Comparer

Isaías 29

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Isaías

Chapitre 29
1 Ai de Ariel! Ariel, a cidade onde Davi acampou! Acrescentem ano a ano; que as festas completem o seu ciclo;
2 então eu trarei angústia sobre Ariel, e haverá pranto e lamentação. Ela será para mim como a fornalha do altar.
3 Acamparei contra você ao seu redor, e a cercarei com tropas posicionadas. Levantarei obras de cerco contra você.
4 Você será abatida, e falará debaixo da terra. Sua fala murmurará desde o pó. Sua voz será como a de quem tem um espírito adivinhador, saindo da terra, e sua fala sussurrará desde o pó.
5 Mas a multidão dos seus inimigos será como pó fino, e a multidão dos cruéis como a palha que o vento leva. Sim, será em um instante, de repente.
6 Ela será visitada pelo SENHOR dos Exércitos com trovões, com terremoto, com grande estrondo, com redemoinho e tempestade, e com a chama de um fogo devorador.
7 A multidão de todas as nações que lutam contra Ariel, sim, todos os que lutam contra ela e sua fortaleza, e que a angustiam, será como um sonho, uma visão da noite.
8 Será como quando um homem faminto sonha, e eis que ele come; mas ele acorda, e a sua fome não está saciada; ou como quando um homem sedento sonha, e eis que ele bebe; mas ele acorda, e eis que está fraco, e ainda tem sede. Assim será a multidão de todas as nações que lutam contra o Monte Sião.
9 Parem e fiquem maravilhados! Ceguem a si mesmos e fiquem cegos! Eles estão bêbados, mas não de vinho; eles cambaleiam, mas não de bebida forte.
10 Pois o SENHOR derramou sobre vocês um espírito de sono profundo, e fechou os seus olhos, os profetas; e cobriu as suas cabeças, os videntes.
11 Toda visão se tornou para vocês como as palavras de um livro selado, que os homens entregam a alguém que é instruído, dizendo: “Leia isto, por favor”; e ele diz: “Não posso, pois está selado”;
12 e o livro é entregue a alguém que não é instruído, dizendo: “Leia isto, por favor”; e ele diz: “Não sei ler.”
13 O Senhor disse: “Visto que este povo se aproxima com a sua boca e me honra com os seus lábios, mas afastou o seu coração para longe de mim, e o seu temor para comigo é um mandamento de homens que lhes foi ensinado;
14 portanto, eis que continuarei a fazer uma obra maravilhosa no meio deste povo, sim, uma obra maravilhosa e um prodígio; e a sabedoria dos seus sábios perecerá, e o entendimento dos seus prudentes será oculto.”
15 Ai dos que escondem profundamente os seus planos do SENHOR, e cujas obras são feitas às escuras, e que dizem: “Quem nos vê?” e “Quem nos conhece?”
16 Vocês viram as coisas de cabeça para baixo! Acaso o oleiro deve ser considerado igual ao barro, para que a coisa feita diga sobre aquele que a fez: “Ele não me fez”; ou a coisa formada diga daquele que a formou: “Ele não tem entendimento”?
17 Não falta apenas um pouco de tempo, e o Líbano se transformará em um campo frutífero, e o campo frutífero será considerado como um bosque?
18 Naquele dia, os surdos ouvirão as palavras do livro, e os olhos dos cegos verão, livres da obscuridade e das trevas.
19 Os humildes também aumentarão a sua alegria no SENHOR, e os pobres entre os homens se regozijarão no Santo de Israel.
20 Pois o cruel é reduzido a nada, e o zombador cessa, e todos os que estão alertas para fazer o mal são eliminados—
21 os quais fazem com que uma pessoa seja condenada por uma palavra, e armam um laço para aquele que repreende na porta, e que privam o inocente da justiça com falso testemunho.
22 Portanto, o SENHOR, que redimiu Abraão, diz a respeito da casa de Jacó: “Jacó não será mais envergonhado, nem o seu rosto ficará pálido.
23 Mas quando ele vir os seus filhos, a obra das minhas mãos, no meio dele, eles santificarão o meu nome. Sim, eles santificarão o Santo de Jacó, e reverenciarão o Deus de Israel.
24 Aqueles também que erram em espírito chegarão ao entendimento, e os que murmuram receberão instrução.”

