Comparer
Salmos 119
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Salmos
Chapitre 119
1
ÁLEFE Bem-aventurados os irrepreensíveis no seu caminho,
que andam na lei do SENHOR.
2
Bem-aventurados os que guardam os seus estatutos,
que o buscam de todo o coração.
3
Sim, não praticam a iniquidade;
andam nos seus caminhos.
4
Tu ordenaste os teus preceitos,
para que os obedeçamos totalmente.
5
Quem dera os meus caminhos fossem firmes
na obediência aos teus estatutos!
6
Então eu não ficaria decepcionado,
ao considerar todos os teus mandamentos.
7
Eu te darei graças com retidão de coração,
quando aprender os teus justos juízos.
8
Observarei os teus estatutos.
Não me abandones totalmente.
9
BETE Como pode um jovem manter puro o seu caminho?
Vivendo de acordo com a tua palavra.
10
De todo o meu coração eu te busquei.
Não me deixes desviar dos teus mandamentos.
11
Escondi a tua palavra no meu coração,
para não pecar contra ti.
12
Bendito és tu, SENHOR.
Ensina-me os teus estatutos.
13
Com os meus lábios,
declarei todas as ordenanças da tua boca.
14
Regozijei-me no caminho dos teus testemunhos,
tanto quanto em todas as riquezas.
15
Meditarei nos teus preceitos,
e considerarei os teus caminhos.
16
Terei prazer nos teus estatutos.
Não me esquecerei da tua palavra.
17
GUÍMEL Faze o bem ao teu servo.
Viverei e obedecerei à tua palavra.
18
Abre os meus olhos,
para que eu veja as maravilhas da tua lei.
19
Sou estrangeiro na terra.
Não escondas de mim os teus mandamentos.
20
A minha alma consome-se de anseio pelas tuas ordenanças em todo o tempo.
21
Tu repreendeste os orgulhosos que são malditos,
que se desviam dos teus mandamentos.
22
Tira de mim a vergonha e o desprezo,
pois tenho guardado os teus estatutos.
23
Embora príncipes se assentem e me caluniem,
o teu servo meditará nos teus estatutos.
24
De fato, os teus estatutos são o meu prazer,
e os meus conselheiros.
25
DÁLETE A minha alma está abatida no pó.
Vivifica-me segundo a tua palavra!
26
Declarei os meus caminhos, e tu me respondeste.
Ensina-me os teus estatutos.
27
Faze-me entender o ensino dos teus preceitos!
Então meditarei nas tuas maravilhas.
28
A minha alma está exausta de tristeza;
fortalece-me segundo a tua palavra.
29
Afasta-me do caminho do engano.
Concede-me a tua lei graciosamente!
30
Escolhi o caminho da verdade.
Coloquei as tuas ordenanças diante de mim.
31
Apego-me aos teus estatutos, SENHOR.
Não me deixes ficar decepcionado.
32
Corro pelo caminho dos teus mandamentos,
pois libertaste o meu coração.
33
HÊ Ensina-me, SENHOR, o caminho dos teus estatutos.
Eu os guardarei até o fim.
34
Dá-me entendimento, e guardarei a tua lei.
Sim, eu a obedecerei de todo o meu coração.
35
Guia-me pelo caminho dos teus mandamentos,
pois neles tenho prazer.
36
Inclina o meu coração para os teus estatutos,
e não para o ganho egoísta.
37
Desvia os meus olhos de olharem para coisas inúteis.
Vivifica-me nos teus caminhos.
38
Cumpre a tua promessa ao teu servo,
para que sejas temido.
39
Tira a minha desonra, da qual tenho pavor,
pois as tuas ordenanças são boas.
40
Eis que anseio pelos teus preceitos!
Vivifica-me na tua justiça.
41
VAU Venha também a mim a tua bondade, SENHOR,
a tua salvação, segundo a tua palavra.
42
Assim terei uma resposta para aquele que me ofende,
pois confio na tua palavra.
43
Não tires a palavra da verdade da minha boca,
pois coloco a minha esperança nas tuas ordenanças.
44
Assim obedecerei à tua lei continuamente,
para todo o sempre.
45
Andarei em liberdade,
pois tenho buscado os teus preceitos.
46
Também falarei dos teus estatutos diante de reis,
e não ficarei decepcionado.
47
Terei prazer nos teus mandamentos,
porque os amo.
48
Estendo as minhas mãos para os teus mandamentos, que eu amo.
Meditarei nos teus estatutos.
49
ZAIN Lembra-te da tua palavra ao teu servo,
porque me deste esperança.
50
Este é o meu consolo na minha aflição:
que a tua palavra me vivificou.
