Comparer
Isaías 14
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Isaías
Chapitre 14
1
Pois o SENHOR terá compaixão de Jacó, e ainda escolherá Israel, e os estabelecerá em sua própria terra. O estrangeiro se juntará a eles, e eles se unirão à casa de Jacó.
2
Os povos os tomarão e os levarão ao seu lugar. A casa de Israel os possuirá na terra do SENHOR como servos e servas. Eles farão cativos aqueles de quem eram cativos; e dominarão sobre os seus opressores.
3
Acontecerá no dia em que o SENHOR lhe der descanso do seu sofrimento, da sua angústia e da dura escravidão na qual você foi obrigado a servir,
4
que você proferirá esta parábola contra o rei da Babilônia, e dirá: “Como o opressor chegou ao fim! A cidade de ouro chegou ao fim!”
5
O SENHOR quebrou o cajado dos ímpios, o cetro dos governantes,
6
que feriam os povos com ira, com golpes contínuos, que dominavam as nações com furor, com uma perseguição que ninguém podia conter.
7
Toda a terra descansa e está em paz. Eles rompem em cânticos.
8
Sim, os ciprestes se alegram por sua causa, com os cedros do Líbano, dizendo: “Desde que você foi abatido, nenhum lenhador subiu contra nós.”
9
O Sheol lá embaixo se agita por você, para encontrá-lo na sua chegada. Ele desperta os espíritos dos mortos por você, sim, todos os governantes da terra. Ele fez levantar de seus tronos todos os reis das nações.
10
Todos eles responderão e lhe perguntarão: “Você também se tornou tão fraco quanto nós? Você se tornou como nós?”
11
A sua pompa foi derrubada até o Sheol, junto com o som dos seus instrumentos de cordas. Larvas se espalham debaixo de você, e vermes o cobrem.
12
Como você caiu do céu, ó estrela brilhante, filho da alva! Como você foi cortado e lançado por terra, você que prostrava as nações!
13
Você dizia no seu coração: “Eu subirei ao céu! Exaltarei o meu trono acima das estrelas de Deus! Eu me assentarei no monte da congregação, no extremo norte!
14
Subirei acima das mais altas nuvens! Serei semelhante ao Altíssimo!”
15
Contudo, você será levado para baixo, ao Sheol, às profundezas do abismo.
16
Aqueles que o virem olharão fixamente para você. Eles o observarão com atenção, dizendo: “É este o homem que fazia a terra tremer, que abalava os reinos,
17
que transformava o mundo em um deserto, e destruía as suas cidades, que não permitia que os seus prisioneiros voltassem para casa?”
18
Todos os reis das nações dormem em glória, cada um em sua própria casa.
19
Mas você foi lançado fora do seu túmulo como um ramo abominável, coberto com os mortos que foram traspassados pela espada, que descem às pedras do abismo; como um cadáver pisoteado.
20
Você não se juntará a eles no sepultamento, porque você destruiu a sua terra. Você matou o seu povo. A descendência dos malfeitores jamais será nomeada.
21
Preparem a matança para os filhos dele por causa da iniquidade de seus pais, para que não se levantem e possuam a terra, e encham a superfície do mundo com cidades.
22
“Eu me levantarei contra eles”, diz o SENHOR dos Exércitos, “e eliminarei da Babilônia o nome e o remanescente, o filho e o neto”, diz o SENHOR.
23
“Também farei dela uma posse para o porco-espinho, e pântanos de água. Eu a varrerei com a vassoura da destruição”, diz o SENHOR dos Exércitos.
24
O SENHOR dos Exércitos jurou, dizendo: “Certamente, como eu pensei, assim acontecerá; e como eu determinei, assim permanecerá:
25
que eu quebrarei o assírio na minha terra, e o pisotearei nos meus montes. Então o seu jugo será tirado deles, e o seu fardo será removido dos seus ombros.
26
Este é o plano que está determinado para toda a terra. Esta é a mão que está estendida sobre todas as nações.
27
Pois o SENHOR dos Exércitos planejou, e quem poderá impedi-lo? A sua mão está estendida, e quem poderá fazê-la recuar?”
28
Este oráculo veio no ano em que o rei Acaz morreu.
29
Não se alegrem, todos vocês da Filístia, porque a vara que os feriu está quebrada; pois da raiz da serpente sairá uma víbora, e o seu fruto será uma serpente voadora e ardente.
30
O primogênito dos pobres comerá, e os necessitados se deitarão em segurança; e eu matarei a sua raiz com a fome, e o seu remanescente será morto.
31
Uive, ó porta! Clame, ó cidade! Você está derretida de medo, ó Filístia inteira; pois do norte vem fumaça, e não há retardatários em suas fileiras.
32
O que responderão aos mensageiros da nação? Que o SENHOR fundou Sião, e nela os aflitos do seu povo encontrarão refúgio.
