Comparer

Jeremias 7

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Jeremias

Chapitre 7
1 A palavra que veio a Jeremias da parte do SENHOR, dizendo:
2 “Fique na porta da casa do SENHOR, e proclame ali esta palavra, e diga: 'Ouçam a palavra do SENHOR, todos vocês de Judá, que entram por estas portas para adorar ao SENHOR.'”
3 Assim diz o SENHOR dos Exércitos, o Deus de Israel: “Corrijam os seus caminhos e as suas ações, e eu farei com que vocês habitem neste lugar.
4 Não confiem em palavras mentirosas, dizendo: 'Templo do SENHOR, templo do SENHOR, templo do SENHOR é este.'
5 Porque se vocês corrigirem de fato os seus caminhos e as suas ações, se de fato executarem a justiça entre um homem e o seu próximo;
6 se não oprimirem o estrangeiro, o órfão e a viúva, e não derramarem sangue inocente neste lugar, e não andarem após outros deuses para a sua própria ruína,
7 então eu farei com que vocês habitem neste lugar, na terra que dei aos seus pais, desde a antiguidade e para sempre.
8 Eis que vocês confiam em palavras mentirosas que de nada aproveitam.
9 Será que vocês vão roubar, matar, cometer adultério, jurar falsamente, queimar incenso a Baal e andar após outros deuses que vocês não conheceram,
10 para depois virem e se apresentarem diante de mim nesta casa, que é chamada pelo meu nome, e dizerem: 'Estamos salvos', apenas para continuarem a fazer todas estas abominações?
11 Será que esta casa, que é chamada pelo meu nome, se tornou um covil de ladrões aos seus olhos? Eis que eu mesmo vi isso”, diz o SENHOR.
12 “Mas vão agora ao meu lugar que estava em Siló, onde no princípio fiz habitar o meu nome, e vejam o que fiz com ele por causa da maldade do meu povo Israel.
13 Agora, porque vocês fizeram todas estas obras”, diz o SENHOR, “e eu lhes falei, levantando-me cedo e falando, mas vocês não ouviram; e eu os chamei, mas vocês não responderam;
14 portanto, farei à casa que é chamada pelo meu nome, na qual vocês confiam, e ao lugar que dei a vocês e aos seus pais, o mesmo que fiz a Siló.
15 Eu os expulsarei da minha presença, assim como expulsei todos os seus irmãos, toda a descendência de Efraim.
16 “Portanto, não ore por este povo. Não levante clamor nem oração por eles, nem faça intercessão a mim; pois eu não o ouvirei.
17 Você não vê o que eles estão fazendo nas cidades de Judá e nas ruas de Jerusalém?
18 Os filhos apanham a lenha, os pais acendem o fogo, e as mulheres amassam a farinha, para fazerem bolos para a rainha dos céus, e para derramarem ofertas de bebidas a outros deuses, a fim de me provocarem à ira.
