Comparer

Ezequiel 12

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Ezequiel

Chapitre 12
1 A palavra do SENHOR também veio a mim, dizendo:
2 “Filho do homem, você habita no meio da casa rebelde, que tem olhos para ver, e não vê, que tem ouvidos para ouvir, e não ouve; pois eles são uma casa rebelde.
3 “Portanto, você, filho do homem, prepare a sua bagagem para mudança, e mude-se de dia, à vista deles. Você se mudará do seu lugar para outro lugar à vista deles. Talvez eles considerem, embora sejam uma casa rebelde.
4 Você tirará a sua bagagem de dia, à vista deles, como bagagem para mudança. Você mesmo sairá à tarde, à vista deles, como quem sai para o exílio.
5 Faça um buraco na parede à vista deles, e tire a sua bagagem por ali.
6 À vista deles, você a levará nos ombros, e a tirará na escuridão. Você cobrirá o seu rosto, para que não veja a terra, pois eu o estabeleci como um sinal para a casa de Israel.”
7 Eu fiz assim como me foi ordenado. Tirei a minha bagagem de dia, como bagagem para mudança, e à tarde fiz um buraco na parede com a minha mão. Eu a tirei na escuridão, e a levei nos ombros à vista deles.
8 Pela manhã, a palavra do SENHOR veio a mim, dizendo:
9 “Filho do homem, a casa de Israel, a casa rebelde, não disse a você: 'O que você está fazendo?'
10 “Diga a eles: 'Assim diz o Senhor DEUS: “Este oráculo diz respeito ao príncipe em Jerusalém, e a toda a casa de Israel no meio da qual eles estão.”’
11 “Diga: 'Eu sou o sinal de vocês. Assim como eu fiz, assim será feito a eles. Eles irão para o exílio, para o cativeiro.
12 “'O príncipe que está no meio deles levará a sua bagagem nos ombros na escuridão, e sairá. Eles farão um buraco na parede para tirar as coisas por ali. Ele cobrirá o seu rosto, porque não verá a terra com os seus olhos.
13 Eu também estenderei a minha rede sobre ele, e ele será pego na minha armadilha. Eu o levarei para a Babilônia, para a terra dos caldeus; contudo, ele não a verá, embora morra lá.
14 Espalharei a todos os ventos todos os que estão ao seu redor para ajudá-lo, e todas as suas tropas. Eu desembainharei a espada atrás deles.
15 “'Eles saberão que eu sou o SENHOR quando eu os dispersar entre as nações e os espalhar pelos países.
16 Mas deixarei alguns homens deles escaparem da espada, da fome e da peste, para que declarem todas as suas abominações entre as nações aonde chegarem. Então eles saberão que eu sou o SENHOR.'”
17 Além disso, a palavra do SENHOR veio a mim, dizendo:
18 “Filho do homem, coma o seu pão com tremor, e beba a sua água com estremecimento e com temor.
19 Diga ao povo da terra: 'Assim diz o Senhor DEUS a respeito dos habitantes de Jerusalém e da terra de Israel: “Eles comerão o seu pão com temor e beberão a sua água com angústia, para que a sua terra seja desolada, e tudo o que nela há, por causa da violência de todos os que nela habitam.
20 As cidades que são habitadas serão devastadas, e a terra se tornará uma desolação. Então vocês saberão que eu sou o SENHOR.”'”
21 A palavra do SENHOR veio a mim, dizendo:
22 “Filho do homem, que provérbio é este que vocês têm na terra de Israel, dizendo: 'Os dias se prolongam, e toda visão falha'?
23 Diga a eles, portanto: 'Assim diz o Senhor DEUS: “Farei cessar este provérbio, e não o usarão mais como provérbio em Israel;”' mas diga a eles: '“Os dias estão próximos, e o cumprimento de toda visão.
24 Pois não haverá mais nenhuma visão falsa nem adivinhação lisonjeira dentro da casa de Israel.
25 Pois eu sou o SENHOR. Eu falarei, e a palavra que eu falar se cumprirá. Não será mais adiada; pois em seus dias, casa rebelde, eu falarei a palavra e a cumprirei”, diz o Senhor DEUS.'”
26 Novamente a palavra do SENHOR veio a mim, dizendo:
27 “Filho do homem, eis que os da casa de Israel dizem: 'A visão que ele vê é para muitos dias no futuro, e ele profetiza de tempos que estão distantes.'
28 “Portanto, diga a eles: 'Assim diz o Senhor DEUS: “Nenhuma das minhas palavras será adiada mais, mas a palavra que eu falar se cumprirá”, diz o Senhor DEUS.'”

