Comparer

Mateus 15

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Mateus

Chapitre 15
1 Então fariseus e escribas vieram de Jerusalém a Jesus, dizendo:
2 “Por que os seus discípulos desobedecem à tradição dos anciãos? Pois eles não lavam as mãos quando comem pão.”
3 Ele lhes respondeu: “Por que vocês também desobedecem ao mandamento de Deus por causa da tradição de vocês?
4 Pois Deus ordenou: 'Honre seu pai e sua mãe', e: 'Quem falar mal de pai ou mãe, que seja morto.'
5 Mas vocês dizem: ‘Quem disser a seu pai ou a sua mãe: “Qualquer ajuda que você poderia ter recebido de mim é uma oferta dedicada a Deus”,
6 esse não honrará seu pai ou sua mãe.' Vocês anularam o mandamento de Deus por causa da tradição de vocês.
7 Hipócritas! Bem profetizou Isaías a respeito de vocês, dizendo:
8 'Este povo se aproxima de mim com a sua boca, e me honra com os seus lábios; mas o seu coração está longe de mim.
9 E em vão me adoram, ensinando como doutrina regras feitas por homens.'”
10 Ele chamou a multidão e lhes disse: “Ouçam e entendam.
11 O que entra pela boca não contamina o homem; mas o que sai da boca, isso contamina o homem.”
12 Então os discípulos se aproximaram e lhe disseram: “Você sabe que os fariseus se ofenderam quando ouviram essa palavra?”
13 Mas ele respondeu: “Toda planta que meu Pai celestial não plantou será arrancada pelas raízes.
14 Deixem-nos em paz. Eles são guias cegos de cegos. Se um cego guiar outro cego, ambos cairão num buraco.”
15 Pedro lhe respondeu: “Explique-nos a parábola.”
16 Então Jesus disse: “Vocês também ainda não entendem?
17 Vocês não entendem que tudo o que entra pela boca vai para o estômago e depois é expelido do corpo?
18 Mas as coisas que saem da boca vêm do coração, e são essas que contaminam o homem.
19 Pois do coração saem os maus pensamentos, os assassinatos, os adultérios, os pecados sexuais, os roubos, o falso testemunho e as blasfêmias.
20 Estas são as coisas que contaminam o homem; mas comer sem lavar as mãos não contamina o homem.”
21 Jesus saiu dali e retirou-se para a região de Tiro e Sidom.
22 Eis que uma mulher cananeia, vinda daquelas fronteiras, clamou, dizendo: “Tenha misericórdia de mim, Senhor, Filho de Davi! Minha filha está terrivelmente possuída por um demônio!”
23 Mas ele não lhe respondeu palavra alguma. Seus discípulos se aproximaram e lhe imploraram, dizendo: “Mande-a embora, pois ela vem gritando atrás de nós.”
24 Mas ele respondeu: “Eu não fui enviado a ninguém senão às ovelhas perdidas da casa de Israel.”
25 Mas ela se aproximou e o adorou, dizendo: “Senhor, ajude-me.”
26 Mas ele respondeu: “Não é apropriado pegar o pão dos filhos e jogá-lo aos cães.”
27 Mas ela disse: “Sim, Senhor, mas até os cães comem as migalhas que caem da mesa dos seus donos.”
28 Então Jesus lhe respondeu: “Mulher, grande é a sua fé! Que seja feito a você assim como deseja.” E desde aquela hora sua filha foi curada.
29 Jesus partiu dali e chegou perto do mar da Galileia; e subindo o monte, sentou-se ali.
30 Grandes multidões vieram a ele, trazendo consigo coxos, cegos, mudos, aleijados e muitos outros, e os colocaram aos seus pés. Ele os curou,
31 de modo que a multidão se maravilhou ao ver os mudos falando, os aleijados curados, os coxos andando e os cegos vendo — e eles glorificaram o Deus de Israel.
32 Jesus chamou seus discípulos e disse: “Tenho compaixão da multidão, porque já estão comigo há três dias e não têm o que comer. Não quero mandá-los embora em jejum, para que não desmaiem pelo caminho.”
33 Os discípulos lhe disseram: “Onde conseguiríamos tantos pães num lugar deserto, a ponto de satisfazer uma multidão tão grande?”
34 Jesus lhes perguntou: “Quantos pães vocês têm?” Eles disseram: “Sete, e alguns peixinhos.”
35 Ele ordenou que a multidão se sentasse no chão;
36 e pegou os sete pães e os peixes. Ele deu graças, os partiu e os entregou aos discípulos, e os discípulos às multidões.
37 Todos comeram e ficaram satisfeitos. E recolheram sete cestos cheios dos pedaços que sobraram.
38 Os que comeram foram quatro mil homens, além de mulheres e crianças.
39 Então ele despediu as multidões, entrou no barco e foi para a região de Magdala.

Matouš

Chapitre 15
1 A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákoníci a farizeové, řkouce:
2 Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb.
3 A on odpovídaje, řekl jim: Pročež i vy přestupujete přikázání Boží pro ustanovení vaše?
4 Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.
5 Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.
6 A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení.
7 Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:
8 Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.
9 Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská.
10 A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.
11 Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka.
12 Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?
13 A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude.
14 Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou.
15 I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.
16 Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?
17 Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven?
18 Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka.
19 Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.
20 Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka.
21 A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.
22 A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala za ním, řkuci: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.
23 Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Propusť ji, neboť volá za námi.
24 On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
25 Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.
26 On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
27 A ona řekla: Takť jest, Pane. Avšak štěňata jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.
28 Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.
29 A odšed odtud Ježíš, šel podle moře Galilejského, a vstoupiv na horu, posadil se tam.
30 I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on uzdravil je,
31 Takže se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.
32 Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu, ješto již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli; a rozpustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.
33 I řekli mu učedlníci jeho: I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?
34 I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček.
35 I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.
36 A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu.
37 I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.
38 Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.
39 A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.

Choisir un livre