Comparer
Marcos 13
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Marcos
Chapitre 13
1
Ao sair do templo, um dos seus discípulos lhe disse: “Mestre, veja que pedras e que edifícios!”
2
Jesus lhe disse: “Você vê estes grandes edifícios? Não ficará aqui pedra sobre pedra que não seja derrubada.”
3
Estando ele sentado no monte das Oliveiras, de frente para o templo, Pedro, Tiago, João e André lhe perguntaram em particular:
4
“Diga-nos, quando acontecerão estas coisas? E qual será o sinal de que todas estas coisas estão prestes a se cumprir?”
5
Jesus começou a responder-lhes: “Cuidado para que ninguém os engane.
6
Pois muitos virão em meu nome, dizendo: ‘Sou eu!’ e enganarão muitos.
7
“Quando ouvirem de guerras e rumores de guerras, não se perturbem. Pois é necessário que isso aconteça, mas ainda não é o fim.
8
Pois nação se levantará contra nação, e reino contra reino. Haverá terremotos em vários lugares. Haverá fomes e tribulações. Estas coisas são o princípio das dores de parto.
9
“Mas fiquem atentos, pois eles os entregarão aos tribunais. Vocês serão espancados nas sinagogas. Vocês comparecerão perante governadores e reis por minha causa, para lhes servir de testemunho.
10
Mas primeiro o evangelho deve ser pregado a todas as nações.
11
Quando os levarem e os entregarem, não se preocupem nem preparem de antemão o que irão dizer, mas digam o que lhes for dado naquela hora. Pois não são vocês que falam, mas o Espírito Santo.
12
“O irmão entregará à morte o irmão, e o pai ao filho. Os filhos se levantarão contra os pais e os farão morrer.
13
Vocês serão odiados por todos por causa do meu nome, mas aquele que perseverar até o fim será salvo.
14
“Mas, quando vocês virem a abominação da desolação, de que falou o profeta Daniel, instalada onde não deve estar” (quem lê, entenda), “então, os que estiverem na Judeia fujam para os montes,
15
e quem estiver no telhado não desça, nem entre, para tirar alguma coisa de sua casa.
16
E quem estiver no campo não volte atrás para buscar a sua capa.
17
Mas ai das grávidas e das que amamentarem naqueles dias!
18
Orem para que a fuga de vocês não aconteça no inverno.
19
Pois naqueles dias haverá uma tribulação como nunca houve desde o princípio da criação que Deus fez até agora, e nunca jamais haverá.
20
Se o Senhor não tivesse encurtado aqueles dias, ninguém seria salvo; mas, por causa dos escolhidos, que ele próprio escolheu, encurtou aqueles dias.
21
Então, se alguém lhes disser: ‘Vejam, aqui está o Cristo!’ ou ‘Vejam, ali está!’, não acreditem.
22
Pois se levantarão falsos cristos e falsos profetas, e farão sinais e maravilhas, para enganar, se possível, até os escolhidos.
23
Mas fiquem atentos. “Eis que eu lhes avisei tudo de antemão.
24
Mas naqueles dias, depois daquela tribulação, o sol escurecerá, a lua não dará a sua luz,
25
as estrelas cairão do céu, e os poderes que estão nos céus serão abalados.
26
Então verão o Filho do Homem vindo nas nuvens com grande poder e glória.
27
E ele enviará os seus anjos, e reunirá os seus escolhidos dos quatro ventos, desde os confins da terra até os confins do céu.
28
“Agora, aprendam esta parábola da figueira: Quando o seu ramo já está tenro e brotam as folhas, vocês sabem que o verão está próximo;
29
assim também vocês, quando virem acontecer estas coisas, saibam que está próximo, às portas.
30
Com toda a certeza lhes digo: esta geração não passará até que todas estas coisas aconteçam.
31
O céu e a terra passarão, mas as minhas palavras não passarão.
32
“Mas a respeito daquele dia ou daquela hora ninguém sabe — nem mesmo os anjos no céu, nem o Filho, mas somente o Pai.
33
Fiquem atentos, vigiem e orem; pois vocês não sabem quando chegará o tempo.
34
“É como um homem que, viajando para outro país, deixa a sua casa e dá autoridade aos seus servos, e a cada um a sua tarefa, e também ordena ao porteiro que vigie.
