Comparer

Isaías 26

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Isaías

Chapitre 26
1 Naquele dia, este cântico será cantado na terra de Judá: “Temos uma cidade forte. Deus estabelece a salvação como muros e baluartes.
2 Abram as portas, para que a nação justa possa entrar: aquela que se mantém fiel.
3 Você guardará em perfeita paz aquele cuja mente é firme, porque ele confia em você.
4 Confiem no SENHOR para sempre; pois no SENHOR, o SENHOR, está a Rocha eterna.
5 Pois ele derrubou os que habitam no alto, a cidade elevada. Ele a rebaixa. Ele a rebaixa até o chão. Ele a reduz até o pó.
6 O pé a pisará, os pés dos pobres e os passos dos necessitados.”
7 O caminho do justo é a retidão. Você, que é reto, torna plano o caminho do justo.
8 Sim, no caminho dos seus juízos, SENHOR, nós esperamos por você. O seu nome e o seu renome são o desejo da nossa alma.
9 Com a minha alma eu o desejei de noite. Sim, com o meu espírito dentro de mim eu o buscarei ansiosamente; pois quando os seus juízos estão na terra, os habitantes do mundo aprendem a justiça.
10 Ainda que se mostre favor ao ímpio, mesmo assim ele não aprenderá a justiça. Na terra da retidão ele agirá injustamente, e não verá a majestade do SENHOR.
11 SENHOR, a sua mão está levantada, mas eles não veem; porém, eles verão o seu zelo pelo povo e ficarão envergonhados. Sim, o fogo consumirá os seus adversários.
12 SENHOR, você estabelecerá a paz para nós, pois você também realizou todas as nossas obras por nós.
13 SENHOR nosso Deus, outros senhores além de você tiveram domínio sobre nós, mas nós reconheceremos apenas o seu nome.
14 Os mortos não viverão. Os espíritos dos mortos não ressuscitarão. Portanto, você os castigou e os destruiu, e fez perecer toda a lembrança deles.
15 Você multiplicou a nação, ó SENHOR. Você multiplicou a nação! Você é glorificado! Você expandiu todas as fronteiras da terra.
16 SENHOR, na angústia eles o buscaram. Eles derramaram uma oração quando o seu castigo estava sobre eles.
17 Assim como uma mulher grávida, que se aproxima da hora do parto, sente dores e grita em suas contrações, assim estivemos nós diante de você, SENHOR.
18 Nós estivemos grávidos. Nós sentimos dores. Demos à luz, ao que parece, apenas vento. Não trouxemos nenhum livramento à terra; nem caíram os habitantes do mundo.
19 Os seus mortos viverão. Os seus cadáveres ressuscitarão. Despertem e cantem, vocês que habitam no pó; pois o seu orvalho é como o orvalho das ervas, e a terra lançará fora os espíritos dos mortos.
20 Venha, meu povo, entre em seus quartos, e feche as portas atrás de você. Esconda-se por um breve momento, até que a indignação tenha passado.
21 Pois, eis que o SENHOR sai do seu lugar para punir os habitantes da terra por sua iniquidade. A terra também revelará o seu sangue, e não cobrirá mais os seus mortos.

Izajáš

Chapitre 26
1 V ten den zpívána bude píseň tato v zemi Judské: Město máme pevné, sám Bůh spasením obdařil zdi a valy jeho.
2 Otevřete brány, ať vejde národ spravedlivý, ostříhající všeliké pravdy.
3 Èlověka spoléhajícího na tě ostříháš v pokoji; v pokoji, nebo v tebe doufá.
4 Doufejtež v Hospodina až na věky; nebo v Hospodinu, v Hospodinu jest skála věčná.
5 Ale obyvatele vysokých míst snižuje, města vyvýšeného ponižuje, ponižuje ho až k zemi, sráží je až do prachu.
6 Pošlapává je noha, nohy chudého, krokové nuzných.
7 Cesta spravedlivého jest upřímá; stezku spravedlivého vyrovnáváš.
8 Také na cestě soudů tvých, Hospodine, očekáváme na tě; ke jménu tvému a k rozpomínání se na tě patří žádost duše.
9 Duše má touží po tobě v noci, nýbrž i duchem svým ve mně ráno tě hledám. Nebo když soudové tvoji dějí se na zemi, obyvatelé okršlku zemského učí se spravedlnosti.
10 Když se milost činí bezbožnému, neučí se spravedlnosti; v zemi pravosti neprávě činí, a nehledí na důstojnost Hospodinovu.
11 Hospodine, ačkoli vyvýšena jest ruka tvá, však toho nevidí. Uzříť a zahanbeni budou, závidíce lidu tvému; nadto i ohněm ty nepřátely své sehltíš.
12 Nám, Hospodine, způsobíš pokoj; nebo i všecko, cožkoli se dálo při nás, dělal jsi pro dobré naše.
13 Hospodine, Bože náš, panovaliť jsou nad námi páni jiní než ty, (my však toliko v tebe doufajíce, rozpomínali jsme se na jméno tvé).
14 Ale již zemřevše, neoživouť, mrtví jsouc, nevstanouť, proto že jsi je navštívil, a vyplénil, i zahladil všecku památku jejich.
15 Rozmnožil jsi národ, ó Hospodine, rozmnožil jsi národ, a oslaven jsi, ač jsi jej byl vzdálil do všech končin země.
16 Hospodine, v úzkosti hledali tebe, vylévali prosby, když jsi je trestával.
17 Jako těhotná, blížíc se ku porodu, svírá se, křičí v bolestech svých, tak jsme byli před tváří tvou, Hospodine.
18 Počali jsme, svírali jsme se, jako bychom rodili vítr: však jsme žádného vysvobození nezpůsobili zemi, aniž padli obyvatelé okršlku zemského.
19 Oživouť mrtví tvoji, těla mrtvá má vstanou. Prociťte a prozpěvujte, obyvatelé prachu. Nebo rosa tvá jako rosa na bylinách, ale bezbožné k zemi zporážíš.
20 Ej lide můj, vejdi do pokojů svých, a zavři dvéře své za sebou; schovej se na maličkou chvilku, dokudž nepřejde hněv.
21 Nebo aj, Hospodin béře se z místa svého, aby navštívil nepravost na obyvatelích země, a odkryje země zbité své, a nebude přikrývati více zmordovaných svých.

Choisir un livre