Comparer
Isaías 44
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Isaías
Chapitre 44
1
“Agora, porém, ouça, Jacó, meu servo,
e Israel, a quem escolhi.
2
Assim diz o SENHOR que o fez,
que o formou desde o ventre,
e que o ajudará:
‘Não tenha medo, Jacó, meu servo;
e você, Jesurum, a quem escolhi.
3
Pois derramarei água sobre o sedento,
e torrentes sobre a terra seca.
Derramarei o meu Espírito sobre a sua descendência,
e a minha bênção sobre os seus filhos;
4
e eles brotarão no meio da relva,
como salgueiros junto aos ribeiros de água.
5
Um dirá: “Eu sou do SENHOR.”
Outro será chamado pelo nome de Jacó;
e outro escreverá com a sua mão: “Do SENHOR”,
e honrará o nome de Israel.’”
6
Assim diz o SENHOR, o Rei de Israel,
e o seu Redentor, o SENHOR dos Exércitos:
“Eu sou o primeiro, e eu sou o último;
e além de mim não há Deus.
7
Quem é como eu?
Que ele chame,
e o declare,
e o exponha perante mim,
desde que estabeleci o povo antigo?
Que eles declarem as coisas vindouras,
e o que ainda vai acontecer.
8
Não temam,
nem se assustem.
Não declarei isso a vocês há muito tempo,
e não o anunciei?
Vocês são minhas testemunhas.
Há outro Deus além de mim?
De fato, não há.
Não conheço nenhuma outra Rocha.”
9
Todos os que fazem imagens esculpidas são vaidade.
As coisas em que eles se deleitam de nada aproveitam.
Suas próprias testemunhas não veem, nem sabem, para que sejam envergonhados.
10
Quem formou um deus,
ou fundiu uma imagem que de nada serve?
11
Eis que todos os seus companheiros ficarão decepcionados;
e os artesãos são meros homens.
Que todos eles se reúnam.
Que se levantem.
Eles temerão.
Eles serão envergonhados juntos.
12
O ferreiro pega um machado,
trabalha nas brasas,
molda-o com martelos,
e o forja com o seu braço forte.
Ele tem fome,
e a sua força falha;
ele não bebe água,
e desfalece.
13
O carpinteiro estende uma linha.
Ele o marca com um lápis.
Ele o molda com plainas.
Ele o marca com compassos,
e o molda segundo a figura de um homem,
com a beleza de um homem,
para residir em uma casa.
14
Ele corta cedros para si,
e pega o cipreste e o carvalho,
e deixa crescer para si uma entre as árvores do bosque.
Ele planta um cipreste,
e a chuva o nutre.
15
Então servirá para o homem queimar;
e ele pega uma parte e se aquece.
Sim, ele a queima e assa pão.
Sim, ele faz um deus e o adora;
ele faz uma imagem esculpida, e se prostra diante dela.
16
Ele queima uma parte no fogo.
Com outra parte, ele come carne.
Ele assa um assado e se farta.
Sim, ele se aquece
e diz: “Ah! Estou aquecido. Eu vi o fogo.”
17
Do resto ele faz um deus,
a sua imagem esculpida.
Ele se prostra diante dela e a adora,
e ora a ela, e diz: “Livra-me, pois você é o meu deus!”
18
Eles não sabem, nem consideram,
pois ele fechou os seus olhos, para que não possam ver,
e os seus corações, para que não possam entender.
19
Ninguém reflete,
nem há conhecimento nem entendimento para dizer:
“Queimei uma parte no fogo.
Sim, também assei pão em suas brasas.
Assei carne e a comi.
Farei do resto uma abominação?
Vou me prostrar diante de um tronco de árvore?”
20
Ele se alimenta de cinzas.
Um coração enganado o desviou;
e ele não pode livrar a sua alma,
nem dizer: “Não há uma mentira na minha mão direita?”
21
Lembre-se destas coisas, Jacó e Israel,
pois você é meu servo.
Eu o formei.
Você é meu servo.
Israel, você não será esquecido por mim.
22
Apaguei as suas transgressões como uma espessa nuvem,
e os seus pecados como uma nuvem.
Volte para mim, pois eu o redimi.
23
Cantem, ó céus, pois o SENHOR fez isso!
Gritem, ó profundezas da terra!
Rompam em cantos, ó montes, ó bosque, e todas as suas árvores,
pois o SENHOR redimiu Jacó,
e se glorificará em Israel.
24
Assim diz o SENHOR, o seu Redentor,
e aquele que o formou desde o ventre:
“Eu sou o SENHOR, que faz todas as coisas;
que sozinho estende os céus;
que por mim mesmo estende a terra;
25
que frustra os sinais dos mentirosos,
e enlouquece os adivinhos;
que faz os sábios recuarem,
e torna o seu conhecimento em loucura;
26
que confirma a palavra do seu servo,
e cumpre o conselho dos seus mensageiros;
que diz de Jerusalém: ‘Ela será habitada’;
e das cidades de Judá: ‘Elas serão construídas’,
e ‘Eu levantarei as suas ruínas’;
27
que diz às profundezas: ‘Fiquem secas’,
e ‘Eu secarei os seus rios’;
28
que diz de Ciro: ‘Ele é o meu pastor, e realizará toda a minha vontade’,
dizendo também de Jerusalém: ‘Ela será construída’;
e do templo: ‘Seus alicerces serão lançados.’”
