Comparer
Mateus 8
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Mateus
Chapitre 8
1
Quando ele desceu do monte, grandes multidões o seguiram.
2
Eis que um leproso aproximou-se e o adorou, dizendo: “Senhor, se quiser, pode me purificar.”
3
Jesus estendeu a mão e o tocou, dizendo: “Quero. Seja purificado.” Imediatamente a sua lepra foi purificada.
4
Jesus lhe disse: “Cuidado para não contar a ninguém; mas vá, mostre-se ao sacerdote e ofereça a oferta que Moisés ordenou, como testemunho para eles.”
5
Quando ele entrou em Cafarnaum, um centurião aproximou-se dele, pedindo-lhe ajuda,
6
dizendo: “Senhor, meu servo está em casa, paralítico, sofrendo terrivelmente.”
7
Jesus lhe disse: “Eu irei e o curarei.”
8
O centurião respondeu: “Senhor, não sou digno de que entre debaixo do meu teto. Mas diga apenas uma palavra, e o meu servo será curado.
9
Pois eu também sou um homem sob autoridade, tendo soldados sob o meu comando. Digo a este: 'Vá', e ele vai; e a outro: 'Venha', e ele vem; e ao meu servo: 'Faça isto', e ele faz.”
10
Quando Jesus ouviu isso, admirou-se e disse aos que o seguiam: “Em verdade lhes digo: não encontrei uma fé tão grande assim, nem mesmo em Israel.
11
Digo-lhes que muitos virão do oriente e do ocidente, e se sentarão à mesa com Abraão, Isaque e Jacó no Reino dos Céus,
12
mas os filhos do Reino serão lançados nas trevas exteriores. Ali haverá choro e ranger de dentes.”
13
Jesus disse ao centurião: “Vá. Que seja feito a você assim como você creu.” E o seu servo foi curado naquela mesma hora.
14
Quando Jesus entrou na casa de Pedro, viu a sogra dele deitada, doente com febre.
15
Ele tocou a mão dela, e a febre a deixou. Então ela se levantou e passou a servi-lo.
16
Ao cair da tarde, trouxeram-lhe muitos endemoninhados. Ele expulsou os espíritos com uma palavra e curou todos os que estavam doentes,
17
para que se cumprisse o que foi dito pelo profeta Isaías, que disse: “Ele tomou sobre si as nossas enfermidades e levou as nossas doenças.”
18
Vendo Jesus grandes multidões ao seu redor, deu ordem para atravessarem para o outro lado.
19
Um escriba aproximou-se e lhe disse: “Mestre, eu o seguirei aonde quer que vá.”
20
Jesus lhe disse: “As raposas têm tocas e as aves do céu têm ninhos, mas o Filho do Homem não tem onde reclinar a cabeça.”
21
Outro dos seus discípulos lhe disse: “Senhor, permita-me ir primeiro sepultar meu pai.”
22
Mas Jesus lhe disse: “Siga-me, e deixe os mortos sepultarem os seus próprios mortos.”
23
Quando ele entrou num barco, seus discípulos o seguiram.
24
Eis que se levantou uma violenta tempestade no mar, de modo que o barco era coberto pelas ondas; mas ele estava dormindo.
25
Os discípulos aproximaram-se e o acordaram, dizendo: “Salve-nos, Senhor! Estamos morrendo!”
26
Ele lhes disse: “Por que vocês estão com medo, homens de pouca fé?” Então ele se levantou, repreendeu os ventos e o mar, e houve uma grande calmaria.
27
Os homens se admiraram, dizendo: “Que tipo de homem é este, que até os ventos e o mar lhe obedecem?”
28
Quando ele chegou ao outro lado, à região dos gergesenos, dois endemoninhados vieram ao seu encontro, saindo dos túmulos. Eles eram extremamente ferozes, de modo que ninguém podia passar por aquele caminho.
29
Eis que gritaram, dizendo: “O que temos a ver com você, Jesus, Filho de Deus? Você veio aqui para nos atormentar antes do tempo?”
30
Havia uma manada de muitos porcos pastando a certa distância deles.
31
Os demônios lhe imploravam, dizendo: “Se nos expulsar, permita-nos ir para a manada de porcos.”
32
Ele lhes disse: “Vão!” Eles saíram e foram para a manada de porcos; e eis que toda a manada de porcos precipitou-se desfiladeiro abaixo, para dentro do mar, e morreu nas águas.
