Comparer

Hebreus 5

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Hebreus

Chapitre 5
1 Pois todo sumo sacerdote, sendo escolhido dentre os homens, é designado a favor dos homens nas coisas referentes a Deus, para que ofereça tanto dádivas quanto sacrifícios pelos pecados.
2 Ele é capaz de tratar com brandura aqueles que são ignorantes e que se desviam, porque ele mesmo também está cercado de fraqueza.
3 Por causa disso, ele deve oferecer sacrifícios pelos pecados tanto pelo povo quanto por si mesmo.
4 Ninguém toma esta honra para si mesmo, mas é chamado por Deus, assim como Arão o foi.
5 Assim também Cristo não glorificou a si mesmo para se tornar sumo sacerdote, mas recebeu essa honra daquele que lhe disse: “Você é meu Filho. Hoje eu me tornei seu pai.”
6 Como ele diz também em outro lugar: “Você é sacerdote para sempre, segundo a ordem de Melquisedeque.”
7 Ele, nos dias da sua carne, ofereceu orações e súplicas, com intenso clamor e lágrimas, àquele que era capaz de salvá-lo da morte, e foi ouvido por causa do seu temor a Deus.
8 embora fosse Filho, aprendeu a obediência por meio das coisas que sofreu.
9 Tendo sido aperfeiçoado, tornou-se para todos os que lhe obedecem o autor da salvação eterna,
10 nomeado por Deus sumo sacerdote segundo a ordem de Melquisedeque.
11 A respeito dele temos muito a dizer, mas é difícil explicar, visto que vocês se tornaram lentos para ouvir.
12 Pois, embora a esta altura vocês já devessem ser mestres, precisam novamente que alguém lhes ensine os princípios elementares das revelações de Deus. Vocês passaram a precisar de leite, e não de alimento sólido.
13 Pois todo aquele que se alimenta de leite não tem experiência na palavra da justiça, porque ainda é um bebê.
14 Mas o alimento sólido é para os adultos, os quais, pelo uso constante, têm os seus sentidos exercitados para discernir o bem e o mal.

Židům

Chapitre 5
1 Všeliký zajisté nejvyšší kněz z lidu vzatý za lidi bývá postaven v těch věcech, kteréž u Boha mají jednány býti, totiž aby obětoval i dary i oběti za hříchy,
2 Kterýž by mohl, jakž sluší, lítost míti nad neznajícími a bloudícími, jsa i sám obklíčen nemocí.
3 A pro ni povinen jest, jakož za lid, tak i za sebe samého obětovati oběti za hříchy.
4 A aniž kdo sobě sám té cti osobuje, ale ten, kterýž by byl povolán od Boha, jako i Aron.
5 Tak i Kristus ne sám sobě té cti osobil, aby byl nejvyšším knězem, ale ten, kterýž řekl jemu: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.
6 Jakž i jinde praví: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova.
7 Kterýž za dnů těla svého modlitby a ponížené prosby k tomu, kterýž ho mohl zachovati od smrti, s křikem velikým a slzami obětoval, a uslyšán jest i vysvobozen z toho, čehož se strašil.
8 A ačkoli byl Syn Boží, z toho však, což strpěl, naučil se poslušenství.
9 A tak dokonalý jsa, učiněn jest všechněm sebe poslušným původem spasení věčného,
10 Nazván jsa od Boha nejvyšším knězem podlé řádu Melchisedechova.
11 O kterémž mnoho by se mělo mluviti, a to nesnadných věci k vypravení, ale vy jste nezpůsobných uší.
12 Nebo měvše býti v tak dlouhém času mistři, opět potřebujete učeni býti prvním počátkům výmluvností Božích, a učiněni jste mléka potřebující, a ne pokrmu hrubšího.
13 Kdožkoli zajisté mléka se drží, nechápá slova spravedlnosti; (nebo nemluvně jest).
14 Ale dokonalých jest hrubý pokrm, totiž těch, kteříž pro zvyklost mají smysly způsobné k rozeznání dobrého i zlého.

Choisir un livre