Comparer

Gênesis 3

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Gênesis

Chapitre 3
1 Ora, a serpente era mais astuta que qualquer animal do campo que o SENHOR Deus tinha feito. Ela disse à mulher: “Deus realmente disse: ‘Vocês não comerão de nenhuma árvore do jardim’?”
2 A mulher disse à serpente: “Nós podemos comer do fruto das árvores do jardim,
3 mas não do fruto da árvore que está no meio do jardim. Deus disse: ‘Vocês não comerão dele, nem tocarão nele, para que não morram’.”
4 A serpente disse à mulher: “Certamente vocês não morrerão,
5 porque Deus sabe que no dia em que comerem dele, os seus olhos se abrirão, e vocês serão como Deus, conhecendo o bem e o mal.”
6 Quando a mulher viu que a árvore era boa para se comer, e que era agradável aos olhos, e que a árvore era desejável para dar entendimento, ela tomou do seu fruto e comeu. Então ela deu um pouco ao seu marido que estava com ela, e ele também comeu.
7 Os olhos de ambos se abriram, e eles perceberam que estavam nus. Eles costuraram folhas de figueira e fizeram coberturas para si mesmos.
8 Eles ouviram a voz do SENHOR Deus, que andava no jardim à brisa do dia, e o homem e sua mulher se esconderam da presença do SENHOR Deus entre as árvores do jardim.
9 O SENHOR Deus chamou o homem e lhe disse: “Onde você está?”
10 O homem disse: “Eu ouvi a tua voz no jardim e tive medo, porque eu estava nu; por isso me escondi.”
11 Deus disse: “Quem lhe disse que você estava nu? Você comeu da árvore da qual eu lhe ordenei que não comesse?”
12 O homem disse: “A mulher que me deste para estar comigo, ela me deu do fruto da árvore, e eu comi.”
13 O SENHOR Deus disse à mulher: “O que é isso que você fez?” A mulher disse: “A serpente me enganou, e eu comi.”
14 O SENHOR Deus disse à serpente: “Porque você fez isso, maldita é você entre todos os rebanhos, e entre todos os animais do campo. Sobre o seu ventre você rastejará e pó você comerá todos os dias da sua vida.
15 Porei inimizade entre você e a mulher, e entre a sua descendência e a descendência dela. Ele ferirá a sua cabeça, e você ferirá o calcanhar dele.”
16 À mulher ele disse: “Multiplicarei grandemente a sua dor no parto. Com dor você dará à luz filhos. O seu desejo será para o seu marido, e ele dominará sobre você.”
17 A Adão ele disse: “Porque você deu ouvidos à voz da sua mulher, e comeu da árvore, a respeito da qual eu lhe ordenei, dizendo: ‘Você não comerá dela’, maldita é a terra por sua causa. Com muito trabalho você comerá dela todos os dias da sua vida.
18 Ela lhe produzirá espinhos e abrolhos; e você comerá a erva do campo.
19 Com o suor do seu rosto você comerá o seu pão, até que volte à terra, pois dela você foi tirado. Porque você é pó, e ao pó você retornará.”
20 O homem chamou sua mulher de Eva, porque ela seria a mãe de todos os viventes.
21 O SENHOR Deus fez vestimentas de peles de animais para Adão e para sua mulher, e os vestiu.
22 O SENHOR Deus disse: “Eis que o homem se tornou como um de nós, conhecendo o bem e o mal. Agora, para que ele não estenda a sua mão, e tome também da árvore da vida, e coma, e viva para sempre—”
23 Portanto, o SENHOR Deus o mandou embora do jardim do Éden, para cultivar a terra da qual ele havia sido tirado.
24 Assim ele expulsou o homem; e colocou querubins ao oriente do jardim do Éden, e uma espada flamejante que se movia em todas as direções, para guardar o caminho para a árvore da vida.

