Comparer
Lucas 4
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Lucas
Chapitre 4
1
Jesus, cheio do Espírito Santo, voltou do Jordão e foi guiado pelo Espírito ao deserto
2
por quarenta dias, sendo tentado pelo diabo. Ele não comeu nada naqueles dias. Depois, quando terminaram, ele teve fome.
3
O diabo lhe disse: “Se você é o Filho de Deus, mande que esta pedra se transforme em pão.”
4
Jesus lhe respondeu, dizendo: “Está escrito: 'Nem só de pão viverá o homem, mas de toda palavra de Deus.'”
5
O diabo, levando-o a um alto monte, mostrou-lhe todos os reinos do mundo num instante.
6
O diabo lhe disse: “Eu lhe darei toda esta autoridade e a glória deles, pois isso me foi entregue, e eu o dou a quem eu quiser.
7
Portanto, se você me adorar, tudo será seu.”
8
Jesus lhe respondeu: “Afaste-se de mim, Satanás! Pois está escrito: 'Ao Senhor, seu Deus, você adorará, e só a ele servirá.'”
9
Ele o levou a Jerusalém, colocou-o no pináculo do templo e lhe disse: “Se você é o Filho de Deus, jogue-se daqui para baixo,
10
pois está escrito:
'Aos seus anjos ele dará ordens a seu respeito, para o guardar;'
11
e,
'Eles o susterão em suas mãos,
para que você não tropece em alguma pedra.'”
12
Jesus, respondendo, disse-lhe: “Foi dito: 'Você não tentará o Senhor, seu Deus.'”
13
Quando o diabo terminou toda tentação, afastou-se dele até outra ocasião.
14
Jesus voltou no poder do Espírito para a Galileia, e as notícias sobre ele se espalharam por toda a região ao redor.
15
Ele ensinava nas sinagogas deles, sendo glorificado por todos.
16
Ele foi a Nazaré, onde havia sido criado. Ele entrou, como era seu costume, na sinagoga no dia de sábado, e levantou-se para ler.
17
O livro do profeta Isaías lhe foi entregue. Ele abriu o livro e encontrou o lugar onde estava escrito:
18
“O Espírito do Senhor está sobre mim,
porque ele me ungiu para pregar boas-novas aos pobres.
Ele me enviou para curar os quebrantados de coração,
para proclamar libertação aos cativos,
recuperação da vista aos cegos,
para libertar os oprimidos,
19
e para proclamar o ano aceitável do Senhor.”
20
Ele fechou o livro, devolveu-o ao assistente e sentou-se. Os olhos de todos na sinagoga estavam fixos nele.
21
Ele começou a dizer-lhes: “Hoje, esta Escritura se cumpriu enquanto vocês a ouviam.”
22
Todos davam testemunho a respeito dele e se maravilhavam com as palavras cheias de graça que ele dizia; e perguntavam: “Não é este o filho de José?”
23
Ele lhes disse: “Sem dúvida vocês me citarão este provérbio: 'Médico, cure a si mesmo! Tudo o que ouvimos que foi feito em Cafarnaum, faça também aqui na sua cidade natal.'”
24
Ele disse: “Em verdade lhes digo: nenhum profeta é bem aceito em sua cidade natal.
25
Mas, em verdade lhes digo: havia muitas viúvas em Israel nos dias de Elias, quando o céu se fechou por três anos e seis meses, quando uma grande fome veio sobre toda a terra.
26
Elias não foi enviado a nenhuma delas, senão a Sarepta, na terra de Sidom, a uma mulher que era viúva.
27
Havia muitos leprosos em Israel no tempo do profeta Eliseu, contudo nenhum deles foi purificado, senão Naamã, o sírio.”
28
Todos na sinagoga ficaram cheios de ira ao ouvirem essas coisas.
29
Eles se levantaram, expulsaram-no da cidade e o levaram até o topo do monte sobre o qual a cidade deles estava construída, para que pudessem jogá-lo do penhasco.
30
Mas ele, passando pelo meio deles, seguiu o seu caminho.
31
Ele desceu a Cafarnaum, uma cidade da Galileia. Ele os ensinava no dia de sábado,
32
e eles ficavam maravilhados com o seu ensino, pois ele falava com autoridade.
33
Na sinagoga havia um homem que tinha um espírito de um demônio imundo; e ele gritou em alta voz,
34
dizendo: “Ah! O que temos a ver com você, Jesus de Nazaré? Você veio para nos destruir? Eu sei quem você é: o Santo de Deus!”
35
Jesus o repreendeu, dizendo: “Cale-se e saia dele!” Quando o demônio o derrubou no meio deles, saiu dele, sem lhe fazer mal algum.
36
O espanto tomou conta de todos e eles falavam uns com os outros, dizendo: “Que palavra é esta? Pois com autoridade e poder ele dá ordens aos espíritos imundos, e eles saem!”
37
As notícias sobre ele se espalhavam por todos os lugares da região ao redor.
38
Ele se levantou, saiu da sinagoga e entrou na casa de Simão. A sogra de Simão estava sofrendo com uma febre alta, e eles lhe pediram que a ajudasse.
39
Ele se inclinou sobre ela e repreendeu a febre, e a febre a deixou. Imediatamente ela se levantou e passou a servi-los.
40
Quando o sol estava se pondo, todos os que tinham enfermos com várias doenças os trouxeram a ele; e ele impôs as mãos sobre cada um deles, e os curou.
41
Demônios também saíam de muitos, gritando e dizendo: “Você é o Cristo, o Filho de Deus!” Repreendendo-os, ele não lhes permitia falar, porque sabiam que ele era o Cristo.
