Comparer
Levítico 22
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Levítico
Chapitre 22
1
O SENHOR falou a Moisés, dizendo:
2
“Diga a Arão e a seus filhos que se separem das coisas santas dos filhos de Israel, as quais eles consagram a mim, e que não profanem o meu santo nome. Eu sou o SENHOR.
3
“Diga a eles: ‘Se qualquer um de todos os seus descendentes, ao longo das suas gerações, se aproximar das coisas santas que os filhos de Israel consagram ao SENHOR, estando impuro, aquela alma será eliminada da minha presença. Eu sou o SENHOR.
4
“‘Qualquer um dos descendentes de Arão que for leproso ou tiver um fluxo não comerá das coisas santas até que esteja puro. Quem tocar em qualquer coisa que esteja impura por causa de um morto, ou um homem que tiver uma emissão seminal,
5
ou quem tocar em qualquer criatura rastejante pela qual possa se tornar impuro, ou em um homem pelo qual possa se tornar impuro, seja qual for a impureza que ele tenha —
6
a pessoa que tocar em qualquer dessas coisas ficará impura até a tarde, e não comerá das coisas santas a menos que banhe o seu corpo em água.
7
Quando o sol se puser, ele estará puro; e depois comerá das coisas santas, porque é o seu pão.
8
Ele não comerá do animal que morre por si mesmo ou que é despedaçado por feras, contaminando-se com isso. Eu sou o SENHOR.
9
“‘Eles deverão, portanto, guardar o meu mandamento, para que não levem pecado por isso e morram nele, se o profanarem. Eu sou o SENHOR que os santifica.
10
“‘Nenhum estranho comerá da coisa santa: um estrangeiro que vive com os sacerdotes, ou um servo contratado, não comerá da coisa santa.
11
Mas se um sacerdote comprar um escravo, adquirido com o seu dinheiro, este comerá dela; e os que nascerem em sua casa comerão do seu pão.
12
Se a filha de um sacerdote for casada com um estranho, ela não comerá da oferta alçada das coisas santas.
13
Mas se a filha de um sacerdote for viúva, ou divorciada, e não tiver filhos, e tiver retornado à casa de seu pai como na sua juventude, ela poderá comer do pão de seu pai; mas nenhum estranho comerá dele.
14
“‘Se um homem comer algo santo sem intenção, então ele acrescentará a quinta parte do seu valor a ele, e dará a coisa santa ao sacerdote.
15
Os sacerdotes não profanarão as coisas santas dos filhos de Israel, as quais eles oferecem ao SENHOR,
16
e assim fazer com que levem a iniquidade que traz culpa quando comem as suas coisas santas; pois eu sou o SENHOR que os santifica.’”
17
O SENHOR falou a Moisés, dizendo:
18
“Fale a Arão, e a seus filhos, e a todos os filhos de Israel, e diga-lhes: ‘Qualquer um da casa de Israel, ou dos estrangeiros em Israel, que apresentar a sua oferta, seja qualquer dos seus votos ou qualquer das suas ofertas voluntárias, que eles oferecem ao SENHOR como holocausto:
19
para que vocês sejam aceitos, oferecerão um macho sem defeito, dos touros, das ovelhas ou dos bodes.
20
Mas vocês não oferecerão nada que tenha defeito, pois não será aceitável a favor de vocês.
21
Quem oferecer um sacrifício de ofertas pacíficas ao SENHOR para cumprir um voto, ou como oferta voluntária do gado ou do rebanho, o animal deverá ser perfeito para ser aceito. Não deverá ter defeito algum.
22
Vocês não oferecerão ao SENHOR o que for cego, ferido, mutilado, que tenha verruga, que esteja purulento ou que tenha ferida escorrendo, nem farão deles uma oferta queimada no altar ao SENHOR.
23
Um touro ou um cordeiro que tenha alguma deformidade ou que lhe falte alguma parte, vocês poderão oferecer como oferta voluntária; mas para um voto não será aceito.
24
Vocês não devem oferecer ao SENHOR um animal que tenha os testículos machucados, esmagados, rompidos ou cortados. Vocês não devem fazer isso na sua terra.
25
Vocês não devem oferecer nenhum desses como o pão do seu Deus da mão de um estrangeiro, porque a corrupção deles está neles. Há um defeito neles. Eles não serão aceitos a favor de vocês.’”
26
O SENHOR falou a Moisés, dizendo:
27
“Quando nascer um bezerro, um cordeiro ou um cabrito, ele ficará sete dias com a sua mãe. Do oitavo dia em diante, será aceito como oferta feita por fogo ao SENHOR.
28
Seja vaca ou ovelha, vocês não a matarão junto com a sua cria no mesmo dia.
29
“Quando vocês sacrificarem um sacrifício de ação de graças ao SENHOR, vocês o sacrificarão de modo que sejam aceitos.
30
Ele deverá ser comido no mesmo dia; vocês não deixarão nada dele até a manhã. Eu sou o SENHOR.
31
“Portanto, vocês guardarão os meus mandamentos e os praticarão. Eu sou o SENHOR.
32
Vocês não profanarão o meu santo nome, mas eu serei santificado entre os filhos de Israel. Eu sou o SENHOR que os santifica,
33
que os tirou da terra do Egito, para ser o seu Deus. Eu sou o SENHOR.”