1 Mojžíšova

Chapitre 3
1 Had pak byl nejchytřejší ze všech živočichů polních, kteréž byl učinil Hospodin Bůh. A ten řekl ženě: Tak-liž jest, že vám Bůh řekl: Nebudete jísti z každého stromu rajského?
2 I řekla žena hadu: Ovoce stromů rajských jíme;
3 Ale o ovoci stromu, kterýž jest u prostřed ráje, řekl Bůh: Nebudete ho jísti, aniž se ho dotknete, abyste nezemřeli.
4 I řekl had ženě: Nikoli nezemřete smrtí!
5 Ale ví Bůh, že v kterýkoli den z něho jísti budete, otevrou se oči vaše; a budete jako bohové, vědouce dobré i zlé.
6 Viduci tedy žena, že dobrý jest strom k jídlu i příjemný očima, a k nabytí rozumnosti strom žádostivý, vzala z ovoce jeho a jedla; dala také i muži svému s sebou, a on jedl.
7 Tedy otevříny jsou oči obou dvou, a poznali, že jsou nazí; i navázali lístí fíkového a nadělali sobě věníků.
8 A v tom uslyšeli hlas Hospodina Boha chodícího po ráji k větru dennímu; i skryl se Adam a žena jeho před tváří Hospodina Boha, u prostřed stromoví rajského.
9 I povolal Hospodin Bůh Adama, a řekl jemu: Kdež jsi?
10 Kterýžto řekl: Hlas tvůj slyšel jsem v ráji a bál jsem se, že jsem nahý; protož skryl jsem se.
11 I řekl Bůh: Kdožť oznámil, že jsi nahý? Nejedl-lis ale z toho stromu, z něhožť jsem jísti zapověděl?
12 I řekl Adam: Žena, kterouž jsi mi dal, aby byla se mnou, ona mi dala z stromu toho, a jedl jsem.
13 I řekl Hospodin Bůh ženě: Což jsi to učinila? I řekla žena: Had mne podvedl, i jedla jsem.
14 Tedy řekl Hospodin Bůh hadu: Že jsi to učinil, zlořečený budeš nade všecka hovada a nade všecky živočichy polní; po břiše svém plaziti se budeš, a prach žráti budeš po všecky dny života svého.
15 Nad to, nepřátelství položím mezi tebou a mezi ženou, i mezi semenem tvým a semenem jejím; ono potře tobě hlavu, a ty potřeš jemu patu.
16 Ženě pak řekl: Velice rozmnožím bolesti tvé a počínání tvá, s bolestí roditi budeš děti, a pod mocí muže tvého bude žádost tvá, a on panovati bude nad tebou.
17 Adamovi také řekl: Že jsi uposlechl hlasu ženy své, a jedl jsi z stromu toho, kterýžť jsem zapověděl, řka: Nebudeš jísti z něho; zlořečená země pro tebe, s bolestí jísti budeš z ní po všecky dny života svého.
18 Trní a bodláčí tobě ploditi bude, i budeš jísti byliny polní.
19 V potu tváři své chléb jísti budeš, dokavadž se nenavrátíš do země, poněvadž jsi z ní vzat. Nebo prach jsi a v prach se navrátíš.
20 Dal pak byl Adam jméno ženě své Eva, proto že ona byla mátě všech živých.
21 I zdělal Hospodin Bůh Adamovi a ženě jeho oděv kožený, a přioděl je.
22 Tedy řekl Hospodin Bůh: Aj, člověk učiněn jest jako jeden z nás, věda dobré i zlé; pročež nyní, aby nevztáhl ruky své, a nevzal také z stromu života, a jedl by, i byl by živ na věky, vyžeňme jej.
23 I vypustil jej Hospodin Bůh z zahrady Eden, aby dělal zemi, z níž vzat byl.
24 A tak vyhnal člověka a osadil zahradu Eden cherubíny k východní straně s mečem plamenným blýskajícím se, aby ostříhali cesty k stromu života.

Choisir un livre