Ezechiel

Chapitre 12
1 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2 Synu člověčí, u prostřed domu zpurného ty bydlíš, kteříž mají oči, aby viděli, však nevidí; uši mají, aby slyšeli, však neslyší, proto že dům zpurný jsou.
3 Protož ty, synu člověčí, připrav sobě to, s čím bys se stěhoval, a stěhuj se ve dne před očima jejich. Přestěhuješ se pak z místa svého na místo jiné před očima jejich, zdaby aspoň viděli; nebo dům zpurný jsou.
4 Vynesa pak své věci, jakožto ty, s nimiž se stěhovati máš ve dne před očima jejich, vyjdi u večer před očima jejich, jako ti, kteříž se stěhují.
5 Před očima jejich prokopej sobě zed, a vynes skrze ni.
6 Před očima jejich na rameni nes, po tmě vynes, tvář svou přikrej, a nehleď na zemi; nebo za zázrak dal jsem tě domu Izraelskému.
7 I učinil jsem tak, jakž rozkázáno bylo. Věci své vynesl jsem, jakožto ty, s nimiž bych se stěhoval ve dne, u večer pak prokopal jsem sobě zed rukou; po tmě jsem je vynesl, na rameni nesa před očima jejich.
8 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně ráno, řkoucí:
9 Synu člověčí, zdaližť řekli dům Izraelský, dům ten zpurný: Co ty děláš?
10 Rciž jim: Takto praví Panovník Hospodin: Na kníže v Jeruzalémě vztahuje se břímě toto a na všecken dům Izraelský, kteříž jsou u prostřed něho.
11 Rciž jim: Já jsem zázrakem vaším. Jakož jsem činil, tak se stane jim, postěhují se a v zajetí půjdou.
12 A kníže, kteréž jest u prostřed nich, na rameni ponese po tmě a vyjde. Zed prokopají, aby jej vyvedli skrze ni; tvář svou zakryje, tak že nebude viděti okem svým země.
13 Nebo roztáhnu sít svou na něj, a polapen bude do vrše mé, a zavedu jej do Babylona, země Kaldejské, kteréž neuzří, a tam umře.
14 Všecky také, kteříž jsou vůkol něho na pomoc jemu, i všecky houfy jeho rozptýlím na všecky strany, a mečem dobytým budu je stihati.
15 I zvědí, že já jsem Hospodin, když je rozptýlím mezi národy, a rozženu je po krajinách.
16 Pozůstavím pak z nich muže nemnohé po meči, po hladu a po moru, aby vypravovali všecky ohavnosti své mezi národy, kamž se dostanou, i zvědí, že já jsem Hospodin.
17 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
18 Synu člověčí, chléb svůj s strachem jez, a vodu svou s třesením a s zámutkem pí,
19 A rci lidu země této: Takto praví Panovník Hospodin o obyvatelích Jeruzalémských, o zemi Izraelské: Chléb svůj s zámutkem jísti budou, a vodu svou s předěšením píti, aby obloupena byla země jeho z hojnosti své, pro nátisk všech přebývajících v ní.
20 Města také, v nichž bydlejí, zpustnou, a země pustá bude, a tak zvíte, že já jsem Hospodin.
21 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
22 Synu člověčí, jaké to máte přísloví o zemi Izraelské, říkajíce: Prodlí se dnové, aneb zahyne všeliké vidění?
23 Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Učiním, aby přestalo přísloví toto, aniž užívati budou přísloví toho více v Izraeli. Rci jim: Nýbrž přiblížili se dnové ti a splnění všelikého vidění.
24 Nebo nebude více žádného vidění marného, a hádání pochlebníka u prostřed domu Izraelského,
25 Proto že já Hospodin mluviti budu, a kterékoli slovo promluvím, stane se. Neprodlíť se dlouho, ale za dnů vašich, dome zpurný, mluviti budu slovo, a naplním je, praví Panovník Hospodin.
26 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
27 Synu člověčí, aj, dům Izraelský říkají: Vidění to, kteréž vidí tento, ke dnům mnohým patří, a na dlouhé časy tento prorokuje.
28 Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Neprodlíť se dlouho všeliké slovo mé, ale slovo, kteréž mluviti budu, stane se, praví Panovník Hospodin.

Choisir un livre