Comparer
Salmos 144
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Salmos
Chapitre 144
1
De Davi. Bendito seja o SENHOR, minha rocha,
que treina as minhas mãos para a guerra,
e os meus dedos para a batalha—
2
meu amor leal, minha fortaleza,
minha torre alta, meu libertador,
meu escudo, e aquele em quem me refugio,
que sujeita o meu povo debaixo de mim.
3
SENHOR, o que é o homem, para que te importes com ele?
Ou o filho do homem, para que penses nele?
4
O homem é como um sopro.
Seus dias são como uma sombra que passa.
5
Abre os teus céus, SENHOR, e desce.
Toca as montanhas, e elas fumegarão.
6
Lança relâmpagos e espalha-os.
Envia as tuas flechas e derrota-os.
7
Estende a tua mão lá do alto;
resgata-me e livra-me das muitas águas,
das mãos dos estrangeiros,
8
cujas bocas falam engano,
cuja mão direita é uma mão direita de falsidade.
9
Cantarei uma nova canção a ti, ó Deus.
Em uma lira de dez cordas, cantarei louvores a ti.
10
Tu és aquele que dá salvação aos reis,
que resgata Davi, teu servo, da espada mortal.
11
Resgata-me e livra-me das mãos dos estrangeiros,
cujas bocas falam engano,
cuja mão direita é uma mão direita de falsidade.
12
Então os nossos filhos serão como plantas bem cultivadas,
nossas filhas como colunas esculpidas para adornar um palácio.
13
Nossos celeiros estão cheios, repletos de todo tipo de provisão.
Nossas ovelhas produzem milhares e dezenas de milhares em nossos campos.
14
Nossos bois puxarão cargas pesadas.
Não há invasão, nem retirada,
e nenhum clamor em nossas ruas.
15
Feliz é o povo que está em tal situação.
Feliz é o povo cujo Deus é o SENHOR.
Žalmy
Chapitre 144
1
Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
2
Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
3
Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
4
Èlověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
5
Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
6
Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
7
Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
8
Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
9
Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
10
Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
11
Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
12
Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
13
Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
14
Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
15
Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.