Comparer
Joel 2
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Joel
Chapitre 2
1
Toquem a trombeta em Sião,
e deem o alarme no meu santo monte!
Tremam todos os habitantes da terra,
pois o dia do SENHOR vem,
pois está próximo:
2
Um dia de trevas e escuridão,
um dia de nuvens e densas trevas.
Como a alva que se espalha sobre os montes,
vem um povo grande e forte;
nunca houve outro semelhante,
nem haverá jamais depois deles,
mesmo pelos anos de muitas gerações.
3
Um fogo devora diante deles,
e atrás deles, uma chama arde.
A terra é como o jardim do Éden diante deles,
e atrás deles, um deserto desolado.
Sim, e ninguém escapou deles.
4
A aparência deles é como a aparência de cavalos,
e eles correm como cavaleiros.
5
Como o estrondo de carros no topo dos montes, eles saltam,
como o ruído de uma chama de fogo que devora o restolho,
como um povo forte em ordem de batalha.
6
Diante deles os povos estão em angústia.
Todos os rostos empalidecem.
7
Eles correm como valentes.
Eles escalam a muralha como guerreiros.
Cada um marcha na sua linha, e não se desviam do seu curso.
8
Um não empurra o outro.
Cada um marcha no seu próprio caminho.
Eles rompem as defesas
e não quebram as fileiras.
9
Eles se lançam sobre a cidade.
Eles correm sobre a muralha.
Eles sobem nas casas.
Eles entram pelas janelas como ladrões.
10
A terra treme diante deles.
Os céus se abalam.
O sol e a lua escurecem,
e as estrelas retiram o seu brilho.
11
O SENHOR troveja a sua voz diante do seu exército,
pois as suas forças são muito grandes;
pois forte é aquele que obedece ao seu comando;
pois o dia do SENHOR é grande e muito terrível,
e quem poderá suportá-lo?
12
“Ainda assim, mesmo agora”, diz o SENHOR, “voltem-se para mim de todo o seu coração,
com jejum, com choro e com lamento.”
13
Rasguem o coração e não as suas vestes,
e voltem-se para o SENHOR, o seu Deus;
pois ele é gracioso e misericordioso,
lento para se irar e abundante em benignidade,
e se arrepende de enviar a calamidade.
14
Quem sabe? Talvez ele se volte e se arrependa,
e deixe uma bênção após si,
até mesmo uma oferta de cereais e uma oferta de bebida para o SENHOR, o seu Deus.
15
Toquem a trombeta em Sião!
Santifiquem um jejum.
Convoquem uma assembleia solene.
16
Reúnam o povo.
Santifiquem a assembleia.
Ajuntem os anciãos.
Reúnam as crianças e os que mamam no peito.
Que o noivo saia do seu quarto,
e a noiva dos seus aposentos.
17
Que os sacerdotes, os ministros do SENHOR, chorem entre o pórtico e o altar,
e digam: “Poupa o teu povo, SENHOR,
e não entregues a tua herança à vergonha,
para que as nações não dominem sobre eles.
Por que diriam entre os povos:
'Onde está o Deus deles?'”
18
Então o SENHOR teve zelo pela sua terra,
e teve compaixão do seu povo.
19
O SENHOR respondeu ao seu povo:
“Eis que eu lhes enviarei cereal, vinho novo e azeite,
e vocês se fartarão deles;
e nunca mais farei de vocês uma vergonha entre as nações.
20
Mas removerei o exército do norte para longe de vocês,
e o levarei para uma terra árida e desolada,
a sua frente para o mar oriental,
e a sua retaguarda para o mar ocidental;
e o seu mau cheiro subirá,
e a sua podridão se levantará.”
Certamente ele fez grandes coisas.
21
Terra, não tenha medo.
Alegre-se e regozije-se, pois o SENHOR fez grandes coisas.
22
Não tenham medo, animais do campo;
pois os pastos do deserto estão brotando,
pois a árvore dá o seu fruto.
A figueira e a videira dão a sua força.
23
“Alegrem-se, pois, filhos de Sião,
e regozijem-se no SENHOR, o seu Deus;
pois ele lhes dá a chuva temporã na justa medida,
e faz descer a chuva para vocês,
a chuva temporã e a chuva serôdia, como antes.
24
As eiras se encherão de trigo,
e os lagares transbordarão de vinho novo e azeite.
25
Eu lhes restituirei os anos que o gafanhoto migratório comeu,
o grande gafanhoto, o gafanhoto saltador e a lagarta,
o meu grande exército, que enviei contra vocês.
26
Vocês terão muito o que comer e se fartarão,
e louvarão o nome do SENHOR, o seu Deus,
que tem lidado maravilhosamente com vocês;
e o meu povo nunca mais será envergonhado.
27
Vocês saberão que eu estou no meio de Israel,
e que eu sou o SENHOR, o seu Deus, e não há outro;
e o meu povo nunca mais será envergonhado.
28
“Acontecerá depois disso, que derramarei o meu Espírito sobre toda a carne;
e os seus filhos e as suas filhas profetizarão.
Os seus velhos sonharão sonhos.
Os seus jovens terão visões.
29
E também sobre os servos e sobre as servas naqueles dias,
derramarei o meu Espírito.
30
Mostrarei maravilhas nos céus e na terra:
sangue, fogo e colunas de fumaça.
31
O sol se converterá em trevas,
e a lua em sangue,
antes que venha o grande e terrível dia do SENHOR.