Izajáš
Chapitre 14
1
Nebo slituje se Hospodin nad Jákobem, a vyvolí zase Izraele, a dá jim odpočinutí v zemi jejich; a připojí se k nim cizozemec, a přídržeti se budou domu Jákobova.
2
Nebo pojmou ty národy, a přivedou je k místu svému, i uvedou je v dědictví dům Izraelský v zemi Hospodinově, za služebníky a za děvky; a jímati budou ty, kteříž je zjímali, a panovati budou nad násilníky svými.
3
I staneť se v ten den, v němž tobě odpočinutí dá Hospodin od těžkosti tvé a strachu tvého, a od poroby těžké, v kterouž jsi byl podroben,
4
Že uživeš přísloví tohoto o králi Babylonském, a řekneš: Aj, jak přestal násilník! Přestalo dychtění po zlatě.
5
Potřískal Hospodin hůl bezbožných, prut panujících,
6
Mrskajícího lidi v prchlivosti mrskáním ustavičným, panujícího v hněvě nad národy, kteříž ssužováni bývali bez lítosti.
7
Odpočívá, jest v pokoji všecka země, zvučně prozpěvují.
8
I jedloví veselí se nad tebou, i cedroví Libánské, řkouce: Jakž jsi klesl, nepovstal, kdo by nás podtínal.
9
I peklo zespod zbouřilo se pro tebe, k vyjití vstříc přicházejícímu tobě vzbudilo pro tě mrtvé, všecka knížata země; kázalo vyvstati z stolic jejich i všechněm králům národů.
10
Všickni tito odpovídajíce, mluví tobě: Což ty také jsi zemdlen jako i my, a nám podobný učiněn?
11
Svrženať jest do pekla pýcha tvá, i zvuk hudebných nástrojů tvých; moli tobě podestláno, a červi tě přikrývají.
12
Jakž to, že jsi spadl s nebe, ó lucifeře v jitře vycházející? Poražen jsi až na zem, ještos zemdlíval národy.
13
Však jsi ty říkával v srdci svém: Vstoupím do nebe, nad hvězdy Boha silného vyvýším stolici svou, a posadím se na hoře shromáždění k straně půlnoční.
14
Vstoupím nad výsosti oblaku, budu rovný Nejvyššímu.
15
A ty pak stržen jsi až do pekla, pryč na stranu do jámy.
16
Ti, kdož tě uzří, za tebou se ohlédati, a tebe spatřovati budou, říkajíce: To-liž jest ten muž, kterýž nepokojil zemi, a pohyboval královstvími,
17
Obracel jako v pustinu okršlek země, a města jeho bořil, vězňů svých nepropouštěl domů?
18
Všickni králové národů, což jich koli bylo, pochováni slavně doma jeden každý z nich;
19
Ty pak zavržen jsi od hrobu svého jako ratolest ohyzdná, a roucho zbitých, ukrutně zraněných, kteříž se dostávají do jámy mezi kamení, a jako mrcha pošlapaná.
20
Nebudeš k oněmno v pohřbu přiúčastněn, nebo jsi poplénil zemi svou, lid svůj jsi pomordoval; nebudeť připomínáno na věky símě zlostníků.
21
Připravte se k zmordování synů jeho pro nepravosti otců jejich, aby nepovstali, a dědičně neujali země, a nenaplnili svrchku okršlku zemského městy.
22
Nebo povstanu proti nim, praví Hospodin zástupů, a zahladím jméno Babylona i ostatky syna i vnuka, praví Hospodin.
23
A obrátím jej v dědictví bukačů, a v jezera vod, a vymetu jej pometlem zahynutí, praví Hospodin zástupů.
24
Přisáhl Hospodin zástupů, řka: Jistě že jakž jsem myslil, tak bude, a jakž jsem uložil, stane se,
25
Že potru Assyrského v zemi své, a na horách svých pošlapám jej, a odejde z nich jho jeho, břímě také jeho s ramene jejich sňato bude.
26
Toť jest ta rada, kteráž zavřína jest o vší té zemi, a to jest ta ruka vztažená proti všechněm těm národům.
27
Poněvadž pak Hospodin zástupů usoudil, kdo to tedy zruší? A ruku jeho vztaženou kdo odvrátí?
28
Léta kteréhož umřel král Achas, stalo se proroctví toto:
29
Neraduj se všecka ty země Filistinská, že zlámán jest prut toho, kterýž tě mrskal; nebo z plemene hadího vyjde bazališkus, jehož plod bude drak ohnivý létající.
30
I budou se pásti prvorození chudých, a nuzní bezpečně odpočívati budou; kořen pak tvůj umořím hladem, a ostatky tvé zmorduje.
31
Kvěl, ó bráno, křič město, již jsi rozplynula se všecka ty země Filistinská; nebo od půlnoci oheň přijde aniž bude, kdo by stranil z obcí jeho.
32
Co pak odpovědí poslové národů? To, že Hospodin upevnil Sion, v němž útočiště mají chudí z lidu jeho.