Comparer
Isaías 37
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Isaías
Chapitre 37
1
Quando o rei Ezequias ouviu isso, rasgou suas roupas, cobriu-se de pano de saco e entrou na casa do SENHOR.
2
Ele enviou Eliaquim, o administrador do palácio, Sebna, o escriba, e os anciãos dos sacerdotes, cobertos com pano de saco, ao profeta Isaías, filho de Amoz.
3
Eles lhe disseram: “Assim diz Ezequias: 'Hoje é um dia de angústia, de repreensão e de rejeição; pois os filhos chegaram à hora do parto, e não há força para dar à luz.
4
Talvez o SENHOR, o seu Deus, ouça as palavras de Rabsaqué, a quem o rei da Assíria, seu senhor, enviou para desafiar o Deus vivo, e repreenda as palavras que o SENHOR, o seu Deus, ouviu. Portanto, eleve a sua oração pelo remanescente que ainda sobrevive.'”
5
Assim, os servos do rei Ezequias foram a Isaías.
6
Isaías lhes disse: “Digam ao seu senhor: 'Assim diz o SENHOR: “Não tenha medo das palavras que você ouviu, com as quais os servos do rei da Assíria blasfemaram contra mim.
7
Eis que porei nele um espírito, e ele ouvirá uma notícia, e voltará para a sua própria terra. Eu farei com que ele caia à espada na sua própria terra.”'”
8
Então Rabsaqué voltou e encontrou o rei da Assíria lutando contra Libna, pois tinha ouvido que ele havia partido de Laquis.
9
Ele ouviu notícias a respeito de Tiraca, rei da Etiópia: “Ele saiu para lutar contra você.” Quando ouviu isso, enviou mensageiros a Ezequias, dizendo:
10
“Assim vocês falarão a Ezequias, rei de Judá, dizendo: 'Não deixe que o seu Deus, em quem você confia, o engane, dizendo: “Jerusalém não será entregue nas mãos do rei da Assíria.”
11
Eis que você ouviu o que os reis da Assíria fizeram a todas as terras, destruindo-as totalmente. E você seria liberto?
12
Por acaso os deuses das nações as livraram, as quais meus pais destruíram: Gozã, Harã, Rezefe e os filhos de Éden que estavam em Telassar?
13
Onde está o rei de Hamate, e o rei de Arpade, e o rei da cidade de Sefarvaim, de Hena e de Iva?'”
14
Ezequias recebeu a carta das mãos dos mensageiros e a leu. Então Ezequias subiu à casa do SENHOR e a estendeu perante o SENHOR.
15
Ezequias orou ao SENHOR, dizendo:
16
“SENHOR dos Exércitos, o Deus de Israel, que está entronizado entre os querubins, tu és o Deus, tu somente, de todos os reinos da terra. Tu fizeste os céus e a terra.
17
Inclina o teu ouvido, SENHOR, e ouve. Abre os teus olhos, SENHOR, e vê. Ouve todas as palavras de Senaqueribe, que ele enviou para desafiar o Deus vivo.
18
É verdade, SENHOR, que os reis da Assíria destruíram todos os países e as suas terras,
19
e lançaram os seus deuses no fogo; pois não eram deuses, mas obra das mãos de homens, madeira e pedra; por isso eles os destruíram.
20
Agora, pois, SENHOR, nosso Deus, salva-nos da mão dele, para que todos os reinos da terra saibam que tu és o SENHOR, somente tu.”
21
Então Isaías, filho de Amoz, mandou dizer a Ezequias: “Assim diz o SENHOR, o Deus de Israel: 'Porque você orou a mim contra Senaqueribe, rei da Assíria,
22
esta é a palavra que o SENHOR falou a respeito dele: A virgem filha de Sião o desprezou e zombou de você. A filha de Jerusalém balançou a cabeça contra você.
23
A quem você desafiou e blasfemou? Contra quem você exaltou a sua voz e ergueu os seus olhos às alturas? Contra o Santo de Israel.
24
Por meio dos seus servos, você desafiou o Senhor e disse: “Com a multidão dos meus carros de guerra, eu subi às alturas dos montes, às partes mais íntimas do Líbano. Cortarei os seus altos cedros e os seus melhores ciprestes. Entrarei nas suas maiores alturas, na floresta do seu campo fértil.
25
Eu cavei e bebi água, e com a sola dos meus pés secarei todos os rios do Egito.”