32
Acontecerá que todo aquele que invocar o nome do SENHOR será salvo;
pois no monte Sião e em Jerusalém haverá os que escapem,
como o SENHOR disse,
e entre os sobreviventes, aqueles a quem o SENHOR chamar.
Jóel
Chapitre 2
1
Trubte trubou na Sionu, a křičte na hoře svaté mé, nechť se třesou všickni obyvatelé této země, nebo přichází den Hospodinův, nebo blízký jest,
2
Den temnosti a mračna, den oblaku a mrákoty, jako záře jitřní rozprostřená po horách: Lid mnohý a silný, jemuž rovného nebylo od věků, aniž po něm kdy bude až do let národů i pronárodů.
3
Před tváří jeho oheň zžírati bude, a za ním plamen plápolati; před ním země tato jako zahrada Eden, ale po něm bude poušť přehrozná, a aniž bude, což by ušlo před ním.
4
Způsob jeho bude jako způsob koní, a jako jízdní, tak poběhnou.
5
Jako s hřmotem vozů po vrších hor skákati budou, jako hluk plamene ohně zžírajícího strniště, jako lid silný zšikovaný k bitvě.
6
Tváři jeho děsiti se budou lidé, všecky tváře zčernají jako hrnec.
7
Jako rekové poběhnou, jako muži váleční vstoupí na zed, a jeden každý cestou svou půjde, aniž se uchýlí z stezek svých.
8
Jeden druhého nebude tlačiti, každý silnicí svou půjde, a byť i na meč upadli, nebudou raněni.
9
Po městě těkati budou, po zdech běhati, na domy vstupovati, a okny polezou jako zloděj.
10
Před tváří jeho třásti se bude země, pohnou se nebesa, slunce i měsíc se zatmí, a hvězdy potratí blesk svůj.
11
Hospodin pak sám vydá hlas svůj před vojskem svým, proto že velmi veliký bude tábor jeho, proto že silný ten, kdož vykoná slovo jeho. (Nebo veliký bude den Hospodinův a hrozný náramně), i kdož jej bude moci snésti?
12
A protož ještě nyní dí Hospodin: Obraťte se ke mně samému celým srdcem svým, a to s postem a s pláčem i s kvílením.
13
A roztrhněte srdce vaše, a ne roucha vaše, a navraťte se k Hospodinu Bohu vašemu; neboť jest on milostivý a lítostivý, dlouhočekající a hojný v milosrdenství, a kterýž lituje zlého.
14
Kdo ví, neobrátí-li se a nebude-li želeti, a nezůstaví-li po něm požehnání, oběti suché a mokré Hospodinu Bohu vašemu.
15
Trubte trubou na Sionu, uložte půst, svolejte shromáždění.
16
Shromažďte lid, posvěťte shromáždění, shromažďte starce, shromažďte maličké i ty, jenž prsí požívají; nechť vyjde ženich z pokojíka svého a nevěsta z schrany své.
17
Kněží, služebníci Hospodinovi, ať plačí mezi síňcí a oltářem, a řeknou: Odpusť, ó Hospodine, lidu svému, a nevydávej dědictví svého v pohanění, tak aby nad nimi panovati měli pohané. Proč mají říkati mezi národy: Kde jest Bůh jejich?
18
I bude horlivou milostí zažžen Hospodin k zemi své, a slituje se nad lidem svým.
19
A ohlásí se Hospodin, a řekne lidu svému: Aj, já pošli vám obilé, mest a olej, i budete jím nasyceni, aniž vás vydám více v pohanění mezi pohany.
20
Nebo půlnoční vojsko vzdálím od vás, a zaženu je do země vyprahlé a pusté, přední houf jeho k moři východnímu, konec pak jeho k moři nejdalšímu; i vzejde z něho smrad a puch, jakžkoli sobě mocně počíná.
21
Neboj se země, plésej a vesel se; neboť mocně dělati bude Hospodin dílo své.
22
Nebojtež se zvířátka polí mých; neboť se zotaví pastviska na poušti, a stromoví přinese ovoce své, fík i vinný kmen vydadí moc svou.
23
I vy, synové Sionští, plésejte a veselte se v Hospodinu Bohu vašem; nebo vám dá déšť příhodný, a sešle vám déšť hojný, podzimní i jarní, v čas.
24
I budou naplněny stodoly obilím, a oplývati budou presové mstem a olejem.
25
A tak nahradím vám léta, kteráž sežraly kobylky, brouci, chroustové a housenky, vojsko mé veliké, kteréž jsem posílal na vás.
26
Budete zajisté míti co jísti, a nasyceni jsouce, chváliti budete jméno Hospodina Boha svého, kterýž učinil s vámi divné věci, aniž zahanben bude lid můj na věky.
27
A poznáte, že já jsem u prostřed Izraele, a že já Hospodin jsem Bohem vaším, a že není žádného jiného; neboť nebude zahanben lid můj na věky.
28
I stane se potom, že vyleji Ducha svého na všeliké tělo, a budou prorokovati synové vaši i dcery vaše; starci vaši sny mívati budou, mládenci vaši vidění vídati budou.
29
Nýbrž i na služebníky a na služebnice v těch dnech vyleji Ducha svého,
30
A ukáži zázraky na nebi i na zemi, krev a oheň a sloupy dymové.
31
Slunce obrátí se v tmu a měsíc v krev, prvé než přijde den Hospodinův veliký a hrozný,
32
A však stane se, že kdož by koli vzýval jméno Hospodinovo, vysvobozen bude; nebo na hoře Sion a v Jeruzalémě bude vysvobození, jakož pověděl Hospodin, totiž v ostatcích, kterýchž povolá Hospodin.