Comparer
Gênesis 50
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Gênesis
Chapitre 50
1
José lançou-se sobre o rosto de seu pai, chorou sobre ele e o beijou.
2
José ordenou aos seus servos, os médicos, que embalsamassem seu pai; e os médicos embalsamaram Israel.
3
Quarenta dias foram dedicados a ele, pois esse é o número de dias que se leva para embalsamar. Os egípcios choraram por Israel durante setenta dias.
4
Passados os dias de choro por ele, José falou aos oficiais do Faraó, dizendo: “Se agora encontrei favor aos seus olhos, por favor, falem aos ouvidos do Faraó, dizendo:
5
'Meu pai me fez jurar, dizendo: “Eis que estou morrendo. Sepulte-me no meu túmulo que cavei para mim na terra de Canaã.” Agora, portanto, por favor, deixe-me subir e sepultar meu pai, e eu voltarei.'”
6
O Faraó disse: “Suba e sepulte seu pai, exatamente como ele o fez jurar.”
7
José subiu para sepultar seu pai; e com ele subiram todos os servos do Faraó, os anciãos de sua casa, todos os anciãos da terra do Egito,
8
toda a casa de José, seus irmãos e a casa de seu pai. Apenas as suas crianças, os seus rebanhos e o seu gado eles deixaram na terra de Gósen.
9
Subiram com ele tanto carros quanto cavaleiros. Era uma comitiva muito grande.
10
Eles chegaram à eira de Atade, que fica além do Jordão, e ali lamentaram com um pranto muito grande e profundo. Ele pranteou por seu pai durante sete dias.
11
Quando os habitantes da terra, os cananeus, viram o pranto na eira de Atade, disseram: “Este é um pranto doloroso dos egípcios.” Por isso, o seu nome foi chamado Abel-Mizraim, que fica além do Jordão.
12
Seus filhos fizeram com ele exatamente como ele lhes havia ordenado,
13
pois seus filhos o levaram para a terra de Canaã e o sepultaram na caverna do campo de Macpela, que Abraão comprou junto com o campo, como propriedade para local de sepultamento, de Efrom, o hitita, perto de Manre.
14
José voltou para o Egito — ele, seus irmãos e todos os que subiram com ele para sepultar seu pai, depois que ele havia sepultado seu pai.
15
Quando os irmãos de José viram que seu pai estava morto, disseram: “Pode ser que José nos odeie e nos retribua totalmente por todo o mal que lhe fizemos.”
16
Eles enviaram uma mensagem a José, dizendo: “Seu pai ordenou antes de morrer, dizendo:
17
'Vocês dirão a José: “Agora, por favor, perdoe a desobediência de seus irmãos e o pecado deles, porque eles lhe fizeram o mal.”' Agora, por favor, perdoe a desobediência dos servos do Deus de seu pai.” José chorou quando lhe falaram.
18
Seus irmãos também foram e se prostraram diante do seu rosto; e disseram: “Eis que somos seus servos.”
19
José lhes disse: “Não tenham medo, pois estou eu no lugar de Deus?
20
Quanto a vocês, vocês planejaram o mal contra mim, mas Deus o planejou para o bem, para conservar muitas pessoas vivas, como está acontecendo hoje.
21
Agora, portanto, não tenham medo. Eu sustentarei vocês e as suas crianças.” Ele os consolou e lhes falou com bondade.
22
José habitou no Egito, ele e a casa de seu pai. José viveu cento e dez anos.
23
José viu os filhos de Efraim até a terceira geração. Os filhos também de Maquir, filho de Manassés, nasceram sobre os joelhos de José.
24
José disse a seus irmãos: “Eu estou morrendo, mas Deus certamente visitará vocês, e os fará subir desta terra para a terra que ele jurou a Abraão, a Isaque e a Jacó.”
25
José fez os filhos de Israel prestarem juramento, dizendo: “Deus certamente visitará vocês, e vocês levarão os meus ossos daqui.”
26
Assim José morreu, tendo cento e dez anos de idade, e eles o embalsamaram, e ele foi colocado em um caixão no Egito.
1 Mojžíšova
Chapitre 50
1
Tedy padl Jozef na tvář otce svého, a plakal nad ním, líbaje ho.
