Comparer
Salmos 88
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Salmos
Chapitre 88
1
Um cântico. Um salmo dos filhos de Corá. Para o mestre de música. Para a melodia de “O Sofrimento da Aflição”. Uma contemplação de Hemã, o ezraíta. SENHOR, o Deus da minha salvação,
eu tenho clamado dia e noite diante de ti.
2
Que a minha oração chegue à tua presença.
Inclina os teus ouvidos ao meu clamor.
3
Pois a minha alma está cheia de aflições.
A minha vida se aproxima do Seol.
4
Sou contado entre os que descem à cova.
Sou como um homem sem amparo,
5
separado entre os mortos,
como os abatidos que jazem na sepultura,
dos quais já não te lembras.
Eles foram cortados da tua mão.
6
Tu me puseste na cova mais profunda,
nas profundezas mais escuras.
7
A tua ira pesa sobre mim.
Tu me afligiste com todas as tuas ondas. Selá.
8
Afastaste de mim os meus amigos.
Tu me tornaste uma abominação para eles.
Estou preso, e não consigo escapar.
9
Os meus olhos estão fracos de tristeza.
Eu tenho clamado a ti diariamente, SENHOR.
Eu tenho estendido as minhas mãos para ti.
10
Acaso mostras maravilhas aos mortos?
Acaso os espíritos dos mortos se levantam e te louvam? Selá.
11
Será o teu amor leal declarado na sepultura?
Ou a tua fidelidade na Destruição?
12
São as tuas maravilhas conhecidas na escuridão?
Ou a tua justiça na terra do esquecimento?
13
Mas a ti, SENHOR, eu tenho clamado.
Pela manhã, a minha oração chega diante de ti.
14
SENHOR, por que rejeitas a minha alma?
Por que escondes de mim o teu rosto?
15
Estou aflito e prestes a morrer desde a minha juventude.
Enquanto sofro os teus terrores, fico desorientado.
16
A tua ira ardente passou sobre mim.
Os teus terrores me destruíram.
17
Eles me cercaram como água o dia todo.
Eles me envolveram completamente.
18
Afastaste de mim o amado e o amigo,
e puseste os meus amigos nas trevas. ```usfm
Žalmy
Chapitre 88
1
Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského.
2
Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
3
Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
4
Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil.
5
Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
6
Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
7
Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
8
Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. Sélah.
9
Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
10
Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
11
Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? Sélah.
12
I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
13
Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
14
Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
15
Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
16
Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
17
Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
18
Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
19
Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.