Comparer
Jeremias 5
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Jeremias
Chapitre 5
1
“Corram de um lado para outro pelas ruas de Jerusalém, olhem agora, e informem-se; busquem em suas praças, para ver se conseguem encontrar um homem, se há alguém que pratique a justiça, que busque a verdade; então eu a perdoarei.
2
Embora digam: ‘Tão certo como vive o SENHOR’, certamente juram falso.”
3
Ó SENHOR, os teus olhos não atentam para a verdade? Tu os feriste, mas eles não sentiram dor. Tu os consumiste, mas eles se recusaram a aceitar a correção. Fizeram os seus rostos mais duros do que a rocha. Recusaram-se a voltar.
4
Então eu disse: “Certamente estes são pobres. São insensatos; pois não conhecem o caminho do SENHOR, nem a lei do seu Deus.
5
Irei aos grandes homens e falarei com eles, pois eles conhecem o caminho do SENHOR, e a lei do seu Deus.” Mas estes, de comum acordo, quebraram o jugo e romperam as ataduras.
6
Portanto, um leão da floresta os matará. Um lobo ao anoitecer os destruirá. Um leopardo vigiará contra as suas cidades. Todo aquele que sair de lá será despedaçado, porque as suas transgressões são muitas e as suas apostasias se multiplicaram.
7
“Como posso perdoar você? Seus filhos me abandonaram, e juraram por aqueles que não são deuses. Quando eu os fartei, eles cometeram adultério, e se reuniram em bandos nas casas das prostitutas.
8
Eram como cavalos bem alimentados e soltos. Cada um rinchava para a mulher do seu próximo.
9
Não deveria eu puni-los por estas coisas?” diz o SENHOR. “Não deveria a minha alma se vingar de uma nação como esta?
10
“Subam em seus muros, e destruam, mas não deem um fim total. Arranquem os seus ramos, pois eles não são do SENHOR.
11
Pois a casa de Israel e a casa de Judá agiram com grande traição contra mim,” diz o SENHOR.
12
Eles negaram o SENHOR, e disseram: “Não é ele. O mal não virá sobre nós. Não veremos espada nem fome.
13
Os profetas se tornarão vento, e a palavra não está neles. Assim seja feito a eles.”
14
Portanto, assim diz o SENHOR, o Deus dos Exércitos: “Porque vocês falam esta palavra, eis que farei com que as minhas palavras na sua boca sejam fogo, e este povo seja lenha, e o fogo os devorará.
15
Eis que trarei sobre vocês uma nação de longe, ó casa de Israel,” diz o SENHOR. “É uma nação poderosa. É uma nação antiga, uma nação cuja língua vocês não conhecem e não entendem o que eles dizem.
16
A sua aljava é um sepulcro aberto. Todos eles são homens valentes.
17
Eles devorarão a sua colheita e o seu pão, que os seus filhos e as suas filhas deveriam comer. Eles devorarão os seus rebanhos e o seu gado. Eles devorarão as suas videiras e as suas figueiras. Eles derrubarão à espada as suas cidades fortificadas nas quais vocês confiam.
18
“Mas mesmo naqueles dias,” diz o SENHOR, “eu não darei um fim total a vocês.
19
Acontecerá que, quando vocês disserem: ‘Por que o SENHOR nosso Deus nos fez todas estas coisas?’ Então você lhes dirá: ‘Assim como vocês me abandonaram e serviram a deuses estrangeiros na sua terra, assim vocês servirão a estrangeiros em uma terra que não é de vocês.’
20
“Anunciem isto na casa de Jacó, e publiquem em Judá, dizendo:
21
‘Ouçam agora isto, povo insensato e sem entendimento, que tem olhos, e não vê, que tem ouvidos, e não ouve:
22
Vocês não me temem?’ diz o SENHOR; ‘Não tremerão diante da minha presença, eu que coloquei a areia como limite do mar por um decreto perpétuo, para que não o possa ultrapassar? Embora as suas ondas se agitem, não podem prevalecer. Embora rujam, ainda assim não podem ultrapassá-lo.’
23
“Mas este povo tem um coração obstinado e rebelde. Eles se rebelaram e foram embora.
24
Eles não dizem em seu coração: ‘Temamos agora ao SENHOR nosso Deus, que dá a chuva, tanto a temporã quanto a serôdia, a seu tempo, que nos preserva as semanas determinadas da colheita.’
25
“As iniquidades de vocês desviaram estas coisas, e os seus pecados afastaram de vocês o bem.
26
Pois homens ímpios são encontrados entre o meu povo. Eles vigiam, como caçadores de pássaros à espreita. Eles armam armadilhas. Eles capturam homens.
27
Como uma gaiola está cheia de pássaros, assim as casas deles estão cheias de engano. Por isso eles se tornaram grandes, e enriqueceram.
28
Eles engordaram. Eles brilham; sim, eles se excedem em atos de maldade. Eles não defendem a causa, a causa do órfão, para que possam prosperar; e não defendem os direitos dos necessitados.
29
“Não deveria eu punir por estas coisas?” diz o SENHOR. “Não deveria a minha alma se vingar de uma nação como esta?
30
“Uma coisa espantosa e horrível aconteceu na terra.
