Comparer
Jeremias 3
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Jeremias
Chapitre 3
1
“Eles dizem: ‘Se um homem repudiar sua mulher, e ela o deixar e se tornar de outro homem, deveria ele voltar para ela novamente?’ Aquela terra não seria grandemente profanada? Mas você se prostituiu com muitos amantes; contudo, volte novamente para mim”, diz o SENHOR.
2
“Levante os olhos para as colinas desoladas e veja! Onde não se deitaram com você? Você se sentou à beira do caminho esperando por eles, como um árabe no deserto. Você profanou a terra com a sua prostituição e com a sua maldade.
3
Portanto, as chuvas foram retidas e não houve chuva serôdia; contudo, você tem a fronte de uma prostituta e se recusou a envergonhar-se.
4
Você não clamará a mim a partir de agora: ‘Meu Pai, você é o guia da minha juventude!’?
5
“‘Ele reterá a sua ira para sempre? Ele a guardará até o fim?’ Eis que você falou e fez coisas más, e conseguiu o que queria.”
6
Além disso, o SENHOR me disse nos dias do rei Josias: “Você viu o que a desviada Israel fez? Ela subiu em todo monte alto e debaixo de toda árvore verde, e ali se prostituiu.
7
Eu disse depois que ela fez todas essas coisas: ‘Ela voltará para mim’; mas ela não voltou, e a sua traidora irmã Judá viu isso.
8
Eu vi quando, por esta mesma causa, de a desviada Israel ter cometido adultério, eu a repudiei e lhe dei uma carta de divórcio; contudo, a traidora Judá, sua irmã, não teve medo, mas ela também foi e se prostituiu.
9
Porque ela tratou a sua prostituição com leviandade, a terra foi profanada, e ela cometeu adultério com pedras e com madeira.
10
Apesar de tudo isso, a sua traidora irmã, Judá, não voltou para mim de todo o seu coração, mas apenas fingidamente”, diz o SENHOR.
11
O SENHOR me disse: “A desviada Israel mostrou-se mais justa do que a traidora Judá.
12
Vá, e proclame estas palavras para o norte, e diga: ‘Volte, ó desviada Israel’, diz o SENHOR; ‘Não olharei com ira para você, pois eu sou misericordioso’, diz o SENHOR. ‘Não guardarei a ira para sempre.
13
Apenas reconheça a sua iniquidade, que você transgrediu contra o SENHOR, seu Deus, e espalhou os seus caminhos aos estranhos debaixo de toda árvore verde, e você não obedeceu à minha voz’”, diz o SENHOR.
14
“Voltem, filhos desviados”, diz o SENHOR, “pois eu sou marido para vocês. Tomarei um de vocês de uma cidade, e dois de uma família, e os trarei a Sião.
15
Darei a vocês pastores segundo o meu coração, que os apascentarão com conhecimento e entendimento.
16
Acontecerá que, quando vocês se multiplicarem e crescerem na terra naqueles dias”, diz o SENHOR, “não dirão mais: ‘A arca da aliança do SENHOR!’ Ela não virá à mente. Não se lembrarão dela. Não sentirão a sua falta, nem outra será feita.
17
Naquele tempo chamarão Jerusalém de ‘O Trono do SENHOR’; e todas as nações se reunirão nela, ao nome do SENHOR, em Jerusalém. Eles não andarão mais segundo a obstinação do seu coração mau.
18
Naqueles dias a casa de Judá andará com a casa de Israel, e elas virão juntas da terra do norte para a terra que dei por herança aos seus pais.
19
“Mas eu disse: ‘Como desejo colocar você entre os filhos, e lhe dar uma terra agradável, uma bela herança dos exércitos das nações!’ e eu disse: ‘Você me chamará de “Meu Pai”, e não se desviará de me seguir.’
20
“Certamente, como uma mulher se afasta traiçoeiramente do seu marido, assim você agiu traiçoeiramente comigo, ó casa de Israel”, diz o SENHOR.
21
Ouve-se uma voz nas colinas desoladas, o choro e as súplicas dos filhos de Israel; porque perverteram o seu caminho, esqueceram-se do SENHOR, seu Deus.
22
Voltem, filhos desviados, e eu curarei os seus desvios. “Eis que viemos a você; pois você é o SENHOR, nosso Deus.
23
Verdadeiramente a ajuda das colinas, o tumulto nas montanhas, é em vão. Verdadeiramente a salvação de Israel está no SENHOR, nosso Deus.
24
Mas a vergonha devorou o trabalho de nossos pais desde a nossa juventude, seus rebanhos e seus gados, seus filhos e suas filhas.
25
Deitemo-nos em nossa vergonha, e que a nossa confusão nos cubra; pois pecamos contra o SENHOR, nosso Deus, nós e nossos pais, desde a nossa juventude até o dia de hoje. Não obedecemos à voz do SENHOR, nosso Deus.”
