Comparer
Provérbios 14
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Provérbios
Chapitre 14
1
Toda mulher sábia edifica a sua casa,
mas a tola a destrói com as próprias mãos.
2
Quem anda na sua retidão teme o SENHOR,
mas quem é perverso nos seus caminhos o despreza.
3
Na boca do tolo está a vara para a sua soberba,
mas os lábios dos sábios os protegerão.
4
Onde não há bois, a manjedoura está vazia,
mas a força do boi traz grande colheita.
5
A testemunha verdadeira não mente,
mas a testemunha falsa profere mentiras.
6
O zombador busca sabedoria e não a encontra,
mas para o homem de entendimento o conhecimento é fácil.
7
Afaste-se do homem tolo,
pois você não encontrará conhecimento nos seus lábios.
8
A sabedoria do prudente é entender o seu caminho,
mas a estultícia dos tolos é enganar.
9
Os tolos zombam da expiação pelo pecado,
mas entre os retos há boa vontade.
10
O coração conhece a sua própria amargura e a sua própria alegria;
nenhum estranho pode participar delas.
11
A casa dos ímpios será destruída,
mas a tenda dos retos florescerá.
12
Há um caminho que parece reto ao homem,
mas o seu fim são os caminhos da morte.
13
Mesmo no riso o coração pode sentir dor,
e a alegria pode acabar em tristeza.
14
O infiel receberá a recompensa dos seus próprios caminhos;
assim também o homem bom será recompensado pelos seus.
15
O homem simples acredita em tudo,
mas o homem prudente considera atentamente os seus passos.
16
O sábio teme e desvia-se do mal,
mas o tolo é impetuoso e confiante em si mesmo.
17
Quem se ira facilmente comete tolices,
e o homem de maus desígnios é odiado.
18
Os simples herdam a tolice,
mas os prudentes são coroados de conhecimento.
19
Os maus se inclinam diante dos bons,
e os ímpios, às portas dos justos.
20
O pobre é odiado até pelo seu próprio próximo,
mas o rico tem muitos amigos.
21
Quem despreza o seu próximo peca,
mas quem se compadece dos pobres é feliz.
22
Acaso não se perdem os que planejam o mal?
Mas o amor leal e a fidelidade pertencem aos que planejam o bem.
23
Em todo trabalho árduo há proveito,
mas a conversa fiada leva apenas à pobreza.
24
A coroa dos sábios é a sua riqueza,
mas a tolice dos tolos produz apenas tolice.
25
A testemunha verdadeira salva vidas,
mas a testemunha falsa é enganosa.
26
No temor do SENHOR há forte confiança,
e ele será um refúgio para os seus filhos.
27
O temor do SENHOR é fonte de vida,
para desviar dos laços da morte.
28
Na multidão do povo está a glória do rei,
mas na falta de povo está a ruína do príncipe.
29
Quem é lento para irar-se tem grande entendimento,
mas quem tem o pavio curto exalta a tolice.
30
O coração em paz é vida para o corpo,
mas a inveja apodrece os ossos.
31
Quem oprime o pobre insulta o seu Criador,
mas quem se compadece do necessitado o honra.
32
O ímpio é derrubado pela sua própria maldade,
mas na morte, o justo tem um refúgio.
33
A sabedoria repousa no coração de quem tem entendimento,
e até mesmo no íntimo dos tolos ela se faz conhecer.
34
A justiça exalta uma nação,
mas o pecado é a vergonha de qualquer povo.
35
O favor do rei é para o servo que age com sabedoria,
mas a sua ira é para aquele que causa vergonha.
Přísloví
Chapitre 14
1
Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.