Izajáš

Chapitre 29
1 Běda Arieli, Arieli městu, v kterémž bydlil David. Přidejte rok po roku, nechať zařezují beránky.
2 Však předce ssoužím Ariele. I nastane žalost a zámutek, nebo mi bude jako Ariel.
3 Položím se zajisté vůkol proti tobě vojensky, a ssoužím tě bez lítosti, a vzdělám proti tobě šance.
4 Tehdy sníženo jsuc, z země mluviti budeš, a z prachu šeptati bude řeč tvá; bude, pravím, jako hadače z země hlas tvůj, a z prachu řeč tvá siptěti.
5 Nebo jako prášku drobného bude množství nepřátel tvých, a jako plev létajících množství ukrutníků, a stane se to hned v okamžení.
6 Od Hospodina zástupů navštíveno bude hromem a země třesením, a zvukem velikým, vichřicí a bouří a plamenem ohně sžírajícího.
7 I budeť jako zdání vidění nočního množství všech národů bojujících proti Arieli, a všech válčících proti němu a pevnostem jeho, a ssužujících jej.
8 Bude, pravím, jako když se lačnému ve snách zdá, an jí, ale když procítí, prázdný jest život jeho; a jako když se žíznivému ve snách zdá, an pije, a když procítí, žíznivým zůstává, a duše jeho vždy žádá: tak bude množství všech národů, bojujících proti hoře Sion.
9 Jak zpozdilí jste, ješto byste se měli užasnouti; rozkoš provodíte, ješto byste měli na pomoc volati. Zpili se, ale ne vínem; potácejí se, ale ne od nápoje opojného.
10 Nebo naplnil vás Hospodin duchem chropotu, a zavřel oči vaše; proroků i knížat vašich nejopatrnějších oči zastřel.
11 Protož jest vám všeliké vidění podobné slovům knihy zapečetěné, kterouž dadí-li tomu, kterýž zná písmo, řkouce: Èti ji medle, i řekne: Nemohu, nebo zapečetěná jest.
12 Pakli dadí knihu tomu, kterýž nezná písma, řkouce: Èti ji medle, tedy dí: Neznám písma.
13 Nebo praví Pán: Proto že lid tento přibližuje se ústy svými, a rty svými ctí mne, srdce pak své vzdaluje a bázeň jejich, již se mne bojí, jest z přikázaní lidských pošlá:
14 Z té příčiny, aj, já také divně zajdu s lidem tímto, divně, pravím, a zázračně. I zahyne moudrost moudrých jeho, a opatrnost opatrných jeho vymizí.
15 Běda těm, kteříž hluboko před Hospodinem skrývají radu, jejichž každý skutek děje se v temnostech, a říkají: Kdo nás vidí? A kdo nás šetří?
16 Převrácená myšlení vaše zdali nejsou podobná hlině hrnčířově? Zdali říká dílo o dělníku svém: Neučinil mne? A účinek říká-liž o učiniteli svém: Nerozuměl?
17 Zdaliž po maličkém a kratičkém času neobrátí se Libán v pole, a pole za les nebude počteno?
18 I uslyší v ten den hluší slova knihy, a z mrákoty a tmy oči slepých prohlédnou.
19 Ale tiší rozveselí se náramně v Hospodinu, a chudí lidé v Svatém Izraelském plésati budou,
20 Kdyžto přestane ukrutník, a zahyne posměvač, a všickni, kteříž jsou pilni marnosti, vypléněni budou,
21 Kteříž obviňují z hříchu člověka pro slovo, a na toho, kterýž je tresce, v bráně lécejí, a pro nic utiskují spravedlivého.
22 Protož takto dí o domu Jákobovu Hospodin, kterýž vykoupil Abrahama: Nebudeť již zahanben Jákob, aniž více tvář jeho zbledne.
23 Nebo když uzří syny své, dílo rukou mých u prostřed sebe, an posvěcují jména mého, tedy posvěcovati budou Svatého Jákobova, a k bázni Boha Izraelského sloužiti,
24 Aby bloudící duchem nabyli rozumnosti, a reptáci naučili se umění.

Choisir un livre