42
Quando amanheceu, ele partiu e foi para um lugar deserto, e as multidões o procuravam, e foram até ele, e tentavam retê-lo, para que não se afastasse deles.
43
Mas ele lhes disse: “Eu devo pregar o evangelho do Reino de Deus também às outras cidades. Por esse motivo fui enviado.”
44
E ele pregava nas sinagogas da Galileia.
Lukáš
Chapitre 4
1
Ježíš pak, pln jsa Ducha svatého, vrátil se od Jordánu, a puzen jest v Duchu na poušť.
2
A za čtyřidceti dní pokoušín byl od ďábla, a nic nejedl v těch dnech. A když se skonali dnové ti, potom zlačněl.
3
I řekl jemu ďábel: Jestliže jsi Syn Boží, rci kamenu tomuto, ať jest chléb.
4
I odpověděl jemu Ježíš: Psánoť jest: Že ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem Božím.
5
I vedl jej ďábel na horu vysokou, a ukázal mu všecka království okršlku země pojednou.
6
A řekl jemu ďábel: Toběť dám tuto všecku moc i slávu těchto království, nebo mně dána jest, a komuž bych koli chtěl, dám ji.
7
Protož ty pokloníš-li se přede mnou, budeť všecko tvé.
8
I odpověděv Ježíš, řekl jemu: Jdi pryč ode mne, satanáši; neboť psáno jest: Pánu Bohu svému budeš se klaněti a jemu samému sloužiti.
9
Tedy vedl jej do Jeruzaléma, a postavil ho na vrchu chrámu, a řekl mu: Jsi-li Syn Boží, pusť se odtud dolů.
10
Nebo psáno jest: Že andělům svým přikáže o tobě, aby tě ostříhali,
11
A že tě na ruce uchopí, abys neurazil o kámen nohy své.
12
A odpovídaje, dí mu Ježíš: Povědínoť jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého.
13
A dokonav všecka pokušení ďábel, odšel od něho až do času.
14
I navrátil se Ježíš v moci Ducha do Galilee, a vyšla pověst o něm po vší té okolní krajině.
15
A on učil v školách jejich, a slaven byl ode všech.
16
I přišel do Nazaréta, kdež byl vychován, a všel podle obyčeje svého v den sobotní do školy. I vstal, aby četl.
17
I dána jemu kniha Izaiáše proroka. A otevřev knihu, nalezl místo, kdež bylo napsáno:
18
Duch Páně nade mnou, protože pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati zkroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti soužené v svobodu,
19
A zvěstovati léto Páně vzácné.
20
A zavřev knihu a vrátiv služebníku, posadil se. A všech v škole oči byly obráceny naň.
21
I počal mluviti k nim: Že dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich.
22
A všickni jemu posvědčovali, a divili se libým slovům, pocházejícím z úst jeho, a pravili: Zdaliž tento není syn Jozefův?
23
I dí k nim: Zajisté díte mi toto podobenství: Lékaři, uzdrav se sám. Které věci slyšeli jsme, žes činil v Kafarnaum, učiň také i zde v své vlasti.
24
I řekl jim: Amen pravím vám, žeť žádný prorok není vzácen v vlasti své.
25
Ale v pravdě pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Izraelském, kdyžto zavříno bylo nebe za tři léta a za šest měsíců, takže byl hlad veliký po vší zemi,
26
Však Eliáš k nižádné z nich není poslán, než toliko do Sarepty Sidonské k ženě vdově.
27
A mnoho malomocných bylo v lidu Izraelském za Elizea proroka, a žádný z nich není očištěn, než Náman Syrský.
28
I naplněni jsou všickni v škole hněvem, slyšíce to.
29
A povstavše, vyvedli jej ven z města, a vedli ho až na vrch hory, na nížto město jejich bylo vzděláno, aby jej dolů sstrčili.
30
Ale on bera se prostředkem jich, ušel.
31
I sstoupil do Kafarnaum, města Galilejského, a tu učil je ve dny sobotní.
32
I divili se velmi učení jeho, nebo mocná byla řeč jeho.
33
Byl pak tu v škole člověk jeden, mající ducha ďábelství nečistého. I zvolal hlasem velikým,
34
Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás? Znám tě, kdo jsi, že jsi ten svatý Boží.
35
I přimluvil jemu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi od něho. A povrha jej ďábel mezi ně, vyšel od něho, a nic mu neuškodil.
36
I přišel strach na všecky, a rozmlouvali vespolek, řkouce: Jaké jest toto slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům, a vycházejí?
37
I rozcházela se o něm pověst po všem okolí té krajiny.
38
Vstav pak Ježíš ze školy, všel do domu Šimonova. Svegruše pak Šimonova trápena byla těžkou zimnicí. I prosili ho za ni.
39
Tedy stoje nad ní, přimluvil zimnici, i přestala jí. A ona hned vstavši, posluhovala jim.
40
Při západu pak slunce všickni, kteříž měli nemocné rozličnými neduhy, vodili je k němu, a on na jednoho každého z nich ruce vzkládav, uzdravoval je.
41
Od mnohých také ďábelství vycházela, křičící a říkající: Ty jsi Kristus, Syn Boží. Ale on přimlouvaje, nedopouštěl jim mluviti; nebo věděli, že jest on Kristus.
42
A jakž byl den, vyšed, bral se na pusté místo. I hledali ho zástupové, a přišli až k němu, a zdržovali ho, aby neodcházel od nich.
43
On pak řekl jim: I jinýmť městům musím zvěstovati království Boží; nebo na to poslán jsem.
44
I kázal v školách Galilejských.