Comparer
Jó 27
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Jó
Chapitre 27
1
Jó retomou o seu discurso e disse:
2
“Tão certo como vive Deus, que tirou o meu direito,
o Todo-Poderoso, que amargurou a minha alma
3
(pois o fôlego da minha vida ainda está em mim,
e o sopro de Deus está nas minhas narinas);
4
certamente os meus lábios não falarão injustiça,
nem a minha língua pronunciará engano.
5
Longe de mim que eu justifique vocês.
Até que eu morra, não afastarei de mim a minha integridade.
6
Eu me apego à minha justiça, e não a largarei.
O meu coração não me repreenderá enquanto eu viver.
7
“Que o meu inimigo seja como o ímpio.
Que aquele que se levanta contra mim seja como o injusto.
8
Pois qual é a esperança do ímpio, quando ele é eliminado,
quando Deus tira a sua vida?
9
Acaso Deus ouvirá o seu clamor quando a angústia vier sobre ele?
10
Ele se deleitará no Todo-Poderoso,
e invocará a Deus em todo o tempo?
11
Eu ensinarei a vocês sobre a mão de Deus.
Não ocultarei o que está com o Todo-Poderoso.
12
Eis que todos vocês mesmos já viram isso;
por que então se tornaram completamente vãos?
13
“Esta é a porção do homem ímpio da parte de Deus,
a herança dos opressores, que eles recebem do Todo-Poderoso.
14
Se os seus filhos se multiplicam, é para a espada.
A sua descendência não se fartará de pão.
15
Aqueles que lhe restarem serão sepultados na morte.
As suas viúvas não farão lamentação.
16
Embora ele amontoe prata como o pó,
e prepare roupas como o barro;
17
ele pode prepará-las, mas o justo as vestirá,
e o inocente dividirá a prata.
18
Ele constrói a sua casa como a traça,
como uma cabana que o vigia faz.
19
Ele se deita rico, mas não o fará novamente.
Ele abre os seus olhos, e já não existe.
20
Terrores o alcançam como águas.
Uma tempestade o arrebata de noite.
21
O vento leste o leva, e ele se vai.
Ele o varre do seu lugar.
22
Pois se lança contra ele, e não poupa,
enquanto ele foge da sua mão.
23
Os homens baterão palmas contra ele,
e o vaiarão para fora do seu lugar.
Jób
Chapitre 27
1
Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
2
Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
3
Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
4
Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
5
Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
6
Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
7
Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
8
Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
9
Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
10
Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
11
Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
12
Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
13
Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
14
Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
15
Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
16
Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
17
Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
18
Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
19
Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
20
Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
21
Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
22
Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
23
Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.