Izajáš
Chapitre 44
1
A však nyní slyš, Jákobe, služebníče můj, a Izraeli, kteréhož jsem vyvolil.
2
Toto dí Hospodin, kterýž tě učinil, a sformoval hned od života matky, a spomáhá tobě: Neboj se, služebníče můj, Jákobe, a upřímý, kteréhož jsem vyvolil.
3
Nebo vyleji vody na žíznivého, a potoky na vyprahlost; vyleji Ducha svého na símě tvé, a požehnání své na potomky tvé.
4
I porostou jako mezi bylinami, jako vrbí vedlé tekutých vod.
5
Tento dí: Hospodinův já jsem, a onen nazůve se jménem Jákobovým, a jiný zapíše se rukou svou Hospodinu, a jménem Izraelským jmenovati se bude.
6
Takto praví Hospodin, král Izraelův a vykupitel jeho, Hospodin zástupů: Já jsem první, a já poslední, a kromě mne není žádného Boha.
7
Nebo kdo tak jako já ohlašuje a oznamuje to, aneb spořádá mi to hned od toho času, jakž jsem rozsadil lidi na světě? A kdo to, což přijíti má, oznámiti jim mohou?
8
Nebojtež se, ani lekejte. Zdali hned zdávna nepověděl jsem tobě a neoznámil, čehož vy sami mně svědkové jste? Zdaliž jest Bůh kromě mne? Neníť jistě žádné skály, jáť o žádné nevím.
9
Ti, kteříž formují rytiny, všickni nic nejsou; tolikéž ty milostné jejich nic neprospívají. Èehož ony sobě samy svědectvím jsou; nic nevidí, aniž čeho znají, aby se styděti mohly.
10
Kdo formuje Boha silného a rytinu slévá, k ničemu se to nehodí.
11
Aj, všickni, i ti, kteříž se k němu přiúčastňují, zahanbeni budou, ovšem řemeslníci ti nad jiné lidi; byť se pak všickni shromáždili a postavili, strašiti se musejí, a spolu zahanbeni budou.
12
Kovář pochytě železo, dělá při uhlí, a kladivy formuje modlu. Když ji dělá vší silou svou, ještě k tomu lační až do zemdlení, aniž se vody napije, až i ustává.
13
Tesař roztáhna šňůru, znamenává ji hrudkou, spravuje ji úhelnicemi, a kružidlem rozměřuje ji, až ji udělá tvárnost muže mající a podobnost krásy člověka, aby seděla doma.
14
Nasekaje sobě cedrů, vezme také cypřiš a dub aneb to, kteréž jest nejcelistvější mezi dřívím lesním; i javor štěpuje, a déšť jej k zrostu přivozuje.
15
I bývá člověku k topení; nebo vezma z něho, zhřívá se. Rozněcuje také oheň, aby napekl chleba. Mimo to udělá sobě boha, a klaní se jemu; udělá z něho rytinu, a kleká před ní.
16
Èástku jeho pálí ohněm, při druhé částce jeho maso jí, peče pečeni, a nasycen bývá. Zhřívá se také, a říká: Aha, zhřel jsem se, viděl jsem oheň.
17
Z ostatku pak jeho udělá boha, rytinu svou, před níž kleká, a klaní se, a modlí se jí, řka: Vysvoboď mne, nebo Bůh silný můj jsi.
18
Neznají ani soudí, proto že zaslepil oči jejich, aby neviděli, a srdce jejich, aby nerozuměli.
19
Aniž považují toho v srdci svém. Není umění, není rozumu, aby kdo řekl: Díl z něho spálil jsem ohněm, a při uhlí jeho napekl jsem chleba, pekl jsem maso, a jedl jsem, a mám z ostatku jeho ohavnost udělati, a před špalkem dřevěným klekati?
20
Popelem se pase takový, srdce svedené skloňuje jej, aby nemohl osvoboditi duše své, ani říci: Není-liž omylu v předsevzetí mém?
21
Pamatujž na to, Jákobe a Izraeli, proto že jsi ty služebník můj. Já jsem tě sformoval, služebník můj jsi, Izraeli, nebudeš u mne v zapomenutí.
22
Zahladím jako hustý oblak přestoupení tvá, a jako mrákotu hříchy tvé; navratiž se ke mně, nebo jsem tě vykoupil.
23
Prozpěvujte nebesa, nebo Hospodin to učinil; zvučte nižiny země, zvučně prozpěvujte hory, les i všeliké dříví v něm, nebo vykoupil Hospodin Jákoba, a v Izraeli sebe oslavil.
24
Takto praví Hospodin vykupitel tvůj, a ten, kterýž tě sformoval hned od života matky: Já Hospodin činím všecko, roztahuji nebesa sám, rozprostírám zemi mocí svou.
25
Rozptyluji znamení lhářů, a z hadačů blázny dělám; obracím moudré nazpět, a umění jejich v bláznovství.
26
Potvrzuji slova služebníka svého, a radu poslů svých vykonávám. Kterýž dím o Jeruzalému: Bydleno bude v něm, a o městech Judských: Vystavena budou, nebo pustiny jejich vzdělám.
27
Kterýž dím hlubině: Vyschni, nebo potoky tvé vysuším.
28
Kterýž dím o Cýrovi: Pastýř můj, nebo všelikou vůli mou vykoná, a řekne Jeruzalému: Zase vystaven buď, a chrámu: Založen buď.