3 Mojžíšova
Chapitre 22
1
I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2
Mluv Aronovi a synům jeho, ať se zdržují od věcí těch, kteréž jsou posvěceny od synů Izraelských, a ať nepoškvrňují jména svatého mého v tom, což mi oni posvěcují: Já jsem Hospodin.
3
Rci jim: Kdo by koli ze všeho semene vašeho v pronárodech vašich přistoupil ku posvěceným věcem, kterýchž by posvětili synové Izraelští Hospodinu, když nečistota jeho na něm jest, vyhlazena bude duše ta od tváři mé: Já jsem Hospodin.
4
Kdo by koli z semene Aronova byl malomocný, aneb tok semene trpící, nebude jísti z věcí posvěcených, dokavadž by se neočistil. A kdož by se koli dotekl nečistoty těla mrtvého, aneb toho, z něhož by vyšlo símě scházení,
5
Aneb kdo by se dotkl kterého zeměplazu, jímž by se poškvrnil, aneb člověka, pro něhož by byl nečistý vedlé všelijaké nečistoty jeho:
6
Èlověk, kterýž by se čehokoli toho dotekl, nečistý bude až do večera, a nebude jísti z věcí posvěcených, leč by umyl tělo své vodou.
7
A po západu slunce čistý bude, a potom bude moci jísti z věcí posvěcených, nebo pokrm jeho jest.
8
Mrchy a udáveného jísti nebude, aby se tím nepoškvrnil: Já jsem, Hospodin.
9
Protož ostříhati budou přisluhování mých, aby hříchů na se neuvedli, a nezemřeli v něm, proto že je zprznili: Jáť jsem Hospodin posvětitel jejich.
10
Žádný cizí nebude jísti z věcí posvěcených, ani podruh kněžský, ani nájemník nebude jísti věcí posvěcených.
11
Koupil-li by kněz člověka za své peníze, ten jísti bude z věcí těch, též v domě jeho zplozený; ti budou jísti z pokrmu jeho.
12
Ale dcera knězova, kteráž by se vdala za muže z jiného pokolení, ta z obětí vzhůru pozdvižených, totiž věcí svatých, nebude jísti.
13
Kdyby pak dcera knězova ovdověla, aneb zahnána byla od muže, nemající plodu, a navrátila by se do domu otce svého: tak jako v dětinství svém chléb otce svého jísti bude, cizí pak žádný nebude jísti z něho.
14
Jedl-li by pak kdo z nedopatření věci posvěcené, pátý díl nad to přidá knězi, a nahradí jemu tu věc posvěcenou,
15
Aby nepoškvrňovali věcí svatých, kteréž by synové Izraelští obětovali Hospodinu,
16
A neuvozovali na ně pokuty za provinění, že jedli věci posvěcené jejich; nebo já jsem Hospodin, kterýž jich posvěcuji.
17
Dále mluvil Hospodin Mojžíšovi, řka:
18
Mluv k Aronovi a k synům jeho i ke všechněm synům Izraelským, a rci jim: Kdož by koli z domu Izraelského aneb z pohostinných, kteříž jsou v Izraeli, obětovali obět svou vedlé všech slibů svých, vedlé všech darů dobrovolných svých, kteréž by obětovali Hospodinu v obět zápalnou:
19
Z dobré vůle své obětovati budete samce bez poškvrny, z skotů, z ovcí a z koz.
20
Což by koli mělo na sobě vadu, nebudete toho obětovati; nebo nebude příjemné od vás.
21
Pakli by kdo obětoval obět pokojnou Hospodinu, vykonávaje slib svůj, aneb dobrovolný dar, buď z skotů, aneb z bravů; ať jest bez vady, aby bylo příjemné; nebudeť žádné poškvrny na něm.
22
Slepého aneb polámaného, osekaného aneb uhřivého, prašivého aneb s lišeji, takového neobětujte Hospodinu a nedávejte jich k ohnivé oběti na oltář Hospodinův.
23
Vola neb dobytče s nedorostlými neb přerostlými oudy, v dobrovolný zajisté dar obětovati je budeš, ale za slib nebude příjemný.
24
Ztlačeného aneb ztlučeného, odtrženého, vykleštěného nebudete obětovati Hospodinu; neučiníte toho v zemi vaší.
25
A z ruky cizozemce nebudete obětovati chleba Bohu svému ze všech těch věcí, nebo porušení jejich jest na nich; vadu mají, nebudou příjemné od vás.
26
Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:
27
Vůl neb beran, aneb koza, když se urodí, za sedm dní při matce své zanecháno bude, osmého pak dne i potom bude přijemné k oběti ohnivé Hospodinu.
28
Krávy pak a dobytčete s mladým jeho nezabijete jednoho dne.
29
A když byste obětovali obět chvály Hospodinu, dobrovolně ji obětovati budete.
30
V tentýž den snědena bude a nepozůstavíte z ní ničeho až do jitra: Já jsem Hospodin.
31
Protož ostříhejte přikázaní mých a čiňte je: Já jsem Hospodin.
32
A nepoškvrňujte jména svatého mého, i buduť posvěcen u prostřed synů Izraelských: Já jsem Hospodin posvětitel váš,
33
Kterýž jsem vás vyvedl z země Egyptské, abych vám byl za Boha: Já jsem Hospodin.