Comparer
Zacarias 7
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Zacarias
Chapitre 7
1
No quarto ano do rei Dario, a palavra do SENHOR veio a Zacarias no quarto dia do nono mês, o mês de quisleu.
2
O povo de Betel enviou Sarezer e Regém-Meleque, e os seus homens, para suplicar o favor do SENHOR,
3
e para falar aos sacerdotes da casa do SENHOR dos Exércitos e aos profetas, dizendo: “Devo eu chorar no quinto mês, abstendo-me, como tenho feito por tantos anos?”
4
Então a palavra do SENHOR dos Exércitos veio a mim, dizendo:
5
“Fale a todo o povo da terra e aos sacerdotes, dizendo: 'Quando vocês jejuaram e lamentaram no quinto e no sétimo mês, durante estes setenta anos, foi para mim, realmente para mim, que vocês jejuaram?
6
E quando vocês comem e quando bebem, não é para vocês mesmos que comem e para vocês mesmos que bebem?
7
Não são estas as palavras que o SENHOR proclamou pelos antigos profetas, quando Jerusalém estava habitada e em prosperidade, com as suas cidades ao redor dela, e o Sul e a planície estavam habitados?'”
8
A palavra do SENHOR veio a Zacarias, dizendo:
9
“Assim falou o SENHOR dos Exércitos, dizendo: 'Executem a verdadeira justiça, e mostrem bondade e compaixão cada um para com o seu irmão.
10
Não oprimam a viúva, o órfão, o estrangeiro, nem o pobre; e que nenhum de vocês planeje o mal contra o seu irmão em seu coração.'
11
Mas eles se recusaram a ouvir, viraram as costas, e taparam os ouvidos para não ouvir.
12
Sim, eles tornaram os seus corações duros como pederneira, para que não ouvissem a lei e as palavras que o SENHOR dos Exércitos tinha enviado pelo seu Espírito, por meio dos antigos profetas. Por isso veio grande ira da parte do SENHOR dos Exércitos.
13
Aconteceu que, assim como ele chamou e eles se recusaram a ouvir, assim eles chamarão e eu não ouvirei”, disse o SENHOR dos Exércitos;
14
“mas eu os espalharei com um redemoinho entre todas as nações que eles não conheceram. Assim a terra ficou desolada atrás deles, de modo que ninguém passava por ela nem retornava; pois eles tornaram desolada a terra aprazível.”
Zacharjáš
Chapitre 7
1
Potom stalo se léta čtvrtého Daria krále, stalo se slovo Hospodinovo k Zachariášovi, čtvrtého dne měsíce devátého, kterýž jest Kislef,
2
Když poslal do domu Božího Sarezer a Regemmelech, i muži jeho, aby se kořili tváři Hospodinově,
3
A aby mluvili k kněžím, kteříž byli v domě Hospodina zástupů, i k prorokům, řkouce: Budeme-li plakati měsíce pátého, oddělujíce se, jako jsme činili již po mnoho let?
4
I stalo se slovo Hospodina zástupů ke mně, řkoucí:
5
Rci všemu lidu této země i kněžím takto: Když jste se postívali a kvílili, pátého a sedmého měsíce, a to po sedmdesáte let, zdaliž jste se opravdu mně, mně, pravím, postili?
6
A když jíte aneb pijete, zdaliž ne pro sebe jíte a ne pro sebe pijete?
7
Zdaliž tato nejsou slova, kteráž prohlásil Hospodin skrze proroky předešlé, když ještě Jeruzalém seděl bezpečně a užíval pokoje, i města jeho vůkol něho, a lid v straně polední i na rovinách bydlil?
8
I stalo se slovo Hospodinovo k Zachariášovi, řkoucí:
9
Takto mluvíval Hospodin zástupů, řka: Soud pravý vynášejte, a milosrdenství a lítosti dokazujte jeden každý k bližnímu svému.
10
A vdovy ani sirotka, příchozího ani chudého neutiskejte, a zlého žádný bližnímu svému neobmýšlejte v srdci svém.
11
Ale nechtěli pozorovati, a nastavili ramene urputného, a uši své obtížili, aby neslyšeli.
12
A srdce své učinili kámen přetvrdý, aby neslyšeli zákona toho a slov těch, kteráž posílal Hospodin zástupů Duchem svým skrze proroky předešlé. Pročež přišel hněv veliký od Hospodina zástupů.
13
Nebo stalo se, že jakož volajícího neslyšeli, tak když volali, neslyšel jsem, praví Hospodin zástupů.
14
A vichřicí rozptýlil jsem je mezi všecky ty národy, kterýchž neznali, a země tato spustla po nich, tak že nebylo žádného, kdo by tudy chodil, a tak přivedli zemi žádoucí na spuštění.