35
Vigiem, portanto, pois vocês não sabem quando o senhor da casa virá — se à tarde, ou à meia-noite, ou ao cantar do galo, ou pela manhã;
36
para que ele não chegue de repente e os encontre dormindo.
37
O que lhes digo, digo a todos: Vigiem!”
Marek
Chapitre 13
1
A když vycházel z chrámu, dí jemu jeden z učedlníků jeho: Mistře, pohleď, kteraké kamení a jaké jest toto stavení!
2
Tedy Ježíš odpovídaje, řekl jemu: Vidíš toto tak veliké stavení? Nebudeť ostaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
3
A když se posadil na hoře Olivetské proti chrámu, otázali se jeho obzvláštně Petr, Jakub a Jan a Ondřej, řkouce:
4
Pověz nám, kdy to bude? A které znamení, když se toto všecko bude plniti?
5
Ježíš pak odpovídaje jim, počal praviti: Vizte, aby vás někdo nesvedl.
6
Neboť mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem Kristus, a mnohéť svedou.
7
Když pak uslyšíte boje a pověst o válkách, nestrachujte se; nebo musí to býti, ale ne ihned konec.
8
Povstaneť zajisté národ proti národu a království proti království, a bude zemětřesení po místech, a hladové i bouřky.
9
A toť budou počátkové bolesti. Vy pak šetřte se. Nebo vydávati vás budou na sněmy a do shromáždění; budete biti, a před vladaři a králi stanete pro mne, na svědectví jim.
10
Ale ve všech národech nejprv musí býti kázáno evangelium.
11
Když pak vás povedou vyzrazujíce, nestarejte se, co byste mluvili, aniž o to pečlivě přemyšlujte, ale což vám bude dáno v tu hodinu, to mluvte; nebo nejste vy, jenž mluvíte, ale Duch svatý.
12
Vydáť pak bratr bratra na smrt a otec syna, a povstanou děti proti rodičům, a budou je mordovati.
13
A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé. Ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude.
14
Když pak uzříte ohavnost zpuštění, o kteréž povědíno jest skrze Daniele proroka, ana stojí, kdež by státi neměla, (kdo čte, rozuměj,) tehdáž ti, kdož jsou v Židovstvu, ať utekou na hory.
15
A kdož na střeše jest, nesstupuj do domu, ani vcházej, aby co vzal z domu svého.
16
A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucho své.
17
Běda pak těhotným a těm, kteréž krmí v těch dnech.
18
Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě.
19
Neboť budou ti dnové plní takového soužení, jakéhož nebylo od počátku stvoření, kteréž Bůh stvořil, až dosavad, aniž potom bude.
20
A byť neukrátil Pán těch dnů, nebyl by spasen žádný člověk. Ale pro vyvolené, kteréž vyvolil, ukrátil těch dnů.
21
A tehdáž řekl-li by vám kdo: Aj teď jest Kristus, aneb, aj tamto, nevěřte.
22
Neboť povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a budou činiti divy a zázraky k svedení, by možné bylo, také i vyvolených.
23
Vy pak šetřte se. Aj, předpověděl jsem vám všecko.
24
V těch pak dnech, po soužení tom, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého.
25
A hvězdy nebeské budou padati, a moci, které jsou na nebi, pohnou se.
26
A tehdážť uzří Syna člověka, an se béře v oblacích s mocí velikou a s slavou.
27
I tehdyť pošle anděly své, a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe.
28
Od fíku pak učte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a vypučí se listí, znáte, že blízko jest léto.
29
Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest a ve dveřích království Boží.
30
Amen pravím vám, žeť nepomine pokolení toto, až se tyto všecky věci stanou.
31
Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
32
Ale o tom dni a hodině žádný neví, ani andělé, jenž jsou v nebesích, ani Syn, jediné sám Otec.
33
Vizte, bděte a modlte se; nebo nevíte, kdy bude ten čas.
34
Syn člověka zajisté jest jako člověk, kterýž daleko odšel, opustiv dům svůj, a poručiv služebníkům svým vladařství, a jednomu každému práci jeho, vrátnému přikázal, aby bděl.
35
Protož bděte; nebo nevíte, kdy Pán domu přijde, u večer-li, čili o půlnoci, čili když kohouti zpívají, čili ráno;
36
Aby snad přijda v nenadále, nenalezl vás, a vy spíte.
37
A cožť vám pravím, všechněmť pravím: Bděte.