Comparer
Ezequiel 17
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Ezequiel
Chapitre 17
1
A palavra do SENHOR veio a mim, dizendo:
2
“Filho do homem, proponha um enigma e conte uma parábola à casa de Israel;
3
e diga: 'Assim diz o Senhor DEUS: “Uma grande águia, com grandes asas e penas longas, cheia de plumagem de várias cores, veio ao Líbano e levou o topo do cedro.
4
Ela arrancou o mais alto de seus ramos novos e o levou para uma terra de comércio. Ela o plantou em uma cidade de mercadores.
5
“‘“Ela também pegou um pouco da semente da terra e a plantou em solo fértil. Ela a colocou junto a muitas águas. Ela a plantou como um salgueiro.
6
A semente cresceu e se tornou uma videira esparramada de baixa estatura, cujos ramos se voltaram para a águia, e suas raízes ficaram debaixo dela. Assim, tornou-se uma videira, produziu ramos e soltou brotos.
7
“‘“Havia também outra grande águia, com grandes asas e muitas penas. Eis que esta videira curvou suas raízes para ela e lançou seus ramos em sua direção, desde o solo onde estava plantada, para que a regasse.
8
Ela estava plantada em bom solo, junto a muitas águas, para que produzisse ramos e desse frutos, a fim de ser uma excelente videira.”’
9
“Diga: ‘Assim diz o Senhor DEUS: “Ela prosperará? Não arrancará ele as suas raízes e cortará o seu fruto, para que seque, para que todas as suas folhas novas e frescas sequem? Não exigirá um braço forte nem muita gente para arrancá-la de suas raízes.
10
Sim, eis que, estando plantada, ela prosperará? Não secará totalmente quando o vento oriental a tocar? Ela secará no próprio solo onde cresceu.”’”
11
Além disso, a palavra do SENHOR veio a mim, dizendo:
12
“Diga agora à casa rebelde: ‘Vocês não sabem o que estas coisas significam?’ Diga a eles: ‘Eis que o rei da Babilônia veio a Jerusalém, pegou o seu rei e os seus príncipes, e os levou consigo para a Babilônia.
13
Ele pegou um da descendência real, e fez uma aliança com ele. Ele também o fez prestar juramento, e levou embora os poderosos da terra,
14
para que o reino fosse humilhado, para que não pudesse se exaltar, mas para que, guardando a sua aliança, pudesse subsistir.
15
Mas ele se rebelou contra ele, enviando seus embaixadores ao Egito, para que lhe dessem cavalos e muita gente. Ele prosperará? Aquele que faz tais coisas escapará? Ele quebrará a aliança e ainda assim escapará?
16
“‘Tão certo como eu vivo’, diz o Senhor DEUS, ‘certamente no lugar onde habita o rei que o constituiu rei, cujo juramento ele desprezou e cuja aliança ele quebrou, com ele, no meio da Babilônia, ele morrerá.
17
O Faraó, com seu exército poderoso e sua grande companhia, não o ajudará na guerra, quando levantarem rampas de cerco e construírem fortes para eliminar muitas pessoas.
18
Pois ele desprezou o juramento ao quebrar a aliança; e eis que ele havia dado a sua mão, e ainda assim fez todas essas coisas. Ele não escapará.
19
“Portanto, assim diz o Senhor DEUS: ‘Tão certo como eu vivo, certamente farei recair sobre a sua própria cabeça o meu juramento que ele desprezou e a minha aliança que ele quebrou.
20
Estenderei a minha rede sobre ele, e ele será pego na minha armadilha. Eu o levarei para a Babilônia e lá entrarei em juízo com ele pela transgressão que cometeu contra mim.
21
Todos os seus fugitivos, em todos os seus batalhões, cairão à espada, e os que restarem serão espalhados para todos os ventos. Então vocês saberão que eu, o SENHOR, falei.’
22
“Assim diz o Senhor DEUS: ‘Eu também tirarei um broto do topo elevado do cedro e o plantarei. Arrancarei do mais alto de seus ramos novos um broto tenro, e o plantarei sobre um monte alto e elevado.
23
No monte alto de Israel eu o plantarei; e ele produzirá ramos, dará frutos e será um excelente cedro. Pássaros de toda espécie habitarão à sombra de seus galhos.
24
Todas as árvores do campo saberão que eu, o SENHOR, derrubei a árvore alta, exaltei a árvore baixa, sequei a árvore verde e fiz florescer a árvore seca. “‘Eu, o SENHOR, falei e o fiz.’”