19 Será que é a mim que eles provocam à ira?” diz o SENHOR. “Não provocam a si mesmos, para a vergonha dos seus próprios rostos?”
20 Portanto, assim diz o Senhor DEUS: “Eis que a minha ira e o meu furor serão derramados sobre este lugar, sobre os homens, sobre os animais, sobre as árvores do campo e sobre o fruto da terra; ela arderá e não se apagará.”
21 Assim diz o SENHOR dos Exércitos, o Deus de Israel: “Juntem os seus holocaustos aos seus sacrifícios e comam a carne.
22 Pois eu não falei com os seus pais, nem lhes dei ordem no dia em que os tirei da terra do Egito, a respeito de holocaustos ou sacrifícios;
23 mas isto lhes ordenei, dizendo: 'Ouçam a minha voz, e eu serei o seu Deus, e vocês serão o meu povo. Andem em todo o caminho que eu lhes ordenar, para que tudo vá bem com vocês.'
24 Mas eles não ouviram, nem inclinaram os seus ouvidos, antes andaram nos seus próprios conselhos e na obstinação do seu coração maligno, e andaram para trás, e não para a frente.
25 Desde o dia em que os seus pais saíram da terra do Egito até o dia de hoje, eu lhes enviei todos os meus servos, os profetas, levantando-me cedo todos os dias e enviando-os.
26 Contudo, eles não me ouviram, nem inclinaram os seus ouvidos, mas endureceram a sua cerviz. Eles fizeram pior do que os seus pais.
27 “Você falará todas estas palavras a eles, mas eles não o ouvirão. Você também os chamará, mas eles não lhe responderão.
28 Você lhes dirá: 'Esta é a nação que não ouviu a voz do SENHOR, o seu Deus, nem aceitou a instrução. A verdade pereceu, e foi cortada da boca deles.'
29 Corte o seu cabelo e jogue-o fora, e levante uma lamentação nos altos desolados; pois o SENHOR rejeitou e abandonou a geração da sua ira.
30 “Pois os filhos de Judá fizeram o que é mau aos meus olhos”, diz o SENHOR. “Eles colocaram as suas abominações na casa que é chamada pelo meu nome, para profaná-la.
31 Eles construíram os altos de Tofete, que está no vale do filho de Hinom, para queimarem os seus filhos e as suas filhas no fogo, o que eu não ordenei, nem me passou pela mente.
32 Portanto, eis que vêm dias”, diz o SENHOR, “em que não mais se chamará 'Tofete' ou 'O vale do filho de Hinom', mas 'O vale da Matança'; pois enterrarão em Tofete até que não haja mais lugar para enterrar.
33 Os cadáveres deste povo servirão de alimento para as aves do céu e para os animais da terra. Ninguém os espantará.
34 Então farei cessar nas cidades de Judá e nas ruas de Jerusalém a voz de júbilo e a voz de alegria, a voz do noivo e a voz da noiva; pois a terra se tornará em desolação.”