31
Os profetas profetizam falsamente, e os sacerdotes governam por sua própria autoridade; e o meu povo ama que seja assim. O que vocês farão no fim disso?
Jeremjáš
Chapitre 5
1
Zběhejte ulice Jeruzalémské, pohleďte nyní, a zvězte, a hledejte v ulicích jeho, naleznete-li muže, jest-li kdo, ješto by činil soud, a vyhledával toho, což pravého jest, a odpustím jemu.
2
Ale i když říkají: Živť jest Hospodin, takovým způsobem křivě přisahají.
3
Ó Hospodine, zdaliž oči tvé nepatří na pravdu? Biješ je, ale necítí bolesti; hubíš je, ale nechtí přijímati kázně. Tvrdší jsou tváře jejich než skála, nechtí se navrátiti.
4
I řekl jsem já: Snad tito prostí jsou, nerozumně sobě počínají; nebo nejsou povědomi cesty Hospodinovy, soudu Boha svého.
5
Půjdu aspoň k přednějším, a mluviti budu k nim; nebo oni povědomi jsou cesty Hospodinovy, soudu Boha svého. Ale i ti spolu polámali jho, roztrhali svazky.
6
Protož je podáví lev z lesa, vlk večerní pohubí je, pardus číhati bude u měst jejich. Kdožkoli vyjde z nich, roztrhán bude; nebo mnohá jsou přestoupení jejich, rozmohly se převrácenosti jejich.
7
Kdež jest to, pročež bych měl odpustiti tobě? Synové tvoji opouštějí mne, a přisahají skrze ty, kteříž nejsou bohové. Jakž jsem jen nasytil je, hned cizoloží, a do domu nevěstky houfem se valí.
8
Ráno vstávajíce, jsou jako koni vytylí; každý k ženě bližního svého řehce.
9
Zdaliž pro takové věci nemám navštíviti? dí Hospodin. A zdali nad národem takovým nemá mstíti duše má?
10
Vstupte na zdi jeho, a zkazte je, a nepřestávejte; svrzte štítky zdí jeho, nebo nejsou Hospodinovy.
11
Velice zajisté zpronevěřili se mi dům Izraelský a dům Judský, dí Hospodin.
12
Sčítali klam na Hospodina, a říkali: Není tak, nikoli nepřijde na nás zlé, a meče ani hladu nepocítíme.
13
Ti pak proroci pominou s větrem, a žádného slova není v nich. Takť se stane jim.
14
Protož takto praví Hospodin Bůh zástupů: Proto že tak mluvíte, aj, já způsobím, aby slova tvá v ústech tvých byla jako oheň, a lid tento dřívím, kteréž on zžíře.
15
Aj, já přivedu na vás národ zdaleka, ó dome Izraelský, dí Hospodin, národ silný, národ starodávní, národ, jehož jazyka nebudeš uměti, ani rozuměti, co mluví.
16
Jehož toul jako hrob otevřený, všickni jsou silní.
17
A vytráví obilé tvé a chléb tvůj, požerou syny tvé a dcery tvé, pojí bravy tvé i skot tvůj, pojí vinné kmeny tvé i fíkoví tvé, města tvá hrazená, v nichž ty doufáš, znuzí mečem.
18
A však ani těch časů, dí Hospodin, neučiním s vámi konce.
19
Nebo stane se, když řeknete: Proč nám činí Hospodin Bůh náš všecko toto? že řekneš jim: Jakož jste opustili mne, a sloužili bohům cizozemců v zemi své, tak sloužiti budete cizozemcům v zemi ne své.
20
Oznamtež to v domě Jákobově, a rozhlaste v Judstvu, řkouce:
21
Slyštež nyní toto, lide bláznivý a nesmyslný, kteříž oči mají a nevidí, kteříž uši mají a neslyší:
22
Což se mne nebudete báti? dí Hospodin. Což před oblíčejem mým nebudete se třásti? Kterýž jsem položil písek za cíl moři ustanovením věčným, jehož nepřekračuje. Ačkoli zmítají se, však neodolají, ačkoli zvučí vlnobití jeho, však ho nepřecházejí.
23
Ale lid tento má srdce zarputilé a zpurné, odstoupili a odešli.
24
Ani neřekli v srdci svém: Bojme se již Hospodina Boha našeho, kterýž dává déšť jarní i podzimní časem svým, téhodnů nařízených ke žni ostříhá nám.
25
Nepravostiť vaše překážku činí těm věcem, a hříchové vaši připravují vás o to dobré.
26
Nebo nalézají se v lidu mém bezbožníci; střeže jako čižebníci, kteříž lécejí, stavějí osídla, lidi lapají.
27
Jako klece plná ptáků, tak domové jejich plní jsou lsti. Protož zrostli a zbohatli,
28
Vytylí jsou, lsknou se, nadto umějí se vyhýbati bídám. Pře nesoudí, ani pře sirotka, a však šťastně se jim vede, ačkoli k spravedlnosti chudým nedopomáhají.
29
Zdaliž pro takové věci nemám navštíviti jich? dí Hospodin. Zdali nad národem takovým nemá mstíti duše má?
30
Věc užasnutí hodná a hrozná děje se v zemi této.
31
Proroci prorokují lživě, a kněží panují skrze ně, a lid můj miluje to. Èeho byste pak neučinili naposledy?