Comparer
Ezequiel 14
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Ezequiel
Chapitre 14
1
Então alguns dos anciãos de Israel vieram a mim e se assentaram diante de mim.
2
A palavra do SENHOR veio a mim, dizendo:
3
“Filho do homem, estes homens levaram seus ídolos para os seus corações, e colocaram o tropeço da sua iniquidade diante dos seus rostos. Acaso deveria eu ser consultado por eles?
4
Portanto, fale com eles e diga-lhes: ‘Assim diz o Senhor DEUS: “Qualquer homem da casa de Israel que levar seus ídolos para o seu coração e colocar o tropeço da sua iniquidade diante do seu rosto, e então vier ao profeta, eu, o SENHOR, lhe responderei ali de acordo com a multidão de seus ídolos,
5
para que eu possa capturar a casa de Israel em seu próprio coração, porque todos eles se afastaram de mim por causa de seus ídolos.”’
6
“Portanto, diga à casa de Israel: ‘Assim diz o Senhor DEUS: “Voltem, e afastem-se dos seus ídolos! Desviem os seus rostos de todas as suas abominações.
7
“‘“Pois qualquer um da casa de Israel, ou dos estrangeiros que vivem em Israel, que se separar de mim e levar seus ídolos para o seu coração, e colocar o tropeço da sua iniquidade diante do seu rosto, e vier ao profeta para me consultar em seu favor, eu, o SENHOR, lhe responderei por mim mesmo.
8
Voltarei o meu rosto contra esse homem e farei dele um espanto, um sinal e um provérbio, e o eliminarei do meio do meu povo. Então vocês saberão que eu sou o SENHOR.
9
“‘“Se o profeta for enganado e falar alguma palavra, eu, o SENHOR, terei enganado esse profeta, e estenderei a minha mão contra ele, e o destruirei do meio do meu povo Israel.
10
Eles carregarão a sua iniquidade. A iniquidade do profeta será igual à iniquidade daquele que o consulta,
11
para que a casa de Israel não se desvie mais de mim, nem se contamine mais com todas as suas transgressões; mas para que eles sejam o meu povo, e eu seja o seu Deus,” diz o Senhor DEUS.’”
12
A palavra do SENHOR veio a mim, dizendo:
13
“Filho do homem, quando uma terra pecar contra mim, cometendo uma transgressão, e eu estender a minha mão contra ela, e quebrar o cajado do seu pão, e enviar fome sobre ela, e eliminar dela homens e animais—
14
ainda que estes três homens, Noé, Daniel e Jó, estivessem nela, eles livrariam apenas as suas próprias almas pela sua justiça,” diz o Senhor DEUS.
15
“Se eu fizer com que animais ferozes passem pela terra, e eles a devastem e ela fique desolada, de modo que nenhum homem possa passar por causa dos animais—
16
ainda que estes três homens estivessem nela, tão certo como eu vivo,” diz o Senhor DEUS, “eles não livrariam nem filhos nem filhas. Apenas eles seriam livrados, mas a terra ficaria desolada.
17
“Ou se eu trouxer a espada sobre aquela terra, e disser: ‘Espada, passe pela terra, para que eu elimine dela homens e animais’—
18
ainda que estes três homens estivessem nela, tão certo como eu vivo,” diz o Senhor DEUS, “eles não livrariam nem filhos nem filhas, mas apenas eles mesmos seriam livrados.
19
“Ou se eu enviar uma peste sobre aquela terra, e derramar a minha ira sobre ela em sangue, para eliminar dela homens e animais—
20
ainda que Noé, Daniel e Jó estivessem nela, tão certo como eu vivo,” diz o Senhor DEUS, “eles não livrariam nem filho nem filha; eles livrariam apenas as suas próprias almas pela sua justiça.”
21
Pois assim diz o Senhor DEUS: “Quanto mais quando eu enviar os meus quatro severos juízos sobre Jerusalém—a espada, a fome, os animais ferozes e a peste—para eliminar dela homens e animais!
22
Contudo, eis que restará nela um remanescente que será levado para fora, tanto filhos como filhas. Eis que eles sairão até vocês, e vocês verão os seus caminhos e as suas ações. Então vocês serão consolados a respeito do mal que eu trouxe sobre Jerusalém, sim, a respeito de tudo o que eu trouxe sobre ela.
