Comparer
Salmos 90
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Salmos
Chapitre 90
1
Uma oração de Moisés, homem de Deus. Senhor, tu tens sido a nossa morada em todas as gerações.
2
Antes que os montes nascessem,
antes que formasses a terra e o mundo,
de eternidade a eternidade, tu és Deus.
3
Tu reduzes o homem à destruição, dizendo:
“Voltem, filhos dos homens.”
4
Pois mil anos, aos teus olhos, são como o dia de ontem que passou,
como uma vigília da noite.
5
Tu os levas enquanto dormem.
De manhã, brotam como a relva nova.
6
De manhã ela brota e floresce;
à tarde, murcha e seca.
7
Pois somos consumidos pela tua ira.
Somos perturbados pelo teu furor.
8
Puseste as nossas iniquidades diante de ti,
os nossos pecados ocultos à luz da tua presença.
9
Pois todos os nossos dias se passam na tua ira;
terminamos os nossos anos como um suspiro.
10
Os dias dos nossos anos chegam a setenta,
ou, se houver vigor, a oitenta anos;
contudo, o seu orgulho é apenas fadiga e tristeza,
pois passa rapidamente, e nós voamos.
11
Quem conhece o poder da tua ira,
e o teu furor, segundo o temor que te é devido?
12
Ensina-nos a contar os nossos dias,
para que alcancemos um coração de sabedoria.
13
Volta-te, SENHOR!
Até quando?
Tem compaixão dos teus servos!
14
Sacia-nos de manhã com o teu amor leal,
para que exultemos e nos alegremos todos os nossos dias.
15
Alegra-nos por tantos dias quantos nos afligiste,
por tantos anos quantos vimos o mal.
16
Que a tua obra se manifeste aos teus servos,
e a tua glória aos seus filhos.
17
Que o favor do Senhor, nosso Deus, esteja sobre nós.
Confirma para nós a obra das nossas mãos.
Sim, confirma a obra das nossas mãos.
Žalmy
Chapitre 90
1
Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
2
Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
3
Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
4
Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
5
Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
6
Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
7
Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
8
Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
9
Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
10
Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
11
Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
12
Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
13
Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
14
Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
15
Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
16
Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
17
Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.