Jeremjáš
Chapitre 3
1
Dí dále: Propustil-li by muž ženu svou, a ona odejduc od něho, vdala by se za jiného muže, zdaliž se navrátí k ní více? Zdaliž by hrozně nebyla poškvrněna země ta? Ale ty, ač jsi smilnila s milovníky mnohými, a však navratiž se ke mně, dí Hospodin.
2
Pozdvihni očí svých k vysokým místům, a pohleď, kdes necizoložila? Na cestách usazovalas se jim jako Arab na poušti, a poškvrnila jsi země smilstvím svým a nešlechetností svou.
3
A ačkoli zadržáni jsou podzimní dešťové, a deště jarního nebývalo, však čelo ženy nevěstky majíc, nechtělas se styděti.
4
Zdali od nynějšího času volati budeš ke mně: Otče můj, ty jsi vůdce mladosti mé?
5
Zdaliž Bůh držeti bude hněv na věčnost? Zdali chovati jej bude na věky? Aj, mluvíš i pášeš zlé věci, jakž jen můžeš.
6
Tedy řekl mi Hospodin za dnů Joziáše krále: Viděl-lis, co činila zpurná dcera Izraelská? Chodívala na každou horu vysokou, i pod každé dřevo zelené, a tam smilnila.
7
A ačkoli jsem řekl, když ty všecky věci ona činila: Nechť se navrátí ke mně, však se nenavrátila. Načež hleděla zpronevěřilá sestra její, dcera Judská.
8
Pročež vidělo mi se pro ty všecky příčiny, poněvadž cizoložila zpurná dcera Izraelská, propustiti ji, a dáti jí lístek zapuzení jejího. Však se vždy neulekla zpronevěřilá sestra její, dcera Judská, ale šedši, smilnila také sama.
9
I stalo se, že hanebným smilstvím svým poškvrnila země; nebo cizoložila s kamenem i s dřevem.
10
A však s tím se vším neobrátila se ke mně zpronevěřilá sestra její, dcera Judská, celým srdcem svým, ale pokrytě, praví Hospodin.
11
Protož řekl Hospodin ke mně: Ospravedlnila duši svou zpurná dcera Izraelská, více nežli zpronevěřilá Judská.
12
Jdi a volej slovy těmito ku půlnoci, a rci: Navrať se, zpurná dcero Izraelská, dí Hospodin, a neoboří se tvář má zůřivá na vás; nebo já dobrotivý jsem, dí Hospodin, aniž držím hněvu na věčnost.
13
Jen toliko poznej nepravost svou, že jsi od Hospodina Boha svého odstoupila, a sem i tam běhala cestami svými k cizím pod každé dřevo zelené, a hlasu mého neposlouchali jste, dí Hospodin.
14
Navraťte se synové zpurní, dí Hospodin; nebo já jsem manžel váš, a přijmu vás, jednoho z města, a dva z čeledi, abych vás uvedl na Sion.
15
Kdežto dám vám pastýře podlé srdce svého, kteříž pásti vás budou uměle a rozumně.
16
I stane se, když se rozmnožíte a rozplodíte v této zemi za dnů těch, dí Hospodin, že nebudou říkati více: Truhla smlouvy Hospodinovy, aniž jim vstoupí na srdce, aniž zpomenou na ni, ani k ní choditi, aniž bude více u vážnosti.
17
V ten čas nazývati budou Jeruzalém stolicí Hospodinovou, a shromáždí se tam všickni národové ke jménu Hospodinovu do Jeruzaléma, a nebudou choditi více podlé zdání srdce svého zlého.
18
V těch dnech přijdou dům Judský s domem Izraelským, a přiberou se spolu z země půlnoční do země, kterouž jsem v dědictví uvedl otcům vašim;
19
Ač já pravím: Kterakž bych tě počísti mohl mezi syny, a dáti tobě zemi žádostivou, dědictví slavné zástupů pohanských, leč abys mne vzýval, říkaje: Otče můj, a od následování mne abys se neodvracel?
20
Poněvadž jakož žena zpronevěřuje se manželu svému, tak jste se zpronevěřili mně, dome Izraelský, dí Hospodin.
21
Hlas po místech vysokých buď slyšán, pláč pokorné modlitby synů Izraelských. Nebo převrátivše cesty své, zapomněli se na Hospodina Boha svého, řkoucího:
22
Navraťte se, synové zpurní, a uzdravím odvrácení vaše. Rcete: Aj, my jdeme k tobě, nebo ty, Hospodine, jsi Bůh náš.
23
Právě marné jest v pahrbcích a v množství hor doufání; zajisté v Hospodinu Bohu našem jest spasení Izraelovo.
24
Nebo ohavnost ta zžírala práci otců našich od dětinství našeho, bravy jejich i skoty jejich, syny jejich i dcery jejich.
25
Ležíme v hanbě své, a přikrývá nás pohanění naše, že jsme proti Hospodinu Bohu svému hřešili, my i otcové naši, od dětinství svého až do dne tohoto, a neposlouchali jsme hlasu Hospodina Boha svého.