23
Eles os consolarão, quando vocês virem os seus caminhos e as suas ações; então vocês saberão que não foi sem motivo que fiz tudo o que fiz nela,” diz o Senhor DEUS.
Ezechiel
Chapitre 14
1
Potom přišedše ke mně muži z starších Izraelských, seděli přede mnou.
2
I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
3
Synu člověčí, muži tito složili ukydané bohy své v srdci svém, a nepravost, kteráž jim k urážce jest, položili před tváři své. Zdaliž se upřímě radí se mnou?
4
Protož mluv jim a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Kdo by koli z domu Izraelského složil ukydané bohy své v srdci svém, a nepravost, kteráž mu k urážce jest, položil před tvář svou, a přišel by k proroku: já Hospodin odpovídati budu tomu, kterýž přišel, o množství ukydaných bohů jeho,
5
Abych polapil dům Izraelský v srdci jejich, že se odvrátili ode mne k ukydaným bohům svým všickni napořád.
6
Protož rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Obraťte se a odvraťte od ukydaných bohů vašich, a ode všech ohavností vašich odvraťte tvář svou.
7
Nebo kdož by koli z domu Izraelského i z pohostinných, kteříž jsou pohostinu v Izraeli, odvrátil se od následování mne, a složil by ukydané bohy své v srdci svém, a nepravost, kteráž mu k urážce jest, položil by před tvář svou a přišel by k proroku, aby se mne tázal skrze něho: já Hospodin odpovím jemu o sobě,
8
A obrátím tvář svou hněvivou proti muži tomu, a dám jej za znamení a za přísloví, a vytnu jej z prostřed lidu svého, i zvíte, že já jsem Hospodin.
9
Prorok pak, dal-li by se přivábiti, aby mluvil slovo, já Hospodin přivábil jsem proroka toho. Než vztáhnuť ruku svou na něj, a vyhladím jej z prostřed lidu svého Izraelského.
10
A tak ponesou nepravost svou. Jakáž pokuta na toho, kdož by se tázal, takováž pokuta na proroka bude,
11
Aby nebloudili více dům Izraelský ode mne, a nepoškvrňovali se více žádnými převrácenostmi svými, aby byli lidem mým, a já abych byl jejich Bohem, praví Panovník Hospodin.
12
Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
13
Synu člověčí, když by země zhřešila proti mně, dopouštějíc se přestoupení, tehdy vztáhl-li bych ruku svou na ni, a zlámal jí hůl chleba, a poslal bych na ni hlad, a vyhubil z ní lidi i hovada:
14
By pak byli u prostřed ní tito tři muži, Noé, Daniel a Job, oni v spravedlnosti své vysvobodili by sami sebe, praví Panovník Hospodin.
15
Pakli bych zvěř lítou uvedl na zemi, tak že by ji na sirobu přivedla, a byla by pustá, aniž by kdo přes ni jíti mohl pro zvěř:
16
Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že byť tři muži tito u prostřed ní byli, nikoli by nevysvobodili synů ani dcer. Oni by sami vysvobozeni byli, země pak byla by pustá.
17
Aneb meč uvedl-li bych na zemi tu, a řekl bych meči: Projdi skrz zemi tu, abych vyhubil z ní lidi i hovada:
18
Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že byť pak tři muži tito byli u prostřed ní, nikoli by nevysvobodili synů ani dcer, ale oni sami by vysvobozeni byli.
19
Aneb mor poslal-li bych na zemi tu, a vylil prchlivost svou na ni k zhoubě, aby vyhlazeni byli z ní lidé i hovada:
20
Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že byť pak Noé, Daniel a Job u prostřed ní byli, nikoli by ani syna ani dcery nevysvobodili. Oni v spravedlnosti své vysvobodili by sami sebe.
21
Nýbrž takto praví Panovník Hospodin: Bych pak čtyři pokuty své zlé, meč a hlad, zvěř lítou a mor poslal na Jeruzalém, abych vyhubil z něho lidi i hovada,
22
A aj, pozůstali-li by v něm, kteříž by toho ušli, a vyvedeni byli, synové neb dcery: aj, i oni musejí jíti k vám, a uzříte cestu jejich a skutky jejich, i potěšíte se nad tím zlým, kteréž uvedu na Jeruzalém, nade vším, což uvedu na něj.
23
A tak potěší vás, když uzříte cestu jejich a skutky jejich. I zvíte, že jsem ne nadarmo učinil všecko to, což jsem učinil při něm, praví Panovník Hospodin.