Comparer

Salmos 22

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Salmos

Chapitre 22
1 Para o Mestre de Música; de acordo com a melodia “A Corça da Manhã”. Um Salmo de Davi. Meu Deus, meu Deus, por que me desamparou? Por que está tão longe de me salvar, e das palavras do meu gemido?
2 Meu Deus, eu clamo de dia, mas não responde; de noite, e não me calo.
3 Contudo, você é santo, você que habita nos louvores de Israel.
4 Nossos pais confiaram em você. Eles confiaram, e você os livrou.
5 Clamaram a você, e foram libertos. Confiaram em você, e não foram decepcionados.
6 Mas eu sou verme, e não homem; opróbrio dos homens, e desprezado pelo povo.
7 Todos os que me veem zombam de mim. Eles me insultam com os lábios. Eles balançam a cabeça, dizendo:
8 “Ele confia no SENHOR. Que ele o livre. Que ele o resgate, já que nele se agrada.”
9 Contudo, você me tirou do ventre. Você me fez confiar quando eu ainda estava aos seios de minha mãe.
10 Fui lançado sobre você desde o ventre materno. Você é o meu Deus desde que minha mãe me deu à luz.
11 Não fique longe de mim, pois a angústia está perto. Pois não há ninguém para ajudar.
12 Muitos touros me cercaram. Fortes touros de Basã me rodearam.
13 Eles abrem bem as suas bocas contra mim, como leões que despedaçam a presa e rugem.
14 Sou derramado como água. Todos os meus ossos estão desconjuntados. Meu coração é como cera. Derreteu-se dentro de mim.
15 Minha força secou-se como um caco de barro. Minha língua gruda no céu da boca. Você me levou ao pó da morte.
16 Pois cães me cercaram. Um bando de malfeitores me rodeou. Eles traspassaram minhas mãos e meus pés.
17 Posso contar todos os meus ossos. Eles me olham e me encaram.
18 Eles dividem as minhas vestes entre si. Eles lançam sortes sobre a minha roupa.
19 Mas não fique longe, SENHOR. Você é o meu socorro. Apresse-se em me ajudar!
20 Livre a minha alma da espada, a minha vida preciosa do poder do cão.
21 Salve-me da boca do leão! Sim, você me resgatou dos chifres dos bois selvagens.
22 Declararei o seu nome aos meus irmãos. No meio da congregação, eu o louvarei.
23 Vocês que temem ao SENHOR, louvem-no! Todos vocês, descendentes de Jacó, glorifiquem-no! Reverenciem-no, todos vocês, descendentes de Israel!
24 Pois ele não desprezou nem abominou a aflição do aflito, nem escondeu dele o seu rosto; mas quando ele clamou, ele ouviu.
25 O meu louvor a você será na grande congregação. Cumprirei os meus votos diante daqueles que o temem.
26 Os humildes comerão e se fartarão. Louvarão ao SENHOR aqueles que o buscam. Que os corações de vocês vivam para sempre.
27 Todos os confins da terra se lembrarão e se voltarão para o SENHOR. Todas as famílias das nações adorarão diante de você.
28 Pois o reino é do SENHOR. Ele é o governante sobre as nações.
29 Todos os ricos da terra comerão e adorarão. Todos os que descem ao pó se prostrarão diante dele, até mesmo aquele que não consegue manter a sua alma viva.
30 A posteridade o servirá. As gerações futuras ouvirão falar sobre o Senhor.
31 Eles virão e declararão a sua justiça a um povo que ainda vai nascer, pois ele o fez.

Žalmy

Chapitre 22
1 Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův.
2 Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
3 Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
4 Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
5 V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
6 K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
7 Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
8 Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
9 Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
10 Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
11 Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
12 Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
13 Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
14 Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
15 Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
16 Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
17 Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
18 Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
19 Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
20 Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
21 Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
22 Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
23 I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
24 Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
25 Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
26 O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
27 Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
28 Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
29 Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
30 Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
31 Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
32 Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.

Choisir un livre