Comparer
Gênesis 3
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Gênesis
Chapitre 3
1
Ora, a serpente era mais astuta que qualquer animal do campo que o SENHOR Deus tinha feito. Ela disse à mulher: “Deus realmente disse: ‘Vocês não comerão de nenhuma árvore do jardim’?”
2
A mulher disse à serpente: “Nós podemos comer do fruto das árvores do jardim,
3
mas não do fruto da árvore que está no meio do jardim. Deus disse: ‘Vocês não comerão dele, nem tocarão nele, para que não morram’.”
4
A serpente disse à mulher: “Certamente vocês não morrerão,
5
porque Deus sabe que no dia em que comerem dele, os seus olhos se abrirão, e vocês serão como Deus, conhecendo o bem e o mal.”
6
Quando a mulher viu que a árvore era boa para se comer, e que era agradável aos olhos, e que a árvore era desejável para dar entendimento, ela tomou do seu fruto e comeu. Então ela deu um pouco ao seu marido que estava com ela, e ele também comeu.
7
Os olhos de ambos se abriram, e eles perceberam que estavam nus. Eles costuraram folhas de figueira e fizeram coberturas para si mesmos.
8
Eles ouviram a voz do SENHOR Deus, que andava no jardim à brisa do dia, e o homem e sua mulher se esconderam da presença do SENHOR Deus entre as árvores do jardim.
9
O SENHOR Deus chamou o homem e lhe disse: “Onde você está?”
10
O homem disse: “Eu ouvi a tua voz no jardim e tive medo, porque eu estava nu; por isso me escondi.”
11
Deus disse: “Quem lhe disse que você estava nu? Você comeu da árvore da qual eu lhe ordenei que não comesse?”
12
O homem disse: “A mulher que me deste para estar comigo, ela me deu do fruto da árvore, e eu comi.”
13
O SENHOR Deus disse à mulher: “O que é isso que você fez?” A mulher disse: “A serpente me enganou, e eu comi.”
14
O SENHOR Deus disse à serpente:
“Porque você fez isso,
maldita é você entre todos os rebanhos,
e entre todos os animais do campo.
Sobre o seu ventre você rastejará
e pó você comerá todos os dias da sua vida.
15
Porei inimizade entre você e a mulher,
e entre a sua descendência e a descendência dela.
Ele ferirá a sua cabeça,
e você ferirá o calcanhar dele.”
16
À mulher ele disse:
“Multiplicarei grandemente a sua dor no parto.
Com dor você dará à luz filhos.
O seu desejo será para o seu marido,
e ele dominará sobre você.”
17
A Adão ele disse:
“Porque você deu ouvidos à voz da sua mulher,
e comeu da árvore,
a respeito da qual eu lhe ordenei, dizendo: ‘Você não comerá dela’,
maldita é a terra por sua causa.
Com muito trabalho você comerá dela todos os dias da sua vida.
18
Ela lhe produzirá espinhos e abrolhos;
e você comerá a erva do campo.
19
Com o suor do seu rosto você comerá o seu pão, até que volte à terra,
pois dela você foi tirado.
Porque você é pó,
e ao pó você retornará.”
20
O homem chamou sua mulher de Eva, porque ela seria a mãe de todos os viventes.
21
O SENHOR Deus fez vestimentas de peles de animais para Adão e para sua mulher, e os vestiu.
22
O SENHOR Deus disse: “Eis que o homem se tornou como um de nós, conhecendo o bem e o mal. Agora, para que ele não estenda a sua mão, e tome também da árvore da vida, e coma, e viva para sempre—”
23
Portanto, o SENHOR Deus o mandou embora do jardim do Éden, para cultivar a terra da qual ele havia sido tirado.
24
Assim ele expulsou o homem; e colocou querubins ao oriente do jardim do Éden, e uma espada flamejante que se movia em todas as direções, para guardar o caminho para a árvore da vida.