51
Os arrogantes zombam de mim excessivamente,
mas não me desvio da tua lei.
52
Lembro-me das tuas ordenanças antigas, SENHOR,
e me consolo.
53
A indignação apoderou-se de mim,
por causa dos ímpios que abandonam a tua lei.
54
Os teus estatutos têm sido as minhas canções
na casa onde vivo.
55
Lembrei-me do teu nome, SENHOR, de noite,
e obedeço à tua lei.
56
Este é o meu caminho,
que eu guarde os teus preceitos.
57
HETE O SENHOR é a minha porção.
Prometi obedecer às tuas palavras.
58
Busquei o teu favor de todo o meu coração.
Tem misericórdia de mim segundo a tua palavra.
59
Considerei os meus caminhos,
e voltei os meus passos para os teus estatutos.
60
Apressar-me-ei, e não me demorarei,
em obedecer aos teus mandamentos.
61
As cordas dos ímpios me amarram,
mas não me esquecerei da tua lei.
62
À meia-noite me levantarei para te dar graças,
por causa das tuas justas ordenanças.
63
Sou amigo de todos os que te temem,
daqueles que observam os teus preceitos.
64
A terra está cheia da tua bondade, SENHOR.
Ensina-me os teus estatutos.
65
TETE Tu trataste bem o teu servo,
segundo a tua palavra, SENHOR.
66
Ensina-me o bom senso e o conhecimento,
pois creio nos teus mandamentos.
67
Antes de ser afligido, eu andava desviado;
mas agora observo a tua palavra.
68
Tu és bom, e fazes o bem.
Ensina-me os teus estatutos.
69
Os orgulhosos mancharam-me com mentiras.
De todo o meu coração, guardarei os teus preceitos.
70
O coração deles é insensível como a gordura,
mas eu tenho prazer na tua lei.
71
Foi bom para mim ter sido afligido,
para que eu aprendesse os teus estatutos.
72
A lei da tua boca é melhor para mim do que milhares de peças de ouro e prata.
73
IODE As tuas mãos me fizeram e me formaram.
Dá-me entendimento, para que eu aprenda os teus mandamentos.
74
Aqueles que te temem me verão e se alegrarão,
porque coloquei a minha esperança na tua palavra.
75
SENHOR, eu sei que os teus juízos são justos,
e que em fidelidade me afligiste.
76
Por favor, que a tua bondade seja o meu consolo,
segundo a tua palavra ao teu servo.
77
Venham a mim as tuas ternas misericórdias, para que eu viva;
pois a tua lei é o meu prazer.
78
Fiquem decepcionados os orgulhosos, pois me derrubaram injustamente.
Eu meditarei nos teus preceitos.
79
Voltem-se para mim aqueles que te temem.
Eles conhecerão os teus estatutos.
80
Seja o meu coração irrepreensível para com os teus decretos,
para que eu não fique decepcionado.
81
CAFE A minha alma desfalece pela tua salvação.
Espero na tua palavra.
82
Os meus olhos desfalecem pela tua palavra.
Eu digo: “Quando me consolarás?”
83
Pois tornei-me como um odre na fumaça.
Não me esqueço dos teus estatutos.
84
Quantos são os dias do teu servo?
Quando executarás o juízo sobre aqueles que me perseguem?
85
Os orgulhosos cavaram buracos para mim,
contrariando a tua lei.
86
Todos os teus mandamentos são fiéis.
Eles me perseguem injustamente.
Ajuda-me!
87
Quase me varreram da terra,
mas eu não abandonei os teus preceitos.
88
Preserva a minha vida segundo a tua bondade,
para que eu obedeça aos estatutos da tua boca.
89
LÂMEDE SENHOR, a tua palavra está firmada nos céus para sempre.
90
A tua fidelidade estende-se a todas as gerações.
Tu estabeleceste a terra, e ela permanece.
91
As tuas leis permanecem até hoje,
pois todas as coisas te servem.
92
Se a tua lei não tivesse sido o meu prazer,
eu teria perecido na minha aflição.
93
Nunca me esquecerei dos teus preceitos,
pois com eles tu me vivificaste.
94
Eu sou teu.
Salva-me, pois tenho buscado os teus preceitos.
95
Os ímpios esperaram por mim, para me destruir.
Eu considerarei os teus estatutos.
96
Tenho visto um limite para toda perfeição,
mas os teus mandamentos não têm limites.
97
MEME Como eu amo a tua lei!
Ela é a minha meditação o dia todo.
98
Os teus mandamentos me fazem mais sábio que os meus inimigos,
pois os teus mandamentos estão sempre comigo.
99
Tenho mais entendimento do que todos os meus mestres,
pois os teus testemunhos são a minha meditação.
