Comparer
Salmos 42
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Salmos
Chapitre 42
1
Para o Mestre de Música. Uma contemplação dos filhos de Corá. Assim como a corça suspira pelas correntes de água,
assim a minha alma suspira por ti, ó Deus.
2
A minha alma tem sede de Deus, do Deus vivo.
Quando virei e me apresentarei diante de Deus?
3
As minhas lágrimas têm sido o meu alimento de dia e de noite,
enquanto me perguntam continuamente: “Onde está o seu Deus?”
4
Destas coisas eu me lembro, e derramo a minha alma dentro de mim,
de como eu costumava ir com a multidão, conduzindo-os à casa de Deus,
com voz de alegria e louvor, uma multidão celebrando um dia de festa.
5
Por que você está desesperada, ó minha alma?
Por que você está perturbada dentro de mim?
Espere em Deus!
Pois eu ainda o louvarei pelo auxílio salvador da sua presença.
6
Meu Deus, a minha alma está desesperada dentro de mim.
Portanto, eu me lembro de ti desde a terra do Jordão,
das alturas do Hermom, desde o monte Mizar.
7
Um abismo chama outro abismo ao ruído das tuas cataratas.
Todas as tuas ondas e as tuas vagas passaram sobre mim.
8
O SENHOR ordenará a sua bondade amorosa durante o dia.
De noite a sua canção estará comigo:
uma oração ao Deus da minha vida.
9
Direi a Deus, minha rocha: “Por que te esqueceste de mim?
Por que ando lamentando por causa da opressão do inimigo?”
10
Como uma espada em meus ossos, meus adversários me afrontam,
enquanto me perguntam continuamente: “Onde está o seu Deus?”
11
Por que você está desesperada, ó minha alma?
Por que você está perturbada dentro de mim?
Espere em Deus! Pois eu ainda o louvarei,
o auxílio salvador do meu semblante, e o meu Deus.
Žalmy
Chapitre 42
1
Přednímu zpěváku z synů Chóre, žalm vyučující.
2
Jakož jelen řve, dychtě po tekutých vodách, tak duše má řve k tobě, ó Bože.
3
Žízní duše má Boha, Boha živého, a říká: Skoro-liž půjdu, a ukáži se před oblíčejem Božím?
4
Slzy mé jsou mi místo chleba dnem i nocí, když mi říkají každého dne: Kdež jest Bůh tvůj?
5
Na to když se rozpomínám, téměř duši svou sám v sobě vylévám, že jsem chodíval s mnohými, a ubírával jsem se s nimi do domu Božího s hlasitým zpíváním, a díkčiněním v zástupu plésajících.
6
Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu, i hojné spasení tváři jeho.
7
Můj Bože, jak tesklí duše má! Protož se na tě rozpomínám v krajině Jordánské a Hermonské, na hoře Mitsar.
8
Propast propasti se ozývá k hlučení trub tvých, všecka vlnobití tvá a rozvodnění tvá na mne se svalila.
9
Věřím však, žeť mi udělí ve dne Hospodin milosrdenství svého, a v noci písnička jeho se mnou, a modlitba má k Bohu života mého.
10
Dím k Bohu silnému, skále své: Pročež jsi zapomenul se nade mnou? Proč pro ssoužení od nepřítele v smutku mám choditi?
11
Jako rána v kostech mých jest to, když mi utrhají nepřátelé moji, říkajíce mi každého dne: Kdež jest Bůh tvůj?
12
Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš ve mně? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu; onť jest hojné spasení tváři mé a Bůh můj.