Comparer
Mateus 25
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Mateus
Chapitre 25
1
“Então o Reino dos Céus será semelhante a dez virgens que pegaram suas lâmpadas e saíram ao encontro do noivo.
2
Cinco delas eram insensatas, e cinco eram prudentes.
3
As insensatas, ao pegarem suas lâmpadas, não levaram óleo consigo,
4
mas as prudentes levaram óleo em suas vasilhas, junto com as lâmpadas.
5
Como o noivo demorava, todas elas cochilaram e dormiram.
6
Mas à meia-noite ouviu-se um grito: ‘Eis que o noivo está chegando! Saiam ao seu encontro!’
7
Então todas aquelas virgens se levantaram e prepararam suas lâmpadas.
8
As insensatas disseram às prudentes: ‘Deem-nos um pouco do seu óleo, pois as nossas lâmpadas estão se apagando.’
9
Mas as prudentes responderam, dizendo: ‘E se não houver o suficiente para nós e para vocês? Vão antes aos que vendem, e comprem para vocês mesmas.’
10
Enquanto elas foram comprar, o noivo chegou, e as que estavam preparadas entraram com ele para o banquete de casamento, e a porta foi fechada.
11
Mais tarde, as outras virgens também chegaram, dizendo: ‘Senhor, Senhor, abra a porta para nós.’
12
Mas ele respondeu: ‘Em verdade lhes digo que não as conheço.’
13
Vigiem, portanto, pois vocês não sabem o dia nem a hora em que o Filho do Homem virá.
14
“Pois será como um homem que, viajando para outro país, chamou os seus servos e lhes confiou os seus bens.
15
A um ele deu cinco talentos, a outro dois, e a outro um, a cada um de acordo com a sua própria capacidade. Então ele seguiu viagem.
16
Imediatamente, o que havia recebido cinco talentos saiu, negociou com eles e ganhou mais cinco talentos.
17
Da mesma forma, o que havia recebido dois ganhou mais dois.
18
Mas o que havia recebido um talento saiu, cavou um buraco na terra e escondeu o dinheiro do seu senhor.
19
“Depois de muito tempo, o senhor daqueles servos voltou e acertou as contas com eles.
20
O que havia recebido os cinco talentos aproximou-se e trouxe mais cinco talentos, dizendo: ‘Senhor, o senhor me entregou cinco talentos. Eis que ganhei mais cinco talentos além deles.’
21
“O seu senhor lhe disse: ‘Muito bem, servo bom e fiel. Você foi fiel no pouco; eu o encarregarei de muitas coisas. Entre na alegria do seu senhor.’
22
“O que havia recebido os dois talentos também se aproximou e disse: ‘Senhor, o senhor me entregou dois talentos. Eis que ganhei mais dois talentos além deles.’
23
“O seu senhor lhe disse: ‘Muito bem, servo bom e fiel. Você foi fiel no pouco; eu o encarregarei de muitas coisas. Entre na alegria do seu senhor.’
24
“Então, o que havia recebido um talento aproximou-se e disse: ‘Senhor, eu sabia que o senhor era um homem severo, que colhe onde não semeou e ajunta onde não espalhou.
25
Tive medo, saí e escondi o seu talento na terra. Eis aqui o que é seu.’
26
“Mas o seu senhor lhe respondeu: ‘Servo mau e preguiçoso! Você sabia que eu colho onde não semeei e ajunto onde não espalhei?
27
Você devia, portanto, ter depositado o meu dinheiro com os banqueiros, e, na minha volta, eu teria recebido o que é meu com juros.
28
Tirem, portanto, o talento dele e deem-no ao que tem os dez talentos.
29
Pois a todo o que tem, mais será dado, e ele terá em abundância; mas ao que não tem, até o que tem lhe será tirado.
30
Lancem o servo inútil nas trevas exteriores, onde haverá choro e ranger de dentes.’
31
“Mas quando o Filho do Homem vier em sua glória, e todos os santos anjos com ele, então ele se assentará no trono da sua glória.
