Comparer
Hebreus 3
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Hebreus
Chapitre 3
1
Portanto, santos irmãos, participantes de um chamado celestial, considerem o Apóstolo e Sumo Sacerdote da nossa confissão: Jesus,
2
que foi fiel àquele que o constituiu, assim como também Moisés foi em toda a sua casa.
3
Pois ele foi considerado digno de mais glória do que Moisés, porque aquele que edificou a casa tem mais honra do que a própria casa.
4
Pois toda casa é edificada por alguém, mas aquele que edificou todas as coisas é Deus.
5
Moisés, de fato, foi fiel em toda a sua casa como servo, para testemunho das coisas que haveriam de ser ditas depois,
6
mas Cristo é fiel como Filho sobre a sua casa. Nós somos a sua casa, se mantivermos firmes até o fim a nossa confiança e a esperança da qual nos gloriamos.
7
Portanto, assim como diz o Espírito Santo:
“Hoje, se vocês ouvirem a sua voz,
8
não endureçam os seus corações como na rebelião,
no dia da provação no deserto,
9
onde os seus pais me tentaram e me puseram à prova,
e viram as minhas obras durante quarenta anos.
10
Por isso, fiquei indignado com aquela geração,
e disse: ‘Eles sempre erram em seus corações,
e não conheceram os meus caminhos.’
11
Assim, jurei na minha ira:
‘Eles não entrarão no meu descanso.’”
12
Tenham cuidado, irmãos, para que nenhum de vocês tenha um coração mau e incrédulo que se afaste do Deus vivo;
13
mas exortem uns aos outros todos os dias, enquanto ainda se diz “Hoje”, para que nenhum de vocês seja endurecido pelo engano do pecado.
14
Pois nos tornamos participantes de Cristo, se mantivermos firme até o fim a confiança que tivemos desde o princípio,
15
enquanto se diz:
“Hoje, se vocês ouvirem a sua voz,
não endureçam os seus corações, como na rebelião.”
16
Pois quem foram os que, quando ouviram, se rebelaram? Não foram todos os que saíram do Egito liderados por Moisés?
17
E com quem ele ficou indignado durante quarenta anos? Não foi com aqueles que pecaram, cujos corpos caíram no deserto?
18
E a quem ele jurou que não entrariam no seu descanso, senão àqueles que foram desobedientes?
19
Vemos, assim, que eles não puderam entrar por causa da incredulidade.
Židům
Chapitre 3
1
A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše,
2
Věrného tomu, kdož jej ustanovil, jako i Mojžíš byl věrný ve všem domě jeho.
3
Tím větší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, čím větší má čest stavitel nežli sám dům.
4
Nebo všeliký dům ustaven bývá od někoho, ten pak, kdož všecky tyto věci ustavěl, Bůh jest.
5
A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti.
6
Ale Kristus, jakožto Syn, vládne nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.
7
Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho,
8
Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popouzení Boha v den pokušení toho na poušti;
9
Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let.
10
Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých.
11
Takže jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.
12
Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé, a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého.
13
Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokavadž se dnes jmenuje, aby někdo nebyl zatvrzen oklamáním hřícha.
14
Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme.
15
Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popouzení Boha.
16
Nebo někteří slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, jenž vyšli z Egypta skrze Mojžíše.
17
Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichžto těla padla na poušti?
18
A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní.
19
A vidíme, že jsou nemohli vjíti pro nevěru.