Comparer
Provérbios 25
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Provérbios
Chapitre 25
1
Estes também são provérbios de Salomão, que os homens de Ezequias, rei de Judá, copiaram.
2
A glória de Deus é ocultar uma coisa,
mas a glória dos reis é investigar o assunto.
3
Como a altura dos céus, e a profundidade da terra,
assim é o coração dos reis, insondável.
4
Tire a escória da prata,
e sairá material para o ourives.
5
Afaste o ímpio da presença do rei,
e o seu trono se estabelecerá na justiça.
6
Não se exalte na presença do rei,
nem reivindique um lugar entre os grandes homens;
7
pois é melhor que lhe digam: “Suba para cá,”
do que você ser humilhado na presença do príncipe,
que os seus próprios olhos viram.
8
Não se apresse em levar uma causa ao tribunal.
O que você fará no fim, quando o seu próximo o envergonhar?
9
Defenda a sua causa com o seu próximo em particular,
e não revele o segredo de outro,
10
para que quem o ouvir não o envergonhe,
e a sua má reputação nunca o abandone.
11
Uma palavra dita no momento certo
é como maçãs de ouro em incrustações de prata.
12
Como um brinco de ouro, e um enfeite de ouro fino,
assim é um repreensor sábio para o ouvido obediente.
13
Como o frescor da neve no tempo da colheita,
assim é o mensageiro fiel para com os que o enviam;
pois ele refrigera a alma dos seus senhores.
14
Como nuvens e vento sem chuva,
assim é o homem que se gaba enganosamente de presentes que não dá.
15
Pela paciência um governante é persuadido.
A língua branda quebra até ossos.
16
Você encontrou mel?
Coma apenas o suficiente para você,
para não comer demais, e vomitá-lo.
17
Que o seu pé pise raramente na casa do seu próximo,
para que ele não se canse de você e passe a odiá-lo.
18
O homem que dá falso testemunho contra o seu próximo
é como um porrete, uma espada ou uma flecha afiada.
19
A confiança no infiel em tempo de angústia
é como um dente estragado ou um pé manco.
20
Como aquele que tira a roupa num dia de frio,
ou vinagre sobre a ferida,
assim é aquele que canta canções para o coração aflito.
21
Se o seu inimigo tiver fome, dê-lhe pão para comer.
Se ele tiver sede, dê-lhe água para beber;
22
pois você amontoará brasas vivas sobre a cabeça dele,
e o SENHOR o recompensará.
23
O vento norte traz a chuva;
assim a língua fofoqueira traz o rosto irado.
24
Melhor é morar no canto do terraço
do que repartir a casa com uma mulher briguenta.
25
Como água fria para a alma sedenta,
assim são as boas notícias de uma terra distante.
26
Como fonte turva e poço poluído,
assim é o homem justo que cede diante do ímpio.
27
Não é bom comer muito mel,
nem é honroso buscar a própria honra.
28
Como uma cidade derrubada e sem muros
é o homem cujo espírito não tem domínio próprio.
Přísloví
Chapitre 25
1
Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
2
Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
3
Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
4
Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
5
Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
6
Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
7
Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
8
Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
9
Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
10
Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
11
Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
12
Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
13
Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
14
Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
15
Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
16
Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
17
Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
18
Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
19
Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
20
Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
21
Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
22
Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
23
Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
24
Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
25
Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
26
Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
27
Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
28
Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.