100
Entendo mais do que os idosos,
porque tenho guardado os teus preceitos.
101
Desviei os meus pés de todo caminho mau,
para que eu pudesse observar a tua palavra.
102
Não me afastei das tuas ordenanças,
pois tu me ensinaste.
103
Quão doces são as tuas promessas ao meu paladar,
mais do que o mel à minha boca!
104
Através dos teus preceitos, obtenho entendimento;
por isso odeio todo caminho falso.
105
NUM A tua palavra é lâmpada para os meus pés,
e luz para o meu caminho.
106
Jurei, e o confirmei,
que obedecerei às tuas justas ordenanças.
107
Estou muito aflito.
Vivifica-me, SENHOR, segundo a tua palavra.
108
Aceita, eu te peço, as ofertas voluntárias da minha boca.
SENHOR, ensina-me as tuas ordenanças.
109
A minha vida está continuamente em perigo,
contudo não me esquecerei da tua lei.
110
Os ímpios armaram um laço para mim,
contudo não me desviei dos teus preceitos.
111
Tomei os teus testemunhos como herança para sempre,
pois eles são a alegria do meu coração.
112
Inclinei o meu coração para cumprir os teus estatutos para sempre,
até o fim.
113
SÂMEQUE Odeio os homens de coração dúplice,
mas amo a tua lei.
114
Tu és o meu esconderijo e o meu escudo.
Espero na tua palavra.
115
Afastem-se de mim, malfeitores,
para que eu guarde os mandamentos do meu Deus.
116
Sustenta-me segundo a tua palavra, para que eu viva.
Não me deixes envergonhado da minha esperança.
117
Ampara-me, e estarei seguro,
e terei respeito pelos teus estatutos continuamente.
118
Tu rejeitas todos os que se desviam dos teus estatutos,
pois o engano deles é em vão.
119
Tu removes todos os ímpios da terra como escória.
Por isso amo os teus testemunhos.
120
A minha carne treme de medo de ti.
Tenho temor dos teus juízos.
121
AIM Tenho feito o que é justo e reto.
Não me entregues aos meus opressores.
122
Garante o bem-estar do teu servo.
Não deixes que os orgulhosos me oprimam.
123
Os meus olhos desfalecem à espera da tua salvação,
e da tua justa palavra.
124
Trata com o teu servo segundo a tua bondade.
Ensina-me os teus estatutos.
125
Sou teu servo. Dá-me entendimento,
para que eu conheça os teus testemunhos.
126
Já é tempo de agires, SENHOR,
pois eles quebram a tua lei.
127
Por isso amo os teus mandamentos mais do que o ouro,
sim, mais do que o ouro puro.
128
Por isso considero retos todos os teus preceitos.
Odeio todo caminho falso.
129
PÊ Os teus testemunhos são maravilhosos,
por isso a minha alma os guarda.
130
A revelação das tuas palavras traz luz.
Dá entendimento aos simples.
131
Abri bem a minha boca e suspirei,
pois ansiava pelos teus mandamentos.
132
Volta-te para mim, e tem misericórdia de mim,
como sempre fazes com aqueles que amam o teu nome.
133
Firma os meus passos na tua palavra.
Não deixes que nenhuma iniquidade tenha domínio sobre mim.
134
Redime-me da opressão dos homens,
para que eu observe os teus preceitos.
135
Faze o teu rosto resplandecer sobre o teu servo.
Ensina-me os teus estatutos.
136
Rios de lágrimas correm dos meus olhos,
porque eles não observam a tua lei.
137
TSADE Tu és justo, SENHOR.
Os teus juízos são retos.
138
Tu ordenaste os teus estatutos em justiça.
Eles são totalmente dignos de confiança.
139
O meu zelo me consome,
porque os meus inimigos ignoram as tuas palavras.
140
As tuas promessas foram totalmente provadas,
e o teu servo as ama.
141
Sou pequeno e desprezado.
Não me esqueço dos teus preceitos.
142
A tua justiça é uma justiça eterna.
A tua lei é a verdade.
143
A angústia e a aflição apoderaram-se de mim.
Os teus mandamentos são o meu prazer.
144
Os teus testemunhos são justos para sempre.
Dá-me entendimento, para que eu viva.
145
COFE Clamei de todo o meu coração.
Responde-me, SENHOR!
Eu guardarei os teus estatutos.
146
Clamei a ti. Salva-me!
Eu obedecerei aos teus estatutos.
147
Levanto-me antes do amanhecer e clamo por socorro.
Coloco a minha esperança nas tuas palavras.
148
Os meus olhos ficam abertos durante as vigílias da noite,
para que eu medite na tua palavra.
