Comparer

Salmos 74

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Salmos

Chapitre 74
1 Uma contemplação de Asafe. Ó Deus, por que você nos rejeitou para sempre? Por que a sua ira fumega contra as ovelhas do seu pasto?
2 Lembre-se da sua congregação, que você adquiriu na antiguidade, que você redimiu para ser a tribo da sua herança; do monte Sião, onde você armou sua tenda.
3 Levante os seus pés para as ruínas perpétuas, para todo o mal que o inimigo fez no santuário.
4 Os seus adversários rugiram no meio da sua assembleia; eles hastearam os seus estandartes como sinais.
5 Eles se portaram como homens que empunham machados, cortando um bosque de árvores.
6 Agora eles quebram todas as suas obras entalhadas com machadinhas e martelos.
7 Eles queimaram o seu santuário até o chão; eles profanaram a morada do seu Nome.
8 Eles disseram em seu coração: “Nós os esmagaremos completamente.” Eles queimaram todos os lugares na terra onde Deus era adorado.
9 Nós não vemos sinais milagrosos; já não há nenhum profeta, nem há entre nós quem saiba até quando.
10 Até quando, ó Deus, o adversário afrontará? O inimigo blasfemará o seu nome para sempre?
11 Por que você recua a sua mão, a sua mão direita? Tire-a do seu peito e consuma-os!
12 Contudo, Deus é o meu Rei desde a antiguidade, operando a salvação por toda a terra.
13 Você dividiu o mar com a sua força; você quebrou as cabeças dos monstros marinhos nas águas.
14 Você despedaçou as cabeças do Leviatã; você o deu como alimento aos povos e às criaturas do deserto.
15 Você abriu fontes e ribeiros; você secou rios poderosos.
16 O dia é seu, a noite também é sua; você preparou a luz e o sol.
17 Você estabeleceu todas as fronteiras da terra; você fez o verão e o inverno.
18 Lembre-se disto: que o inimigo zombou de você, SENHOR. Um povo insensato blasfemou o seu nome.
19 Não entregue a alma da sua pomba às feras selvagens; não se esqueça da vida dos seus pobres para sempre.
20 Honre a sua aliança, pois antros de violência enchem os lugares escuros da terra.
21 Não deixe que o oprimido volte envergonhado; que o pobre e o necessitado louvem o seu nome.
22 Levante-se, ó Deus! Defenda a sua própria causa; lembre-se de como o homem insensato zomba de você o dia todo.
23 Não se esqueça da voz dos seus adversários; o tumulto daqueles que se levantam contra você sobe continuamente.

Žalmy

Chapitre 74
1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.

Choisir un livre