Comparer
Marcos 2
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Marcos
Chapitre 2
1
Quando ele entrou novamente em Cafarnaum, após alguns dias, ouviu-se que ele estava em casa.
2
Imediatamente muitos se reuniram, de modo que não havia mais lugar, nem mesmo perto da porta; e ele lhes anunciava a palavra.
3
Vieram quatro pessoas, trazendo-lhe um paralítico.
4
Como não podiam aproximar-se dele por causa da multidão, removeram o telhado onde ele estava. Depois de o terem rompido, baixaram a maca em que o paralítico estava deitado.
5
Jesus, vendo a fé deles, disse ao paralítico: “Filho, os seus pecados estão perdoados.”
6
Mas estavam ali sentados alguns dos escribas, que pensavam consigo mesmos:
7
“Por que este homem fala blasfêmias assim? Quem pode perdoar pecados senão somente Deus?”
8
Imediatamente Jesus, percebendo em seu espírito que eles pensavam assim consigo mesmos, disse-lhes: “Por que vocês pensam essas coisas em seu coração?
9
Qual é mais fácil, dizer ao paralítico: ‘Os seus pecados estão perdoados’; ou dizer: ‘Levante-se, pegue a sua maca e ande’?
10
Mas, para que vocês saibam que o Filho do Homem tem autoridade na terra para perdoar pecados” — disse ao paralítico —
11
“Eu lhe digo: levante-se, pegue a sua maca e vá para a sua casa.”
12
Ele se levantou, pegou imediatamente a maca e saiu diante de todos, de modo que todos ficaram maravilhados e glorificaram a Deus, dizendo: “Nunca vimos nada como isso!”
13
Ele saiu novamente para a beira-mar. Toda a multidão ia até ele, e ele os ensinava.
14
Ao passar, ele viu Levi, filho de Alfeu, sentado na coletoria de impostos. Ele lhe disse: “Siga-me.” E ele se levantou e o seguiu.
15
Enquanto Jesus estava à mesa na casa de Levi, muitos publicanos e pecadores sentaram-se com Jesus e seus discípulos, pois eram muitos, e eles o seguiam.
16
Os escribas e os fariseus, quando viram que ele estava comendo com os pecadores e publicanos, disseram aos seus discípulos: “Por que ele come e bebe com publicanos e pecadores?”
17
Quando Jesus ouviu isso, disse-lhes: “Os sãos não precisam de médico, mas sim os doentes. Eu não vim para chamar os justos, mas os pecadores ao arrependimento.”
18
Os discípulos de João e os fariseus estavam jejuando, e vieram e lhe perguntaram: “Por que os discípulos de João e os discípulos dos fariseus jejuam, mas os seus discípulos não jejuam?”
19
Jesus lhes disse: “Podem os amigos do noivo jejuar enquanto o noivo está com eles? Enquanto têm o noivo consigo, eles não podem jejuar.
20
Mas virão dias em que o noivo lhes será tirado, e então eles jejuarão naquele dia.
21
Ninguém costura um remendo de pano novo em uma roupa velha; do contrário, o remendo novo encolhe, repuxa o tecido velho e o rasgo fica ainda maior.
22
Ninguém põe vinho novo em odres velhos; do contrário, o vinho novo arrebentará os odres, e o vinho se derramará, e os odres se estragarão; mas vinho novo deve ser colocado em odres novos.”
23
Ele estava passando no dia de sábado pelas searas; e os seus discípulos começaram, enquanto caminhavam, a colher as espigas.
24
Os fariseus lhe disseram: “Veja, por que eles fazem o que não é lícito no dia de sábado?”
25
Ele lhes disse: “Vocês nunca leram o que Davi fez quando passou necessidade e teve fome — ele e os que estavam com ele?
26
Como ele entrou na casa de Deus, no tempo de Abiatar, o sumo sacerdote, e comeu os pães da proposição, que não é lícito comer senão aos sacerdotes, e deu também aos que estavam com ele?”
