Comparer

Provérbios 25

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Provérbios

Chapitre 25
1 Estes também são provérbios de Salomão, que os homens de Ezequias, rei de Judá, copiaram.
2 A glória de Deus é ocultar uma coisa, mas a glória dos reis é investigar o assunto.
3 Como a altura dos céus, e a profundidade da terra, assim é o coração dos reis, insondável.
4 Tire a escória da prata, e sairá material para o ourives.
5 Afaste o ímpio da presença do rei, e o seu trono se estabelecerá na justiça.
6 Não se exalte na presença do rei, nem reivindique um lugar entre os grandes homens;
7 pois é melhor que lhe digam: “Suba para cá,” do que você ser humilhado na presença do príncipe, que os seus próprios olhos viram.
8 Não se apresse em levar uma causa ao tribunal. O que você fará no fim, quando o seu próximo o envergonhar?
9 Defenda a sua causa com o seu próximo em particular, e não revele o segredo de outro,
10 para que quem o ouvir não o envergonhe, e a sua má reputação nunca o abandone.
11 Uma palavra dita no momento certo é como maçãs de ouro em incrustações de prata.
12 Como um brinco de ouro, e um enfeite de ouro fino, assim é um repreensor sábio para o ouvido obediente.
13 Como o frescor da neve no tempo da colheita, assim é o mensageiro fiel para com os que o enviam; pois ele refrigera a alma dos seus senhores.
14 Como nuvens e vento sem chuva, assim é o homem que se gaba enganosamente de presentes que não dá.
15 Pela paciência um governante é persuadido. A língua branda quebra até ossos.
16 Você encontrou mel? Coma apenas o suficiente para você, para não comer demais, e vomitá-lo.
17 Que o seu pé pise raramente na casa do seu próximo, para que ele não se canse de você e passe a odiá-lo.
18 O homem que dá falso testemunho contra o seu próximo é como um porrete, uma espada ou uma flecha afiada.
19 A confiança no infiel em tempo de angústia é como um dente estragado ou um pé manco.
20 Como aquele que tira a roupa num dia de frio, ou vinagre sobre a ferida, assim é aquele que canta canções para o coração aflito.
21 Se o seu inimigo tiver fome, dê-lhe pão para comer. Se ele tiver sede, dê-lhe água para beber;
22 pois você amontoará brasas vivas sobre a cabeça dele, e o SENHOR o recompensará.
23 O vento norte traz a chuva; assim a língua fofoqueira traz o rosto irado.
24 Melhor é morar no canto do terraço do que repartir a casa com uma mulher briguenta.
25 Como água fria para a alma sedenta, assim são as boas notícias de uma terra distante.
26 Como fonte turva e poço poluído, assim é o homem justo que cede diante do ímpio.
27 Não é bom comer muito mel, nem é honroso buscar a própria honra.
28 Como uma cidade derrubada e sem muros é o homem cujo espírito não tem domínio próprio.

Přísloví

Chapitre 25
1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.

Choisir un livre