32
Diante dele serão reunidas todas as nações, e ele separará uns dos outros, assim como o pastor separa as ovelhas dos bodes.
33
Ele colocará as ovelhas à sua direita, mas os bodes à esquerda.
34
Então o Rei dirá aos que estiverem à sua direita: ‘Venham, benditos de meu Pai, herdem o Reino preparado para vocês desde a fundação do mundo;
35
pois eu tive fome, e vocês me deram de comer. Tive sede, e vocês me deram de beber. Fui estrangeiro, e vocês me acolheram.
36
Estive nu, e vocês me vestiram. Estive doente, e vocês me visitaram. Estive na prisão, e vocês vieram me ver.’
37
“Então os justos lhe responderão, dizendo: ‘Senhor, quando foi que te vimos com fome e te demos de comer, ou com sede e te demos de beber?
38
Quando te vimos como estrangeiro e te acolhemos, ou nu e te vestimos?
39
Quando te vimos doente ou na prisão e fomos te ver?’
40
“O Rei lhes responderá: ‘Em verdade lhes digo que, visto que o fizeram a um destes meus pequeninos irmãos, vocês o fizeram a mim.’
41
Então ele dirá também aos que estiverem à sua esquerda: ‘Afastem-se de mim, malditos, para o fogo eterno que foi preparado para o diabo e os seus anjos;
42
pois eu tive fome, e vocês não me deram de comer; tive sede, e vocês não me deram de beber;
43
fui estrangeiro, e vocês não me acolheram; estive nu, e vocês não me vestiram; doente e na prisão, e vocês não me visitaram.’
44
“Então eles também responderão, dizendo: ‘Senhor, quando foi que te vimos com fome, ou com sede, ou como estrangeiro, ou nu, ou doente, ou na prisão, e não te ajudamos?’
45
“Então ele lhes responderá, dizendo: ‘Em verdade lhes digo que, visto que não o fizeram a um destes pequeninos, vocês não o fizeram a mim.’
46
E estes irão para o castigo eterno, mas os justos para a vida eterna.”
Matouš
Chapitre 25
1
Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti Ženichovi.
2
Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých.
3
Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje.
4
Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými.
5
A když prodléval Ženich, zdřímaly se všecky a zesnuly.
6
O půlnoci pak stal se křik: Aj, Ženich jde, vyjděte proti němu.
7
Tedy vstaly všecky panny ty, a ozdobily lampy své.
8
Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje vašeho, nebo lampy naše hasnou.
9
I odpověděly opatrné, řkouce: Bojíme se, že by se snad ani nám i vám nedostalo, jděte raději k prodavačům a kupte sobě.
10
A když odešly kupovati, přišel Ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu, i zavříny jsou dveře.
11
Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám.
12
A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás.
13
Bdětež tedy; neb nevíte dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde.
14
Neb tak se díti bude, jako když člověk jeden, jda na cestu, povolal služebníků svých a poručil jim statek svůj.
15
I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podle možnosti jeho, i odšel hned.
16
Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven.
17
Též i ten, kterýž vzal dvě, získal jiné dvě.
18
Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého.
19
Po mnohém pak času přišel pán služebníků těch, i činil počet s nimi.
20
A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pěti hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi.
21
I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
22
Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě jimi získal jsem.
23
Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
24
Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a sbíraje, kde jsi nerozsypal,
25
I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest.
26
A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a sbírám, kdež jsem nerozsypal,
27
Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, vzal byl bych, což jest mého, s požitkem.
28
Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
29
(Nebo každému majícímu bude dáno, a budeť hojně míti, od nemajícího pak i to, což má, budeť odjato.)
30
A toho neužitečného služebníka uvrztež do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
31
A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
32
A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
33
A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.
34
Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.
35
Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne;
36
Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.
37
Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj?
38
Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe?
39
Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?
40
A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.
41
Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho.
42
Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
43
Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne.
44
Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?
45
Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Èehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili.
46
I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného.