Comparer
Mateus 27
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Mateus
Chapitre 27
1
Quando amanheceu, todos os principais sacerdotes e os anciãos do povo entraram em conselho contra Jesus para matá-lo.
2
Eles o amarraram, o levaram e o entregaram a Pôncio Pilatos, o governador.
3
Então Judas, que o traiu, ao ver que Jesus fora condenado, sentiu remorso e devolveu as trinta moedas de prata aos principais sacerdotes e aos anciãos,
4
dizendo: “Pequei, pois traí sangue inocente.” Mas eles disseram: “O que isso nos importa? Isso é com você.”
5
Ele jogou as moedas de prata no santuário e saiu. Então foi e enforcou-se.
6
Os principais sacerdotes pegaram as moedas de prata e disseram: “Não é lícito colocá-las no tesouro, pois é preço de sangue.”
7
Depois de deliberarem, compraram com elas o campo do oleiro, para sepultar estrangeiros.
8
Por isso, aquele campo tem sido chamado “Campo de Sangue” até o dia de hoje.
9
Então se cumpriu o que foi falado pelo profeta Jeremias, que disse:
“Eles pegaram as trinta moedas de prata,
o preço daquele sobre quem foi estipulado um preço,
a quem alguns dos filhos de Israel avaliaram,
10
e as deram pelo campo do oleiro,
conforme o Senhor me ordenou.”
11
Jesus estava em pé diante do governador; e o governador o interrogou, dizendo: “Você é o Rei dos Judeus?” Jesus lhe disse: “Você o diz.”
12
Quando foi acusado pelos principais sacerdotes e anciãos, ele nada respondeu.
13
Então Pilatos lhe disse: “Você não ouve quantas coisas eles testemunham contra você?”
14
Ele não lhe deu resposta, nem mesmo uma palavra, de modo que o governador se admirou muito.
15
Ora, por ocasião da festa, o governador costumava soltar à multidão um prisioneiro que eles quisessem.
16
Eles tinham então um prisioneiro notório chamado Barrabás.
17
Portanto, estando eles reunidos, Pilatos lhes disse: “Quem vocês querem que eu lhes solte? Barrabás, ou Jesus, que é chamado Cristo?”
18
Pois ele sabia que por inveja o haviam entregado.
19
Enquanto ele estava sentado no tribunal, sua esposa mandou lhe dizer: “Não tenha nada a ver com esse homem justo, pois hoje sofri muitas coisas em um sonho por causa dele.”
20
Mas os principais sacerdotes e os anciãos persuadiram as multidões a pedir Barrabás e matar Jesus.
21
Mas o governador lhes respondeu: “Qual dos dois vocês querem que eu lhes solte?” Eles disseram: “Barrabás!”
22
Pilatos lhes disse: “O que então farei com Jesus, que é chamado Cristo?” Todos lhe disseram: “Que ele seja crucificado!”
23
Mas o governador disse: “Por quê? Que mal ele fez?” Mas eles gritavam ainda mais, dizendo: “Que ele seja crucificado!”
24
Então, quando Pilatos viu que não conseguia nada e que, ao contrário, começava um tumulto, pegou água e lavou as mãos diante da multidão, dizendo: “Estou inocente do sangue desta pessoa justa. Isso é com vocês.”
25
Todo o povo respondeu: “Que o seu sangue caia sobre nós e sobre nossos filhos!”
26
Então ele lhes soltou Barrabás, mas mandou açoitar Jesus e o entregou para ser crucificado.
27
Então os soldados do governador levaram Jesus para o Pretório, e reuniram toda a tropa ao redor dele.
28
Eles o despiram e colocaram nele um manto escarlate.
29
Trançaram uma coroa de espinhos e a colocaram em sua cabeça, e uma cana em sua mão direita; e, ajoelhando-se diante dele, zombavam dele, dizendo: “Salve, Rei dos Judeus!”
30
Cuspiram nele, pegaram a cana e batiam em sua cabeça.
31
Depois de terem zombado dele, tiraram-lhe o manto, vestiram-lhe as suas próprias roupas e o levaram para crucificá-lo.
32
Ao saírem, encontraram um homem de Cirene, chamado Simão, e o obrigaram a ir com eles, para que carregasse a sua cruz.
33
Quando chegaram a um lugar chamado “Gólgota”, que quer dizer “Lugar da Caveira”,
34
deram-lhe vinho azedo para beber, misturado com fel. Quando ele o provou, não quis beber.
35
Depois de o terem crucificado, dividiram as suas roupas entre si, lançando sortes,
36
e sentaram-se ali para vigiá-lo.
37
Colocaram por cima de sua cabeça a acusação escrita contra ele: “ESTE É JESUS, O REI DOS JUDEUS.”
