Comparer
Četvrta knjiga Mojsijeva koja se zove Brojevi 35
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Četvrta knjiga Mojsijeva koja se zove Brojevi
Chapitre 35
1
Još reče Gospod Mojsiju u polju moavskom na Jordanu prema Jerihonu govoreći:
2
Zapovedi sinovima Izrailjevim neka dadu od nasledstva svog Levitima gradove, gde će živeti; i podgrađa oko gradova podajte im,
3
da u gradovima žive, a u podgrađima njihovim da im stoji stoka i imanje njihovo i sve životinje njihove.
4
A podgrađa koja date Levitima neka budu na hiljadu lakata daleko od zidova gradskih unaokolo.
5
Zato izmerite iza svakog grada na istok dve hiljade lakata, i na jug dve hiljade lakata, i na zapad dve hiljade lakata, i na sever dve hiljade lakata, tako da grad bude u sredi. Tolika neka budu podgrađa njihova.
6
A od gradova koje date Levitima odvojte šest gradova za utočište, da onamo uteče ko bi koga ubio; i osim njih podajte im četrdeset i dva grada.
7
Svega gradova, koje ćete dati Levitima da bude četrdeset i osam gradova, svaki sa svojim podgrađem.
8
A tih gradova što ćete dati od nasledstva sinova Izrailjevih, od onih koji imaju više podajte više, a od onih koji imaju manje podajte manje; svaki prema nasledstvu koje će imati neka da od svojih gradova Levitima.
9
Još reče Gospod Mojsiju govoreći:
10
Reci sinovima Izrailjevim i kaži im: Kad pređete preko Jordana u zemlju hanansku,
11
od gradova koji vam dopadnu odvojte gradove za utočište da u njih uteče krvnik koji ubije koga nehotice.
12
I ti će vam gradovi biti utočišta od osvetnika, da ne pogine krvnik dokle ne stane na sud pred zbor.
13
I tako od tih gradova koje date šest gradova biće vam utočišta.
14
Tri takva grada podajte s ove strane Jordana, a tri grada podajte u zemlji hananskoj, ti gradovi neka budu utočišta.
15
Sinovima Izrailjevim i došljaku i strancu, koji se bavi među njima, neka tih šest gradova budu utočišta, da uteče u njih ko god ubije koga nehotice.
16
Ali ako gvožđem udari koga, te onaj umre, krvnik je, neka se pogubi takav krvnik.
17
I ako kamenom iz ruke, od kog može čovek poginuti, udari koga, te onaj umre, krvnik je, neka se pogubi takav krvnik.
18
Ili ako drvetom iz ruke, od kog može čovek poginuti, udari koga, te onaj umre, krvnik je, neka se pogubi takav krvnik.
19
Osvetnik neka pogubi krvnika; kad ga udesi, neka ga pogubi.
20
Ako ga iz mržnje turi, ili se baci čim na nj navalice, te onaj umre,
21
ili ako ga iz neprijateljstva udari rukom, te onaj umre, neka se pogubi takav ubica, krvnik je; osvetnik neka pogubi tog krvnika kad ga udesi.
22
Ako li ga nehotice turi bez neprijateljstva, ili se baci na nj čim nehotice,
23
ili kamenom od kog može čovek poginuti, ako se baci na nj nehotice, te onaj umre, a nije mu neprijatelj, niti mu traži zla,
24
tada da sudi zbor između ubice i osvetnika po ovom zakonu.
25
I zbor neka izbavi krvnika iz ruke osvetnikove i vrati ga u utočište njegovo, kuda je utekao, i onde neka ostane dokle ne umre poglavar sveštenički, koji je pomazan svetim uljem.
26
Ako krvnik kako god iziđe preko međe svog utočišta u koje je utekao,
27
i nađe ga osvetnik preko međe utočišta njegovog, ako krvnika ubije osvetnik, neće biti kriv za krv.
28
Jer u utočištu svom valja da stoji dokle ne umre poglavar sveštenički; pa kad umre poglavar sveštenički, onda treba da se vrati krvnik u zemlju nasledstva svog.
29
Ovo da vam je uredba za suđenje od kolena do kolena po svim stanovima vašim.