26
“'Você não ouviu que eu já fiz isso há muito tempo, e que o planejei desde os tempos antigos? Agora eu o fiz acontecer, para que você destruísse cidades fortificadas, transformando-as em montes de ruínas.
27
Por isso os seus habitantes tinham pouco poder. Eles ficaram apavorados e confundidos. Tornaram-se como a relva do campo, e como a erva verde, como o capim nos telhados, e como um campo antes que a sua colheita tenha crescido.
28
Mas eu conheço o seu assentar, o seu sair, o seu entrar, e a sua fúria contra mim.
29
Por causa da sua fúria contra mim, e porque a sua arrogância subiu aos meus ouvidos, portanto porei o meu anzol no seu nariz e o meu freio nos seus lábios, e o farei voltar pelo caminho por onde veio.
30
“'Este será o sinal para você: Neste ano você comerá o que crescer por si mesmo, e no segundo ano o que brotar disso; e no terceiro ano semeiem e colham, e plantem vinhas, e comam o seu fruto.
31
O remanescente que escapar da casa de Judá voltará a lançar raízes para baixo e a dar frutos para cima.
32
Pois de Jerusalém sairá um remanescente, e os sobreviventes escaparão do monte Sião. O zelo do SENHOR dos Exércitos fará isso.'
33
“Portanto, assim diz o SENHOR a respeito do rei da Assíria: 'Ele não entrará nesta cidade, nem atirará uma flecha ali, nem virá diante dela com escudo, nem construirá uma rampa de cerco contra ela.
34
Ele voltará pelo caminho por onde veio, e não entrará nesta cidade', diz o SENHOR.
35
'Pois eu defenderei esta cidade para salvá-la, por amor de mim mesmo e por amor do meu servo Davi.'”
36
Então o anjo do SENHOR saiu e feriu cento e oitenta e cinco mil homens no acampamento dos assírios. Quando os homens se levantaram de manhã cedo, eis que todos estes eram cadáveres.
37
Assim Senaqueribe, rei da Assíria, partiu, foi embora, voltou para Nínive e lá permaneceu.
38
Enquanto ele estava adorando na casa de Nisroque, seu deus, Adrameleque e Sarezer, seus filhos, o feriram à espada; e eles escaparam para a terra de Ararate. Esar-Hadom, seu filho, reinou em seu lugar.
Izajáš
Chapitre 37
1
I stalo se, když to uslyšel král Ezechiáš, že roztrhl roucho své, a oděl se žíní, a všel do domu Hospodinova.
2
I poslal Eliakima správce domu, a Sobnu písaře, a starší z kněží, oblečené v žíně k Izaiášovi proroku, synu Amosovu.
3
Kteříž řekli jemu: Toto praví Ezechiáš: Den úzkosti a útržky i rouhání jest den tento, proto že se přiblížil plod k vyjití, ale není síly ku porodu.
4
Ó by slyšel Hospodin Bůh tvůj slova Rabsakova, jehož poslal král Assyrský pán jeho, aby utrhal Bohu živému, a pomstil Hospodin Bůh tvůj těch slov, kteráž slyšel. Protož pozdvihni modlitby za tento ostatek lidu, kterýž se nalézá.
5
I přišli služebníci krále Ezechiáše k Izaiášovi.
6
Jimž odpověděl Izaiáš: Toto povíte pánu svému: Takto praví Hospodin: Nestrachuj se slov těch, kteráž jsi slyšel, jimiž se mně rouhali služebníci krále Assyrského.
7
Aj, já pustím naň vítr, aby uslyše pověst, navrátil se do země své, a učiním to, že padne od meče v zemi své.
8
Navrátiv se pak Rabsaces, nalezl krále Assyrského, an dobývá Lebna. Nebo uslyšel, (pročež odtrhl od Lachis),
9
Uslyšel, pravím, o Tirhákovi králi Mouřenínském, ano pravili: Táhne, aby bojoval s tebou. A však uslyšev to, vždy poslal posly své k Ezechiášovi s těmito slovy:
10
Takto povíte Ezechiášovi králi Judskému, řkouce: Nechť tebe nesvodí Bůh tvůj, v němž ty doufáš, říkaje: Nebude dán Jeruzalém v ruku krále Assyrského.
11
Aj, slyšels, co jsou učinili králové Assyrští všechněm zemím, pohubivše je, a ty bys měl býti vysvobozen?
12
Zdaliž jsou je vysvobodili bohové těch národů, kteréž zahladili předkové moji, Gozana, Charana, Resefa a syny z Eden, kteříž byli v Telasar?