38
Então, dois ladrões foram crucificados com ele, um à sua direita e outro à esquerda.
39
Os que passavam o blasfemavam, balançando a cabeça
40
e dizendo: “Você que destrói o templo e o edifica em três dias, salve a si mesmo! Se você é o Filho de Deus, desça da cruz!”
41
Da mesma forma, os principais sacerdotes também zombavam dele, junto com os escribas, os fariseus e os anciãos, dizendo:
42
“Ele salvou os outros, mas não pode salvar a si mesmo. Se ele é o Rei de Israel, que desça agora da cruz, e nós creremos nele.
43
Ele confia em Deus. Que Deus o livre agora, se de fato o quiser; pois ele disse: ‘Eu sou o Filho de Deus.’”
44
Os ladrões que foram crucificados com ele também lhe lançavam o mesmo insulto.
45
Ora, desde a sexta hora houve trevas sobre toda a terra até a nona hora.
46
Por volta da nona hora, Jesus clamou em alta voz, dizendo: “Eli, Eli, lima sabactâni?” Isto é: “Deus meu, Deus meu, por que me abandonaste?”
47
Alguns dos que estavam ali, ouvindo isso, disseram: “Este homem está chamando Elias.”
48
Imediatamente, um deles correu, pegou uma esponja, encheu-a de vinagre, colocou-a em uma cana e deu-lhe de beber.
49
Os demais disseram: “Deixem-no. Vamos ver se Elias vem salvá-lo.”
50
Jesus clamou novamente em alta voz, e entregou o seu espírito.
51
Eis que o véu do templo se rasgou em dois, de alto a baixo. A terra tremeu e as rochas se fendaram.
52
Os túmulos se abriram, e muitos corpos dos santos que haviam adormecido foram ressuscitados;
53
e, saindo dos túmulos após a ressurreição dele, entraram na cidade santa e apareceram a muitos.
54
Ora, o centurião e os que com ele vigiavam Jesus, vendo o terremoto e as coisas que haviam acontecido, ficaram aterrorizados e disseram: “Verdadeiramente este era o Filho de Deus!”
55
Muitas mulheres estavam lá, observando de longe; elas haviam seguido Jesus desde a Galileia, servindo-o.
56
Entre elas estavam Maria Madalena, Maria, mãe de Tiago e de José, e a mãe dos filhos de Zebedeu.
57
Ao cair da tarde, chegou um homem rico de Arimateia, chamado José, que também era discípulo de Jesus.
58
Este homem foi a Pilatos e pediu o corpo de Jesus. Então Pilatos ordenou que o corpo lhe fosse entregue.
59
José pegou o corpo, envolveu-o em um lençol de linho limpo
60
e o colocou em seu próprio túmulo novo, que ele havia escavado na rocha. Então, rolou uma grande pedra para a porta do túmulo e foi embora.
61
Maria Madalena e a outra Maria estavam lá, sentadas em frente ao túmulo.
62
No dia seguinte, que era o dia após a Preparação, os principais sacerdotes e os fariseus se reuniram diante de Pilatos,
63
dizendo: “Senhor, lembramos do que aquele enganador disse enquanto ainda estava vivo: ‘Depois de três dias eu ressuscitarei.’
64
Portanto, ordene que o túmulo seja bem guardado até o terceiro dia, para que os seus discípulos não venham de noite, o roubem e digam ao povo: ‘Ele ressuscitou dos mortos’; e o último engano será pior do que o primeiro.”
65
Pilatos lhes disse: “Vocês têm uma guarda. Vão e deixem o túmulo o mais seguro possível.”
66
Então eles foram com a guarda e garantiram a segurança do túmulo, selando a pedra.
Matouš
Chapitre 27
1
A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.
2
I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.
3
Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,
4
Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.
5
A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.
6
A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.
7
A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.
8
Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.
9
A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,
10
A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.
11
Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš.
12
A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.
13
Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?
14
Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.
15
Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.
16
I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš.
17
Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?
18
Neboť věděl, že jej z závisti vydali.
19
A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.
20
Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.
21
I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše.
22
Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.
23
Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď.
24
A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Èist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.
25
A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny.
26
Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.
27
Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu.
28
A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným.
29
A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.
30
A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu.
31
A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.
32
A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.
33
I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo,
34
Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti.
35
Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.
36
A sedíce, ostříhali ho tu.
37
I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.
38
I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.
39
Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých,
40
A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže.
41
Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili:
42
Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.
43
Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.
44
Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.
45
Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.
46
A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?
47
A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento.
48
A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti.
49
Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.
50
Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.
51
A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,
52
A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou.
53
A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým.
54
Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.
55
Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,
56
Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.
57
A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.
58
Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.
59
A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté,
60
A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.
61
A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.
62
Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,
63
Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.
64
Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.
65
Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.
66
A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.