Comparer
Salmos 10
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Salmos
Chapitre 10
1
Por que ficas de longe, SENHOR?
Por que te escondes em tempos de angústia?
2
Com arrogância, os ímpios perseguem os fracos.
Eles são apanhados nas tramas que inventam.
3
Pois o ímpio se gaba dos desejos do seu coração.
Ele abençoa o ganancioso e condena o SENHOR.
4
O ímpio, no orgulho do seu rosto,
não tem espaço em seus pensamentos para Deus.
5
Seus caminhos são prósperos em todo o tempo.
Ele é arrogante, e as tuas leis estão longe da sua vista.
Quanto a todos os seus adversários, ele zomba deles.
6
Ele diz em seu coração: “Não serei abalado.
Por gerações não terei aflições.”
7
Sua boca está cheia de maldição, engano e opressão.
Debaixo da sua língua há maldade e iniquidade.
8
Ele fica de tocaia perto das aldeias.
De suas emboscadas, ele assassina o inocente.
Seus olhos observam secretamente os indefesos.
9
Ele espreita em segredo como um leão em sua emboscada.
Ele fica de tocaia para apanhar o indefeso.
Ele apanha o indefeso quando o atrai para a sua rede.
10
Os indefesos são esmagados.
Eles desmoronam.
Eles caem sob a sua força.
11
Ele diz em seu coração: “Deus se esqueceu.
Ele esconde o seu rosto.
Ele nunca verá isso.”
12
Levanta-te, SENHOR!
Ó Deus, ergue a tua mão!
Não te esqueças dos indefesos.
13
Por que o ímpio condena a Deus,
e diz em seu coração: “Deus não me pedirá contas”?
14
Mas tu vês o sofrimento e a dor.
Tu atentas para eles, para tomá-los em tuas mãos.
Tu ajudas a vítima e o órfão.
15
Quebra o braço do ímpio.
Quanto ao homem mau, busca a sua maldade até que não encontres mais nenhuma.
16
O SENHOR é Rei para todo o sempre!
As nações perecerão da sua terra.
17
SENHOR, tu ouviste o desejo dos humildes.
Tu prepararás o coração deles.
Tu farás com que os teus ouvidos ouçam,
18
para julgar o órfão e o oprimido,
para que o homem, que é da terra, não cause mais terror.
Žalmy
Chapitre 10
1
Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?
2
Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.
3
Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.
4
Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.
5
Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,
6
Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo nebojím se zlého.
7
Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.
8
Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.
9
Èíhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.
10
Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.
11
Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.
12
Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.
13
Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?
14
Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.
15
Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.
16
Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.
17
Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,
18
Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.