13
Kde jest král Emat, a král Arfad, a král města Sefarvaim, Ana i Ava?
14
Protož vzav Ezechiáš list z ruky poslů, přečtl jej a vstoupiv do domu Hospodinova, rozvinul jej Ezechiáš před Hospodinem.
15
A modlil se Ezechiáš Hospodinu, řka:
16
Hospodine zástupů, Bože Izraelský, kterýž sedíš nad cherubíny, ty jsi sám Bůh všech království země, ty jsi učinil nebe i zemi.
17
Nakloniž, Hospodine, ucha svého a uslyš; otevři, Hospodine, oči své a pohleď; slyš, pravím, všecka slova Senacheribova, kterýž poslal k činění útržek Bohu živému.
18
Takť jest, Hospodine, žeť jsou pohubili králové Assyrští všecky ty krajiny i zemi jejich,
19
A uvrhli bohy jejich do ohně; nebo nebyli bohové, ale dílo ruku lidských, dřevo a kámen, protož zahladili je.
20
A nyní, Hospodine Bože náš, vysvoboď nás z ruky jeho, aťby poznala všecka království země, že jsi ty Hospodin sám.
21
Tedy poslal Izaiáš syn Amosův k Ezechiášovi, řka: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Zač jsi mi se modlil strany Senacheriba krále Assyrského,
22
Totoť jest slovo, kteréž mluvil Hospodin o něm: Pohrdá tebou, a posmívá se tobě panna, dcera Sionská, potřásá hlavou za tebou dcera Jeruzalémská.
23
Kohož jsi zhaněl? A komus se rouhal? A proti komus povýšil hlasu, a pozdvihl zhůru očí svých? Proti Svatému Izraelskému.
24
Skrze služebníky své utrhal jsi Pánu, a řekl jsi: Ve množství vozů svých já jsem vytáhl na hory vysoké, na stráně Libánské, a zpodtínám vysoké cedry jeho, i spanilé jedle jeho, a vejdu na nejvyšší kraj jeho do lesů a výborných rolí jeho.
25
Já jsem vykopal a pil vody; nebo jsem vysušil nohama svýma všecky potoky míst obležených.
26
Zdalis neslyšel, že jsem již to dávno učinil, a ode dnů starých to sformoval? Nyní pak k tomu přivozuji, aby v poušť a v hromady rumu města hrazená obrácena byla,
27
A jejich obyvatelé ruce oslablé majíc, předěšeni a zahanbeni jsouc, byli jako bylina polní, a zelina vzcházející, jako tráva na střechách, a osení rzí zkažené, prvé než by dorostlo.
28
Sedání pak tvé, a vycházení tvé i vcházení tvé znám, i vzteklost tvou proti sobě.
29
Poněvadž ty se vztěkáš proti mně, a tvé zpouzení přišlo v uši mé, protož vpustím udici svou v chřípě tvé, a udidla svá v ústa tvá, a odvedu tě zase tou cestou, kterouž jsi přišel.
30
A toto měj za znamení: Budete jísti roku prvního, co samo od sebe zroste, též druhého roku, což se samo od sebe zrodí, třetího pak roku budete síti a žíti a štěpovati vinice, a jísti ovoce jejich.
31
Ostatek zajisté domu Judova, kterýž pozůstal, vpustí zase kořeny své hluboce, a vydá užitek zhůru.
32
Nebo z Jeruzaléma vyjdou ostatkové, a zachovaní z hory Siona. Horlivost Hospodina zástupů učiní to.
33
A protož toto praví Hospodin o králi Assyrském: Nevejdeť do města tohoto, aniž sem střely vstřelí, aniž na ně dotrou pavézníci, aniž udělají u něho náspu.
34
Cestou, kterouž přitáhl, zase navrátí se, a do města tohoto nevejde, praví Hospodin.
35
Nebo chrániti budu města tohoto, abych je zachoval pro sebe a pro Davida služebníka svého.
36
Tedy vyšel anděl Hospodinův, a zbil v vojště Assyrském sto osmdesáte a pět tisíců. I vstali velmi ráno, a aj, všickni mrtví.
37
A tak odjel, anobrž utekl, a navrátil se Senacherib král Assyrský, a bydlil v Ninive.
38
I stalo se, když se klaněl v chrámě Nizrocha boha svého, že Adramelech a Sarasar, synové jeho, zabili jej mečem, a utekli do země Ararat. I kraloval Esarchaddon syn jeho místo něho.