149
Ouve a minha voz segundo a tua bondade.
Vivifica-me, SENHOR, segundo as tuas ordenanças.
150
Aproximam-se os que seguem a maldade.
Eles estão longe da tua lei.
151
Tu estás perto, SENHOR.
Todos os teus mandamentos são a verdade.
152
Desde a antiguidade sei pelos teus testemunhos,
que tu os fundaste para sempre.
153
RESHE Considera a minha aflição, e livra-me,
pois não me esqueço da tua lei.
154
Defende a minha causa, e redime-me!
Vivifica-me segundo a tua promessa.
155
A salvação está longe dos ímpios,
pois eles não buscam os teus estatutos.
156
Grandes são as tuas ternas misericórdias, SENHOR.
Vivifica-me segundo as tuas ordenanças.
157
Muitos são os meus perseguidores e os meus adversários.
Não me desviei dos teus testemunhos.
158
Olho para os infiéis com aversão,
porque eles não observam a tua palavra.
159
Considera como eu amo os teus preceitos.
Vivifica-me, SENHOR, segundo a tua bondade.
160
Todas as tuas palavras são a verdade.
Cada uma das tuas justas ordenanças dura para sempre.
161
SIN E SHIN Príncipes me perseguiram sem motivo,
mas o meu coração teme as tuas palavras.
162
Regozijo-me com a tua palavra,
como alguém que encontra grandes despojos.
163
Odeio e abomino a falsidade.
Eu amo a tua lei.
164
Sete vezes por dia, eu te louvo,
por causa das tuas justas ordenanças.
165
Aqueles que amam a tua lei têm grande paz.
Nada os faz tropeçar.
166
Tenho esperado pela tua salvação, SENHOR.
Tenho cumprido os teus mandamentos.
167
A minha alma tem observado os teus testemunhos.
Eu os amo intensamente.
168
Tenho obedecido aos teus preceitos e aos teus testemunhos,
pois todos os meus caminhos estão diante de ti.
169
TAU Chegue o meu clamor diante de ti, SENHOR.
Dá-me entendimento segundo a tua palavra.
170
Chegue a minha súplica diante de ti.
Livra-me segundo a tua palavra.
171
Profiram os meus lábios o louvor,
pois tu me ensinas os teus estatutos.
172
Cante a minha língua sobre a tua palavra,
pois todos os teus mandamentos são justiça.
173
Esteja a tua mão pronta para me ajudar,
pois escolhi os teus preceitos.
174
Tenho ansiado pela tua salvação, SENHOR.
A tua lei é o meu prazer.
175
Viva a minha alma, para que eu te louve.
Que as tuas ordenanças me ajudem.
176
Andei desviado como uma ovelha perdida.
Busca o teu servo, pois não me esqueço dos teus mandamentos.
Žalmy
Chapitre 119
1
Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
2
Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
3
Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
4
Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
5
Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
6
Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
7
Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
8
Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
9
Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
10
Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
11
V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
12
Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
13
Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
14
Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
15
O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
16
V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
17
Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
18
Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
19
Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
20
Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
21
Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
22
Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
23
Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
24
Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
25
Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
26
Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
27
Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
28
Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
29
Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
30
Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
31
Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
32
Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
33
He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
34
Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
35
Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
36
Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
37
Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
38
Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
39
Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
40
Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
41
Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
42
Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
43
A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
44
I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
45
A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
46
Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
47
Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
48
Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
49
Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
50
Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
51
Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
52
Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
53
Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
54
Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
55
Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
56
Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
57
Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
58
Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
59
Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
60
Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
61
Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
62
O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
63
Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
64
Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
65
Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
66
Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
67
Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
68
Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
69
Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
70
Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
71
K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
72
Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
73
Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
74
Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
75
Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
76
Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
77
Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
78
Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
79
Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
80
Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
81
Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
82
Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
83
Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
84
Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
85
Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
86
Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
87
Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
88
Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
89
Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
90
Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
91
Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
92
Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
93
Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
94
Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
95
Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
96
Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
97
Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
98
Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
99
Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
100
I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
101
Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
102
Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
103
Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
104
Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
105
Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
106
Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
107
Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
108
Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
109
Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
110
Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
111
Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
112
Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
113
Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
114
Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
115
Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
116
Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
117
Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
118
Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
119
Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
120
Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
121
Ajin Èiním soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
122
Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
123
Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
124
Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
125
Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
126
Èasť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
127
Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
128
A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
129
Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
130
Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
131
Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
132
Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
133
Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
134
Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
135
Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
136
Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
137
Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
138
Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
139
Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
140
Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
141
Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
142
Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
143
Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
144
Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
145
Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
146
K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
147
Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
148
Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
149
Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
150
Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
151
Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
152
Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
153
Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
154
Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
155
Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
156
Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
157
Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
158
Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
159
Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
160
Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
161
Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
162
Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
163
Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
164
Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
165
Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
166
Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
167
Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
168
Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
169
Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
170
Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
171
I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
172
Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
173
Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
174
Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
175
Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
176
Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.