2
A poručil služebníkům svým lékařům, aby vonnými věcmi pomazali otce jeho. I pomazali lékaři vonnými věcmi Izraele.
3
A vyplnilo se při něm čtyřidceti dní; (nebo tak vyplňují se dnové těch, kteříž mazáni bývají vonnými věcmi). I plakali ho Egyptští za sedmdesáte dní.
4
Když pak dnové pláče toho pominuli, mluvil Jozef k domu Faraonovu, řka: Jestliže jsem nyní nalezl milost před očima vašima, mluvte, prosím, v uši Faraonovy, a rcete:
5
Otec můj přísahou mne zavázal, řka: Aj, já umírám; v hrobě mém, kterýž jsem sobě vykopal v zemi Kananejské, tam mne pochovej. Nyní tedy, prosím, nechť vstoupím a pochovám otce svého, a navrátím se zase.
6
I řekl Farao: Vstup a pochovej otce svého tak, jakž tě přísahou zavázal.
7
Tedy vstoupil Jozef, aby pochoval otce svého, a vstoupili s ním všickni služebníci Faraonovi, starší domu jeho a všickni starší země Egyptské,
8
Všecken také dům Jozefův, a všickni bratří jeho i dům otce jeho; toliko dětí svých, ovec a volů nechali v zemi Gesen.
9
Vstoupili s ním také i vozové a jezdci, a bylo vojsko to veliké velmi.
10
I přišli až k místu Atád, kteréž jest při brodu Jordánském, a kvílili tam kvílením velikým a velmi žalostným; i držel tu zámutek po otci svém za dnů sedm.
11
Vidouce pak obyvatelé země té, totiž Kananejští, zámutek na místě tom Atád, řekli: Těžký to mají zámutek Egyptští. Protož nazváno jest jméno jeho Abel Mizraim, a to jest při brodu Jordánském.
12
Učinili tedy s ním synové jeho tak, jakž jim byl poručil.
13
A donesše ho do země Kananejské, pochovali ho v jeskyni na poli Machpelah, kterouž byl koupil Abraham s tím polem k dědičnému pohřbu od Efrona Hetejského, naproti Mamre.
14
A když pochoval Jozef otce svého, navrátil se do Egypta s bratřími svými a se všemi, kteříž byli vstoupili s ním, aby pochovali otce jeho.
15
Vidouce pak bratří Jozefovi, že umřel otec jejich, řekli: Snad v nenávisti nás míti bude Jozef, a vrchovatě nahradí nám všecko zlé, kteréž jsme jemu činili.
16
Protož vzkázali Jozefovi, řkouce: Otec tvůj ještě před smrtí svou přikázal, řka:
17
Takto díte Jozefovi: Prosím, odpusť již bratřím svým přestoupení a hřích jejich; nebo zle učinili tobě. Protož již odpusť, prosím, přestoupení služebníkům Boha, jehož ctil otec tvůj. I rozplakal se Jozef, když k němu mluvili.
18
Přistoupili potom také bratří jeho, a padše před ním, řekli: Aj, my jsme služebníci tvoji.
19
Jimž odpověděl Jozef: Nebojte se; nebo zdaliž jsem já vám za Boha?
20
Vy zajisté skládali jste proti mně zlé; ale Bůh obrátil to v dobré, aby učinil to, což vidíte nyní, a při životu zachoval lid mnohý.
21
Protož nebojte se již; já chovati vás budu i děti vaše. A tak těšil je, a mluvil k srdci jejich.
22
Bydlil pak Jozef v Egyptě, on i dům otce jeho, a živ byl Jozef sto a deset let.
23
A viděl Jozef syny Efraimovy až do třetího pokolení; ano i synové Machira, syna Manassesova, vychováni jsou u Jozefa.
24
Mluvil potom Jozef bratřím svým: Já tudíž umru; Bůh pak jistotně navštíví vás, a vyvede vás z země této do země, kterouž přisáhl Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.
25
Protož přísahou zavázal Jozef syny Izraelovy, řka: Když navštíví vás Bůh, vynestež kosti mé odsud.
26
I umřel Jozef, když byl ve stu a v desíti letech; a pomazán jsa vonnými věcmi, vložen jest do truhly v Egyptě.