Ezechiel
Chapitre 17
1
Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2
Synu člověčí, vydej pohádku, a předlož podobenství o domu Izraelském,
3
A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Orlice veliká, velikých křídel a dlouhých brků, plná peří, strakatá, přiletěvši na Libán, vzala vrch cedru.
4
Vrch mladistvých ratolestí jeho ulomila, a přenesla jej do země kupecké; v městě kupeckém položila jej.
5
Potom vzavši z semene té země, vsadila je v poli úrodném, a vsadila je velmi opatrně při vodách mnohých.
6
Kteréžto bylo by vzešlo, a bylo by révem bujným, jakžkoli nízké postavy, a byly by patřily ratolesti jeho k ní, a kořenové jeho poddáni byli by jí, a tak bylo by kmenem vinným, kterýž by vydal byl ratolesti, a vypustil rozvody.
7
Ale byla orlice jedna veliká velikých křídel a vypeřená, a aj, ten kmen vinný připjal kořeny své k ní, a ratolesti své vztáhl k ní, aby svlažovala jej z brázd štípení svého,
8
Ješto v poli dobrém, při vodách mnohých štípen byl, aby vypustil ratolesti, a nesl ovoce, a byl kmenem slavným.
9
Rci: Takto praví Panovník Hospodin: Zdaliž se podaří? Zdaliž kořenů jeho nevytrhá, a ovoce jeho neotrhá a neusuší? Zdaž všech ratolestí vyrostlých z něho neusuší? Zdaliž s velikou silou a s mnohým lidem nevyhladí ho z kořenů jeho?
10
Aj, jakžkoli štípen, zdaliž se podaří? Zdaliž, jakž se ho dotkne vítr východní, do konce neuschne? Při brázdách, při nichž se ujal, zdaž neuschne?
11
Za tím stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
12
Rci nyní domu zpurnému: Nevíte-liž, co je toto? Rci: Aj, přitáhl král Babylonský do Jeruzaléma, a vzal krále jeho i knížata jeho, a zavedl je s sebou do Babylona.
13
Vzal také z semene královského, a učiniv s ním smlouvu, přísahou jej zavázal, a silné země té pobral,
14
Aby bylo království snížené, proto aby se nepozdvihovalo, aby ostříhaje smlouvy jeho, tak stálo.
15
Ale zprotivil se jemu, poslav posly své do Egypta, aby jemu podal koní a lidu mnohého. Zdaž se mu to podaří? Zdaž pomsty ujde ten, kdož tak činí? Ten kdož ruší smlouvu, zdaliž pomsty ujde?
16
Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že v místě krále toho, kterýž jej králem učinil, jehož přísahou pohrdl, a jehož smlouvu zrušil, u něho v Babyloně umře.
17
Aniž mu Farao s vojskem velikým a s zástupem mnohým co napomůže v boji, když vysype násyp, a vzdělá šance, aby zahubil množství lidí,
18
Poněvadž pohrdl přísahou, zrušiv smlouvu. Neb aj, podal ruky své, a však všecko toto činí. Neujdeť pomsty.
19
Protož takto praví Panovník Hospodin: Živť jsem já, že přísahu svou, kterouž pohrdl, a smlouvu svou, kterouž zrušil, jistotně obrátím na hlavu jeho.
20
Nebo roztáhnu na něj sít svou, a polapen bude do vrše mé, i zavedu jej do Babylona, a souditi se s ním budu tam pro přestoupení jeho, kteréhož se dopustil proti mně.
21
Všickni též, kteříž utekli od něho se všemi houfy jeho, od meče padnou, ostatní pak na všecky strany rozprostříni budou. I zvíte, že já Hospodin mluvil jsem.
22
Takto praví Panovník Hospodin: A však vezmu z vrchu cedru toho vysokého a vsadím, z vrchu mladistvých ratolestí jeho mladou větvičku ulomím, a štípím na hoře vysoké a vyvýšené.
23
Na hoře vysoké Izraelské štípím ji, i vypustí ratolesti, a ponese ovoce, a tak učiněna bude cedrem slavným, a bude bydliti pod ním všeliké ptactvo; všecko, což křídla má, v stínu ratolestí jeho bydliti bude.
24
A tak zvědí všecka dříví polní, že já Hospodin snížil jsem dřevo vysoké, a povýšil jsem dřeva nízkého; usušil jsem strom zelený, a způsobil to, aby zkvetl strom suchý. Já Hospodin mluvil jsem to i učiním.