Comparer
Isaías 22
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Isaías
Chapitre 22
1
O peso do vale da visão. O que há com você agora, para que todos tenham subido aos terraços?
2
Você, que está cheia de gritos, uma cidade tumultuada, uma cidade alegre; seus mortos não foram mortos à espada, nem morreram em batalha.
3
Todos os seus governantes fugiram juntos. Eles foram presos pelos arqueiros. Todos os que foram encontrados em você foram amarrados juntos. Eles fugiram para longe.
4
Portanto, eu disse: “Desviem de mim os seus olhos. Eu chorarei amargamente. Não se esforcem para me consolar pela destruição da filha do meu povo.”
5
Pois é um dia de confusão, de pisoteamento e de perplexidade da parte do Senhor, DEUS dos Exércitos, no vale da visão, de derrubada dos muros e de clamor às montanhas.”
6
Elão pegou a sua aljava, com carros de homens e cavaleiros; e Quir descobriu o escudo.
7
Seus vales mais seletos ficaram cheios de carros, e os cavaleiros se posicionaram à porta.
8
Ele removeu a cobertura de Judá; e vocês olharam naquele dia para as armaduras na casa da floresta.
9
Vocês viram as brechas da cidade de Davi, que eram muitas; e juntaram as águas do tanque inferior.
10
Vocês contaram as casas de Jerusalém, e derrubaram as casas para fortificar o muro.
11
Vocês também fizeram um reservatório entre os dois muros para a água do tanque velho. Mas vocês não olharam para aquele que tinha feito isso, nem tiveram respeito por aquele que o planejou há muito tempo.
12
Naquele dia, o Senhor, DEUS dos Exércitos, chamou ao choro, ao pranto, a rapar a cabeça e a vestir-se de pano de saco;
13
e eis que há gozo e alegria, matando bois e matando ovelhas, comendo carne e bebendo vinho: “Comamos e bebamos, pois amanhã morreremos.”
14
O SENHOR dos Exércitos revelou-se aos meus ouvidos: “Certamente esta iniquidade não lhes será perdoada até que vocês morram”, diz o Senhor, DEUS dos Exércitos.
15
O Senhor, DEUS dos Exércitos, diz: “Vá, apresente-se a este tesoureiro, a Sebna, que está sobre a casa, e diga:
16
‘O que você está fazendo aqui? Quem você tem aqui, para que tenha cavado um túmulo aqui?’ Cavando para si um túmulo no alto, esculpindo uma habitação para si na rocha!”
17
Eis que o SENHOR o dominará e o lançará fora violentamente. Sim, ele o agarrará com firmeza.
18
Ele certamente o enrolará firmemente, e o atirará como uma bola para um país extenso. Lá você morrerá, e lá estarão os carros da sua glória, ó vergonha da casa do seu senhor.
19
Eu o expulsarei do seu cargo. Você será derrubado da sua posição.
20
Acontecerá naquele dia que chamarei o meu servo Eliaquim, filho de Hilquias,
21
e eu o vestirei com a sua túnica, e o fortalecerei com o seu cinto. Entregarei o seu governo nas mãos dele; e ele será um pai para os habitantes de Jerusalém e para a casa de Judá.
22
Colocarei a chave da casa de Davi sobre o seu ombro. Ele abrirá, e ninguém fechará. Ele fechará, e ninguém abrirá.
23
Eu o fixarei como um prego em um lugar seguro. Ele será um trono de glória para a casa de seu pai.
24
Pendurarão nele toda a glória da casa de seu pai, a prole e os descendentes, todos os vasos menores, desde as taças até todos os jarros.
25
“Naquele dia”, diz o SENHOR dos Exércitos, “o prego que foi fixado em um lugar seguro cederá. Ele será cortado e cairá. O peso que estava sobre ele será eliminado, pois o SENHOR o disse.”
Izajáš
Chapitre 22
1
Břímě údolí vidění. Cožť se stalo, že jsi vystoupilo všecko na střechy,
2
Město plné hřmotu a hluku, město veselící se? Zbití tvoji nejsou zbiti mečem, ani zhynuli v boji.
3
Všecka knížata tvá rozprchla se napořád, od střelců svázána jsou. Což jich koli nalezeno jest v tobě, napořád svázáni jsou, zdaleka utíkají.
4
Protož jsem řekl: Ponechejte mne, ať hořekuji s pláčem, a neusilujte mne těšiti nad popléněním dcerky lidu mého.
5
Nebo jest den ssoužení, a pošlapání, a v mysli sevření ode Pána, Hospodina zástupů, v údolí vidění, den boření zdi, a křiku k horám.
6
Byltě zajisté Elam pochytil toul s vozy lidu vojenského, a Kir ukázal pavézu.
7
I stalo se, že nejvýbornější údolí tvá naplněna byla vozy, a vojáci silně položili se u brány,
8
A odkryto bylo zastření Judovo; však obrátilo jsi zřetel v ten den k zbrojné komoře.
9
I k zbořeninám města Davidova dohlédli jste, nebo mnohé byly, a shromáždili jste vody rybníka dolního.
10
Domy též Jeruzalémské sečtli jste, i pobořili, abyste utvrdili zed.
11
Udělali jste také stav mezi dvěma zdmi pro vody rybníka starého, aniž jste popatřili k Učiniteli jeho, a toho, kdo jej vzdělal od starodávna, neviděli jste.
12
Nadto když volal Pán, Hospodin zástupů, v ten den k pláči a k kvílení, a k lysině a k přepásání se žíní.
13
A aj, radost a veselí vaše zabijeti voly, a bíti ovce, jísti maso, a píti víno, a říkati: Jezme, píme, nebo zítra zemřeme.
14
Ale známéť jest to v uších mých, praví Hospodin zástupů. Protož nikoli vám nebude odpuštěna ta nepravost, až i zemřete, praví Pán, Hospodin zástupů.
15
Takto praví Pán, Hospodin zástupů: Jdi, vejdi k Sochitskému tomu, k Sobnovi správci domu, a řekni:
16
Co ty zde máš? A koho zde máš, že jsi vytesal sobě zde hrob? Vytesals sobě na vysokém místě hrob svůj, a vystavěls na skále příbytek svůj.
17
Aj, Hospodin, kterýž tě přistřel, jakž na muže znamenitého náleží, a kterýž tě výborně přioděl,
18
Prudce tě zakulí jako kuli do země všelijak prostranné. Tam umřeš, tam i vozové slávy tvé, ó ohyzdo domu Pána svého.
19
A tak seženu tě s místa tvého, a s úřadu tvého svrhu tě.
20
I stane se v ten den, že povolám služebníka svého Eliakima syna Helkiášova,
21
A obleku jej v sukni tvou, a pasem tvým potvrdím ho, panování tvé také dám v ruku jeho. I bude za otce obyvatelům Jeruzalémským a domu Judovu,
22
A vložím klíč domu Davidova na rameno jeho. Když otevře, žádný nezavře, a když zavře, žádný neotevře.
23
A vbiji jej jako hřebík v místě pevném, a bude stolicí slávy domu otce svého.
24
I zavěsí na něm synové a dcery všecku slávu domu otce jeho, všecko nádobí, i to nejmenší, od nádobí, z něhož se pije, až do všech nádob vinných.
25
V ten den, praví Hospodin zástupů, pohne se hřebík, kterýž vbit byl v místě pevném, a vyťat bude, a spadne, odťato bude i břímě, kteréž jest na něm; nebo Hospodin mluvil.