Comparer
Gênesis 22
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Gênesis
Chapitre 22
1
Depois destas coisas, Deus provou Abraão, e lhe disse: “Abraão!” Ele disse: “Eis-me aqui.”
2
Ele disse: “Tome agora seu filho, seu único filho, Isaque, a quem você ama, e vá para a terra de Moriá. Ofereça-o ali como holocausto sobre um dos montes que eu lhe disser.”
3
Abraão levantou-se de madrugada, selou seu jumento, e levou consigo dois de seus moços, e Isaque, seu filho. Ele rachou a lenha para o holocausto, levantou-se e foi para o lugar do qual Deus lhe tinha falado.
4
No terceiro dia, Abraão levantou os olhos e viu o lugar de longe.
5
Abraão disse aos seus moços: “Fiquem aqui com o jumento. O rapaz e eu iremos até lá. Nós adoraremos e voltaremos para vocês.”
6
Abraão pegou a lenha do holocausto e a colocou sobre Isaque, seu filho. Ele pegou em sua mão o fogo e a faca. E os dois foram juntos.
7
Isaque falou a Abraão, seu pai, e disse: “Meu pai?” Ele disse: “Eis-me aqui, meu filho.” Ele disse: “Aqui estão o fogo e a lenha, mas onde está o cordeiro para o holocausto?”
8
Abraão disse: “Deus proverá para si o cordeiro para o holocausto, meu filho.” Assim, os dois foram juntos.
9
Eles chegaram ao lugar do qual Deus lhe tinha falado. Abraão construiu ali o altar, arrumou a lenha, amarrou Isaque, seu filho, e o colocou sobre o altar, em cima da lenha.
10
Abraão estendeu a mão e pegou a faca para matar seu filho.
11
O anjo do SENHOR o chamou do céu, e disse: “Abraão, Abraão!” Ele disse: “Eis-me aqui.”
12
Ele disse: “Não estenda a mão sobre o rapaz nem lhe faça nada. Pois agora sei que você teme a Deus, visto que não me negou seu filho, seu único filho.”
13
Abraão levantou os olhos, olhou, e viu que atrás dele havia um carneiro preso pelos chifres em um arbusto. Abraão foi, pegou o carneiro e o ofereceu como holocausto em lugar de seu filho.
14
Abraão chamou o nome daquele lugar de “O SENHOR Proverá”. Como se diz até o dia de hoje: “No monte do SENHOR se proverá.”
15
O anjo do SENHOR chamou a Abraão pela segunda vez do céu,
16
e disse: “'Jurei por mim mesmo', diz o SENHOR, 'porquanto você fez isso, e não me negou seu filho, seu único filho,
17
que eu o abençoarei grandemente, e multiplicarei grandemente a sua descendência como as estrelas dos céus, e como a areia que está na praia do mar. A sua descendência possuirá a porta dos seus inimigos.
18
Todas as nações da terra serão abençoadas por meio da sua descendência, porque você obedeceu à minha voz.'”
19
Então Abraão voltou aos seus moços, e eles se levantaram e foram juntos para Berseba. E Abraão habitou em Berseba.
20
Depois destas coisas, foi dito a Abraão: “Eis que Milca também deu filhos ao seu irmão Naor:
21
Uz, o seu primogênito, Buz, o seu irmão, Quemuel, pai de Arã,
22
Quésede, Hazo, Pildas, Jidlafe e Betuel.”
23
Betuel gerou a Rebeca. Estes oito Milca deu à luz a Naor, irmão de Abraão.
24
A sua concubina, cujo nome era Reumá, também deu à luz a Teba, Gaã, Taás e Maaca.
1 Mojžíšova
Chapitre 22
1
Když pakty věci pominuly, zkusil Bůh Abrahama, a řekl k němu: Abrahame! Kterýžto odpověděl: Teď jsem.
2
I řekl: Vezmi nyní syna svého, toho jediného svého, kteréhož miluješ, Izáka, a jdi do země Moria; a obětuj ho tam v obět zápalnou na jedné hoře, o níž povím tobě.
3
Tedy vstav Abraham velmi ráno, osedlal osla svého a vzal dva služebníky své s sebou, a Izáka syna svého; a nasekav dříví k oběti zápalné, vstal a bral se k místu, o němž pověděl mu Bůh.
4
Třetího pak dne pozdvihl Abraham očí svých, a uzřel to místo zdaleka.
5
A řekl Abraham služebníkům svým: Pozůstaňte vy tuto s oslem, já pak a dítě půjdeme tamto; a pomodlíce se, navrátíme se k vám.
6
Tedy vzal Abraham dříví k zápalné oběti, a vložil je na Izáka syna svého; sám pak nesl v ruce své oheň a meč. I šli oba spolu.
7
Mluvě pak Izák Abrahamovi otci svému, řekl: Otče můj! Kterýž odpověděl: Co chceš, synu můj? A řekl: Aj, teď oheň a dříví, a kdež hovádko k zápalné oběti?
8
Odpověděl Abraham: Bůh opatří sobě hovádko k oběti zápalné, synu můj. A šli předce oba spolu.
9
A když přišli k místu, o němž mu byl mluvil Bůh, udělal tu Abraham oltář, a srovnal dříví; a svázav syna svého, vložil ho na oltář na dříví.
10
I vztáhl Abraham ruku svou, a vzal meč, aby zabil syna svého.
11
Tedy zavolal na něho anděl Hospodinův s nebe a řekl: Abrahame, Abrahame! Kterýžto odpověděl: Aj, já.
12
I řekl jemu: Nevztahuj ruky své na dítě, aniž mu co čiň; neboť jsem již poznal, že se Boha bojíš, když jsi neodpustil synu svému, jedinému svému pro mne.
13
A pozdvih Abraham očí svých, viděl, a hle, skopec za ním vězel v trní za rohy své. I šel Abraham a vzal skopce toho, a obětoval jej v obět zápalnou místo syna svého.
14
A nazval Abraham jméno místa toho: Hospodin opatří. Odkudž říká se do dnes: Na hoře Hospodinově opatří se.
15
Zvolal pak anděl Hospodinův na Abrahama podruhé s nebe,
16
A řekl: Skrze sebe samého přisáhl jsem, praví Hospodin, poněvadž jsi učinil tu věc, že jsi neodpustil synu svému, jedinému svému:
17
Požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím símě tvé jako hvězdy nebeské, a jako písek, kterýž jest na břehu mořském; nadto dědičně vládnouti bude símě tvé branami nepřátel svých.
18
Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že jsi uposlechl hlasu mého.
19
Tedy navrátil se Abraham k služebníkům svým; a vstavše, šli spolu do Bersabé; nebo bydlil Abraham v Bersabé.
20
A když se tyto věci staly, zvěstováno jest Abrahamovi v tato slova: Aj, porodila také Melcha syny Náchorovi, bratru tvému:
21
Husa prvorozeného svého, a Buza bratra jeho, a Chamuele, otce Aramova;
22
A Kazeda a Azana, a Feldasa, a Jidlafa i Bathuele.
23
Bathuel pak zplodil Rebeku. Osm těchto porodila Melcha Náchorovi, bratru Abrahamovu.
24
Ale i ženina jeho, jejíž jméno bylo Réma, porodila také ona Tábe a Gahama, Thása a Máchu.