27
Ele lhes disse: “O sábado foi feito para o homem, e não o homem para o sábado.
28
Portanto, o Filho do Homem é senhor até mesmo do sábado.”
Marek
Chapitre 2
1
A opět všel do Kafarnaum po několika dnech. I uslyšáno jest, že by doma byl.
2
A hned sešlo se jich množství, takže již nemohli ani ke dveřům. I mluvil jim slovo.
3
Tedy přijdou k němu někteří, nesouce šlakem poraženého, kterýžto ode čtyř nesen byl.
4
A když k němu nemohli pro zástupy, loupali střechu, kdež byl Ježíš, a probořivše půdu, spustili po provazích dolů ložce, na němž ležel šlakem poražený.
5
A vida Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Synu, odpouštějí se tobě hříchové tvoji.
6
A byli tu někteří z zákoníků, sedíce a myslíce v srdcích svých:
7
Co tento tak mluví rouhavě? Kdo můž odpustiti hříchy, jediné sám Bůh?
8
To hned poznav Ježíš duchem svým, že by tak přemyšlovali sami v sobě, řekl jim: Proč o tom přemyšlujete v srdcích svých?
9
Co jest snáze říci šlakem poraženému: Odpouštějí se tobě hříchové, čili říci: Vstaň a vezmi lože své a choď?
10
Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, dí šlakem poraženému:
11
Toběť pravím: Vstaň, a vezmi lože své, a jdi do domu svého.
12
I vstal hned, a vzav lože své přede všemi, odšel, takže se děsili všickni, a chválili Boha, řkouce: Nikdy jsme toho neviděli.
13
I vyšel opět k moři, a všecken zástup přicházel k němu, i učil je.
14
A pomíjeje Ježíš, uzřel Léví syna Alfeova, sedícího na cle. I dí jemu: Pojď za mnou. A on vstav, šel za ním.
15
I stalo se, když seděl za stolem v domu jeho, že i publikáni mnozí a hříšníci seděli spolu s Ježíšem a s učedlníky jeho; neb mnoho jich bylo, a šlo za ním.
16
Zákoníci pak a farizeové vidouce, že jedl s publikány a s hříšníky, řekli učedlníkům jeho: Což jest toho, že s publikány a hříšníky jí a pije Mistr váš?
17
To uslyšav Ježíš, dí jim: Nepotřebují zdraví lékaře, ale nemocní. Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
18
Učedlníci pak Janovi a farizejští postívali se. I přišli a řekli jemu: Proč učedlníci Janovi a farizejští postí se, a tvoji učedlníci se nepostí?
19
I řekl jim Ježíš: Kterakž mohou synové Ženichovi postiti se, když jest s nimi Ženich? Dokavadž mají s sebou Ženicha, nemohouť se postiti.
20
Ale přijdouť dnové, když od nich odjat bude Ženich, a tehdáž se budou postiti v těch dnech.
21
Ano nižádný záplaty sukna nového nepřišívá k rouchu starému; jinak odtrhne ta záplata nová od starého ještě něco, i bývá větší díra.
22
A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; jinak rozpučí nové víno nádoby, a tak víno se vyleje, a nádoby se pokazí. Ale víno nové má lito býti do nádob nových.
23
I stalo se, že šel Ježíš v sobotu skrze obilí, i počali učedlníci jeho jdouce vymínati klasy.
24
Tedy farizeové řekli jemu: Pohleď, coť činí učedlníci tvoji, čehož nesluší činiti v sobotu.
25
I řekl jim: Nikdy-liž jste nečtli, co učinil David, když nouze byla, a lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
26
Kterak všel do domu Božího za Abiatara nejvyššího kněze, a jedl chleby posvátné, (jichžto neslušelo jísti než samým kněžím,) a dal i těm, kteříž s ním byli?
27
I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.
28
Protož Syn člověka jest pánem také i soboty.