33
Os que cuidavam deles fugiram, foram para a cidade e contaram tudo, inclusive o que havia acontecido aos endemoninhados.
34
Eis que toda a cidade saiu ao encontro de Jesus. Quando o viram, imploraram que ele deixasse a região.
Matouš
Chapitre 8
1
A když sstupoval s hory, šli za ním zástupové mnozí.
2
A aj, malomocný přišed, klaněl se jemu, řka: Pane, kdybys jen chtěl, můžeš mne očistiti.
3
I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned očištěno jest malomocenství jeho.
4
I dí mu Ježíš: Viziž, abys žádnému nepravil. Ale jdi, a ukaž se knězi, a obětuj dar, kterýž přikázal Mojžíš, na svědectví jim.
5
A když vcházel Ježíš do Kafarnaum, přistoupil k němu setník, prose ho,
6
A řka: Pane, služebník můj leží doma šlakem poražený, velmi se trápě.
7
I dí mu Ježíš: Já přijdu a uzdravím ho.
8
A odpovídaje setník, řekl: Pane, nejsemť hoden, abys všel pod střechu mou, ale toliko rci slovo, a uzdraven bude služebník můj.
9
Nebo i já jsem člověk moci poddaný, maje pod sebou žoldnéře, avšak dím-li tomuto: Jdi, tedy jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
10
Tedy uslyšev to Ježíš, podivil se, a jdoucím za sebou řekl: Amen pravím vám, ani v Izraeli tak veliké víry jsem nenalezl.
11
Pravím pak vám, žeť přijdou mnozí od východu i od západu, a stoliti budou s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem v království nebeském,
12
Ale synové království vyvrženi budou do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
13
I řekl Ježíš setníkovi: Jdiž, a jakžs uvěřil, staň se tobě. I uzdraven jest služebník jeho v tu hodinu.
14
A přišed Ježíš do domu Petrova, uzřel svegruši jeho, ana leží a má zimnici.
15
I dotekl se ruky její, a hned přestala jí zimnice. I vstala a posluhovala jim.
16
A když byl večer, přivedli k němu mnohé, kteříž ďábelství měli, a on vymítal duchy zlé slovem, a všecky, kteříž se zle měli, uzdravil,
17
Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: Onť jest vzal na se mdloby naše, a neduhy naše nesl.
18
Vida pak Ježíš zástupy mnohé okolo sebe, kázal přeplaviti se na druhou stranu.
19
A přistoupiv jeden zákoník, řekl jemu: Mistře, půjdu za tebou, kamžkoli půjdeš.
20
I dí mu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptactvo nebeské hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
21
Jiný pak z učedlníků jeho řekl jemu: Pane, dopusť mi prve odjíti a pochovati otce mého.
22
Ale Ježíš řekl jemu: Pojď za mnou, a nech, ať tam mrtví pochovávají mrtvé své.
23
A když vstoupil na lodí, vstoupili za ním i učedlníci jeho.
24
A aj, bouře veliká stala se jest na moři, takže vlny přikrývaly lodí. On pak spal.
25
A přistoupivše učedlníci jeho, zbudili jej, řkouce: Pane, zachovej nás, hynemeť.
26
I dí jim: Proč se bojíte, ó malé víry? Tedy vstav, přimluvil větrům a moři, i stalo se utišení veliké.
27
Lidé pak divili se, řkouce: Kteraký jest tento, že ho i větrové i moře poslouchají?
28
A když se přeplavil na druhou stranu do krajiny Gergezenských, potkali se s ním dva ďábelníci z hrobu vyšlí, ukrutní náramně, takže pro ně žádný nemohl tou cestou choditi.
29
A aj, zkřikli, řkouce: Co je nám po tobě, Ježíši, Synu Boží? Přišel jsi sem před časem trápiti nás.
30
A bylo opodál od nich stádo veliké vepřů, pasoucích se.
31
Ïáblové pak prosili ho, řkouce: Poněvadž nás vymítáš, dopustiž nám vjíti do toho stáda vepřů.
32
I řekl jim: Jděte. A oni vyšedše, vešli do stáda těch vepřů. A aj, hnalo se všecko stádo těch vepřů s vrchu dolů do moře, i ztonuli v vodách.
33
Pastýři pak utekli. A přišedše do města, vypravovali to všecko, i o těch ďábelnících.
34
A aj, všecko město vyšlo v cestu Ježíšovi, a uzřevše ho, prosili, aby šel z končin jejich.