1 Mojžíšova
Chapitre 3
1
Had pak byl nejchytřejší ze všech živočichů polních, kteréž byl učinil Hospodin Bůh. A ten řekl ženě: Tak-liž jest, že vám Bůh řekl: Nebudete jísti z každého stromu rajského?
2
I řekla žena hadu: Ovoce stromů rajských jíme;
3
Ale o ovoci stromu, kterýž jest u prostřed ráje, řekl Bůh: Nebudete ho jísti, aniž se ho dotknete, abyste nezemřeli.
4
I řekl had ženě: Nikoli nezemřete smrtí!
5
Ale ví Bůh, že v kterýkoli den z něho jísti budete, otevrou se oči vaše; a budete jako bohové, vědouce dobré i zlé.
6
Viduci tedy žena, že dobrý jest strom k jídlu i příjemný očima, a k nabytí rozumnosti strom žádostivý, vzala z ovoce jeho a jedla; dala také i muži svému s sebou, a on jedl.
7
Tedy otevříny jsou oči obou dvou, a poznali, že jsou nazí; i navázali lístí fíkového a nadělali sobě věníků.
8
A v tom uslyšeli hlas Hospodina Boha chodícího po ráji k větru dennímu; i skryl se Adam a žena jeho před tváří Hospodina Boha, u prostřed stromoví rajského.
9
I povolal Hospodin Bůh Adama, a řekl jemu: Kdež jsi?
10
Kterýžto řekl: Hlas tvůj slyšel jsem v ráji a bál jsem se, že jsem nahý; protož skryl jsem se.
11
I řekl Bůh: Kdožť oznámil, že jsi nahý? Nejedl-lis ale z toho stromu, z něhožť jsem jísti zapověděl?
12
I řekl Adam: Žena, kterouž jsi mi dal, aby byla se mnou, ona mi dala z stromu toho, a jedl jsem.
13
I řekl Hospodin Bůh ženě: Což jsi to učinila? I řekla žena: Had mne podvedl, i jedla jsem.
14
Tedy řekl Hospodin Bůh hadu: Že jsi to učinil, zlořečený budeš nade všecka hovada a nade všecky živočichy polní; po břiše svém plaziti se budeš, a prach žráti budeš po všecky dny života svého.
15
Nad to, nepřátelství položím mezi tebou a mezi ženou, i mezi semenem tvým a semenem jejím; ono potře tobě hlavu, a ty potřeš jemu patu.
16
Ženě pak řekl: Velice rozmnožím bolesti tvé a počínání tvá, s bolestí roditi budeš děti, a pod mocí muže tvého bude žádost tvá, a on panovati bude nad tebou.
17
Adamovi také řekl: Že jsi uposlechl hlasu ženy své, a jedl jsi z stromu toho, kterýžť jsem zapověděl, řka: Nebudeš jísti z něho; zlořečená země pro tebe, s bolestí jísti budeš z ní po všecky dny života svého.
18
Trní a bodláčí tobě ploditi bude, i budeš jísti byliny polní.
19
V potu tváři své chléb jísti budeš, dokavadž se nenavrátíš do země, poněvadž jsi z ní vzat. Nebo prach jsi a v prach se navrátíš.
20
Dal pak byl Adam jméno ženě své Eva, proto že ona byla mátě všech živých.
21
I zdělal Hospodin Bůh Adamovi a ženě jeho oděv kožený, a přioděl je.
22
Tedy řekl Hospodin Bůh: Aj, člověk učiněn jest jako jeden z nás, věda dobré i zlé; pročež nyní, aby nevztáhl ruky své, a nevzal také z stromu života, a jedl by, i byl by živ na věky, vyžeňme jej.
23
I vypustil jej Hospodin Bůh z zahrady Eden, aby dělal zemi, z níž vzat byl.
24
A tak vyhnal člověka a osadil zahradu Eden cherubíny k východní straně s mečem plamenným blýskajícím se, aby ostříhali cesty k stromu života.