei ao SENHOR para que os enxames de moscas se afastem de Faraó, de seus servos e de seu povo, amanhã; apenas que Faraó não aja mais com falsidade, não deixando o povo ir para oferecer sacrifícios ao SENHOR.”
30
Moisés saiu da presença de Faraó e orou ao SENHOR.
31
O SENHOR fez conforme a palavra de Moisés, e removeu os enxames de moscas de Faraó, de seus servos e de seu povo. Não restou nem sequer uma.
32
Faraó endureceu o seu coração também desta vez, e não deixou o povo ir.
2 Mojžíšova
Chapitre 8
1
I mluvil Hospodin k Mojžíšovi: Vejdi k Faraonovi a rci jemu: Takto praví Hospodin: Propusť lid můj, ať mi slouží.
2
Pakli nebudeš chtíti propustiti, aj, já raním všecky krajiny tvé žabami.
3
A vydá řeka množství žab, kteréž vystoupí a polezou do domu tvého a do pokoje, v němž líháš, a na ložce tvé, a do domů služebníků tvých i lidu tvého, a do pecí tvých a do těsta tvého.
4
I na tebe a na lid tvůj, i na všecky služebníky tvé polezou žáby.
5
I řekl Hospodin Mojžíšovi: Rci Aronovi: Vztáhni ruku svou s holí svou na řeky, na potoky a na jezera, a vyveď žáby na zemi Egyptskou.
6
I vztáhl Aron ruku svou na vody Egyptské; a vystoupily žáby a přikryly zemi Egyptskou.
7
A učinili tolikéž čarodějníci skrze své čáry; a udělali, že vyšly žáby na zemi Egyptskou.
8
Tedy Farao povolav Mojžíše a Arona, řekl: Modlte se Hospodinu, ať odejme žáby ode mne a od lidu mého; a propustím ten lid, aby obětovali Hospodinu.
9
I řekl Mojžíš Faraonovi: Poctím tě tím, a pověz, kdy bych se měl modliti za tě a za služebníky tvé, a za lid tvůj, aby vypléněny byly žáby od tebe, i z domů tvých; toliko v řece zůstanou.
10
Kterýžto odpověděl: Zítra. A Mojžíš řekl: Podlé slova tvého nechť jest, abys věděl, že žádného takového není, jako Hospodin Bůh náš.
11
I odejdou žáby od tebe a od domů tvých, i od služebníků tvých a od lidu tvého; toliko v řece zůstanou.
12
Tedy vyšel Mojžíš s Aronem od Faraona. I volal Mojžíš k Hospodinu, aby odjaty byly žáby, kteréž byl dopustil na Faraona.
13
I učinil Hospodin podlé slova Mojžíšova; a vymřely žáby z domů, ze vsí i z polí.
14
I shrnuli je na hromady; a nasmradila se země.
15
Vida pak Farao, že by dáno bylo oddechnutí, více zatvrdil se v srdci svém, a neuposlechl jich, jakož byl mluvil Hospodin.
16
I řekl Hospodin Mojžíšovi: Rci k Aronovi: Vztáhni hůl svou, a udeř v prach země, aby obrátil se v stěnice na vší zemi Egyptské.
17
Kteříž učinili tak. Nebo vztáhl Aron ruku svou s holí svou, a udeřil prach země. I byly stěnice na lidech i hovadech; všecken prach země obrátil se v stěnice ve vší zemi Egyptské.
18
Dělali také tak čarodějníci skrze čáry své, aby vyvedli stěnice, ale nemohli. A byly stěnice na lidech i hovadech.
19
Tedy řekli čarodějníci Faraonovi: Prst Boží toto jest. A posililo se srdce Faraonovo, aniž poslechl jich, jakož mluvil Hospodin.
20
Řekl pak Hospodin Mojžíšovi: Vstaň ráno a stůj před Faraonem. Hle vyjde k vodě, a díš k němu: Takto praví Hospodin: Propusť lid můj, ať mi slouží.
21
Pakli nepropustíš lidu mého, hle, já pošli na tě a na služebníky tvé, a na lid tvůj, a na domy tvé směsici všelikých škodlivých žížal; a naplněni budou domové Egyptští těmi žížalami, nad to i země ta, na níž oni jsou.
22
A oddělím v ten den zemi Gesen, v níž lid můj zůstává, aby tam nebylo směsice té; abys věděl, že jsem já Hospodin u prostřed země.
23
A vysvobozením rozdíl učiním mezi lidem svým a lidem tvým. Zítra bude znamení toto.
24
I učinil Hospodin tak. Nebo přišla těžká směsice škodlivých žížal na dům Faraonův, a do domů služebníků jeho i na všecku zemi Egyptskou; a nakazila se země od té směsice.
25
Povolal pak Farao Mojžíše a Arona, a řekl: Jděte, obětujte Bohu svému tu v zemi.
26
I řekl Mojžíš: Nenáleží nám tak činiti; nebo ohavnost Egyptských obětovali bychom Hospodinu Bohu našemu. A jestliže bychom obětovali to, což jest ohavnost před očima Egyptských, zdaž by nás neukamenovali?
27
Cestou tří dnů půjdeme na poušť, a obětovati budeme Hospodinu Bohu našemu, jakž nám rozkázal.
28
I řekl Farao: Já propustím vás, abyste obětovali Hospodinu Bohu svému na poušti, však dále abyste nikoli neodcházeli. Modltež se za mne.
29
Odpověděl Mojžíš: Aj, já vycházím od tebe, a modliti se budu Hospodinu, aby odešla ta směsice od tebe, od služebníků tvých i od lidu tvého zítra; avšak ať Farao více nezklamává, nepropouštěje lidu, aby obětovali Hospodinu.
30
A vyšed Mojžíš od Faraona, modlil se Hospodinu.
31
I učinil Hospodin podlé slova Mojžíšova, a odjal tu směsici od Faraona, od služebníků jeho i od lidu jeho, tak že ani jedné žížaly nezůstalo.
32
Ale Farao ztížil srdce své také i tehdáž, a nepropustil lidu.