Jeremjáš

Chapitre 7
1 Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí:
2 Postav se v braně domu Hospodinova, a ohlašuj tam slovo toto, a rci: Slyšte slovo Hospodinovo všickni Judští, kteříž vcházíte do bran těchto, abyste se klaněli Hospodinu.
3 Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Polepšte cest svých i předsevzetí svých, a způsobím to, abyste bydlili na místě tomto.
4 Neskládejte naděje své v slovích lživých, říkajíce: Chrám Hospodinův, chrám Hospodinův, chrám Hospodinův jest.
5 Ale jestliže všelijak polepšíte cest svých, a předsevzetí svých, jestliže spravedlivě soud konati budete mezi mužem a mezi bližním jeho;
6 Přichozího, sirotka a vdovy neutisknete, a krve nevinné nevylejete na místě tomto, a za bohy cizími nebudete-li choditi k svému zlému:
7 Tedy způsobím, abyste bydlili na místě tomto, v zemi, kterouž jsem dal otcům vašim, od věků až na věky.
8 Aj, vy skládáte naději svou v slovích lživých, kteráž neprospívají.
9 Zdaliž kradouce, mordujíce a cizoložíce i křivě přisahajíce a kadíce Bálovi; též chodíce za bohy cizími, jichž neznáte,
10 Předce choditi a postavovati se budete před oblíčejem mým v domě tomto, kterýž nazván jest od jména mého, a říkati: Vyproštěni jsme, abyste páchali ty všecky ohavnosti?
11 Což peleší lotrovskou jest dům tento před očima vašima, kterýž nazván jest od jména mého? Aj, takéť já vidím, dí Hospodin.
12 Ale jděte aspoň na místo mé, kteréž bylo v Sílo, kdež jsem byl způsobil příbytek jménu svému z počátku, a vizte, co jsem učinil jemu pro nešlechetnost lidu svého Izraelského.
13 Protož nyní, že činíte všecky skutky tyto, dí Hospodin, a když mluvím k vám, ráno vstávaje, a to ustavičně, tedy neposloucháte, a když volám na vás, tedy neozýváte se:
14 Protož učiním domu tomuto, kterýž nazván jest od jména mého, v němž vy doufáte, i místu tomuto, kteréž jsem dal vám a otcům vašim, jako jsem učinil Sílo;
15 A zavrhu vás od tváři své, jako jsem zavrhl bratří vaše, všecko símě Efraimovo.
16 Ty tedy nemodl se za lid tento, aniž pozdvihuj za ně hlasu a modlitby, aniž se přimlouvej ke mně; nebo tě nikoli nevyslyším.
17 Zdaliž sám nevidíš, co oni činí v městech Judských a po ulicích Jeruzalémských?
18 Synové zbírají dříví, a otcové zaněcují oheň, ženy pak zadělávají těsto, aby pekly koláče tvoru nebeskému, a obětovali oběti mokré bohům cizím, aby mne popouzeli.
19 Zdaliž to proti mně jest, že mne oni popouzejí? dí Hospodin. Zdali není proti nim k zahanbení tváři jejich?
20 Pročež takto praví Panovník Hospodin: Aj, hněv můj a prchlivost má vylita bude na místo toto, na lidi i na hovada, i na dříví polní, i na úrody země, a hořeti bude, tak že neuhasne.
21 Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Zápaly své přidejte k obětem svým, a jezte maso.
22 Nebo jsem nemluvil s otci vašimi, aniž jsem přikázal jim v ten den, v kterýž jsem je vyvedl z země Egyptské, o zápalích a obětech.
23 Ale toto přikázal jsem jim, řka: Poslouchejte hlasu mého, a budu vaším Bohem, a vy budete mým lidem, a choďte po vší cestě, kterouž jsem vám přikázal, aby vám dobře bylo.
24 Však neposlechli, aniž naklonili ucha svého, ale chodili po radách, a podlé zdání srdce svého zlého. Obrátili se ke mně hřbetem a ne tváří svou.
25 Od toho času, jakž vyšli otcové vaši z země Egyptské, až do tohoto dne posílal jsem k vám všecky služebníky své proroky, každý den ráno vstávaje, a to ustavičně.
26 Však neposlechli mne, aniž naklonili ucha svého, ale zatvrdivše šíji svou, hůře činili nežli otcové jejich.
27 Když jim mluvíš všecka slova tato, ani tebe neposlouchají, a když voláš na ně, neohlašují se tobě.
28 Protož rciž jim: Tento jest národ, kteříž neposlouchají hlasu Hospodina Boha svého, aniž přijímají naučení. Zhynula pravda, a vymizela z úst jejich.
29 Ohol vlasy své a zavrz, a naříkej hlasem na místech vysokých; nebo zavrhl Hospodin a opustil rodinu, na kterouž se velmi hněvá.
30 Èinili zajisté synové Judovi, což zlého jest před očima mýma, dí Hospodin. Nastavěli ohavností svých v domě tom, kterýž nazván jest od jména mého, aby poškvrnili jej.
31 Nadto vzdělali výsosti Tofet, kteréž jest v údolí syna Hinnom, aby pálili syny své i dcery své ohněm, čehož jsem nepřikázal, aniž vstoupilo na srdce mé.
32 Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, kdyžto nebude slouti více Tofet, ani údolí syna Hinnom, ale údolí mordu, a pochovávati budou v Tofet, nebo nebude dostávati místa.
33 I budou mrtvá těla lidu tohoto za pokrm ptactvu nebeskému a šelmám zemským, a nebude žádného, kdo by odstrašil.
34 Způsobím také, aby přestal v městech Judských a v ulicích Jeruzalémských hlas radosti a hlas veselé, hlas ženicha a hlas nevěsty; nebo pustinou učiněna bude země.

Choisir un livre