30
Ko bi hteo pogubiti čoveka, po svedocima neka pogubi krvnika; ali jedan svedok ne može svedočiti da se ko pogubi.
31
Ne uzimajte otkup za krvnika, koji zasluži smrt, nego neka se pogubi.
32
Ni od onog ne uzimajte otkup koji uteče u utočište, da bi se vratio da živi u svojoj zemlji pre nego umre sveštenik;
33
da ne biste skvrnili zemlju u kojoj ste, jer krv ona skvrni zemlju, a zemlja se ne može očistiti od krvi koja se prolije na njoj drugačije nego krvlju onog koji je prolije.
34
Zato ne skvrnite zemlje u kojoj nastavate i u kojoj ja nastavam, jer ja Gospod nastavam usred sinova Izrailjevih.
4 Mojžíšova
Chapitre 35
1
I mluvil Hospodin k Mojžíšovi na rovinách Moábských, při Jordánu proti Jerichu, řka:
2
Přikaž synům Izraelským, ať dadí Levítům z dědictví, kterýmž vládnouti budou, města k bydlení, i podměstí měst vůkol nich,
3
Aby měli města k bydlení, podměstí pak jejich pro dobytky jejich, i pro statky jejich, a pro všecka hovada jejich.
4
Podměstí pak měst, kteráž dáte Levítům, vzdálí budou ode zdi městské na tisíc loktů zevnitř vůkol.
5
Protož vyměříte vně za každým městem na východ slunce dva tisíce loktů, na poledne též dva tisíce loktů, také na západ dva tisíce loktů, i na půlnoci dva tisíce loktů, tak aby bylo město v prostředku. Ta bude míra podměstí měst jejich.
6
Z těch pak měst, kteráž dáte Levítům, oddělíte šest měst k útočišti, aby tam utekl, kdož by někoho zabil; a k těm přidáte jim ještě čtyřidceti dvě města.
7
I bude všech měst, kteráž dáte Levítům, čtyřidceti osm měst i s podměstími jejich.
8
Těch pak měst, kteráž dáte z vládařství synů Izraelských, od těch, kteříž více mají, více vezmete, a od těch, kteříž méně mají, méně vezmete; jedno každé pokolení vedlé velikosti dědictví, jímž vládnouti budou, dá z měst svých Levítům.
9
I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
10
Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když přejdete Jordán, a vejdete do země Kananejské,
11
Vybéřete sobě města, a ta města budete míti k utíkání, aby tam utekl ten, kterýž by někoho zabil z nedopatření.
12
A budou vám ta města k útočišti před přítelem, aby neumřel ten, kdož zabil, dokudž by se nepostavil před shromážděním k soudu.
13
Z těch tedy měst, kteráž dáte, šest měst k útočišti míti budete.
14
Tři města dáte před Jordánem, též tři města dáte v zemi Kananejské; i budou města útočiště.
15
Synům Izraelským i příchozímu, i podruhu mezi nimi bude těch šest měst k útočišti, aby tam utekl, kdož by koli ranil někoho z nedopatření.
16
Jestliže by pak železem ranil někoho, tak až by umřel, vražedlník jest; smrtí umře vražedlník takový.
17
Pakli by hodě kamenem, jímž by mohl zabiti, udeřil někoho, tak že by umřel, vražedlník jest; smrtí umře vražedlník takový.
18
Pakli by hodě dřevem, kterýmž by mohl zabiti, udeřil někoho, tak že by umřel, vražedlník jest; smrtí umře vražedlník takový.
19
Přítel zabitého zabije vražedlníka toho; kdyžkoli ho dostane, on sám zabije ho.
20
Aneb jestliže by z nenávisti strčil někým, aneb shodil by něco na něho z úkladu, tak že by od toho umřel;
21
Aneb jestliže by z nepřátelství rukou udeřil někoho, tak že by umřel: smrtí umře bitec ten, vražedlník jest; přítel zabitého zabije vražedlníka toho, jakž ho nejprv dostane.
22
Jestliže by pak náhodou a ne z nepřátelství strčil někým, aneb shodil by na něho nějakou věc bez úkladu;
23
Aneb jaký koli kámen, od něhož by umříti mohl, shodil by na něj z nedopatření, tak že by umřel, nebyv s ním v nepřátelství, ani nehledaje zlého jeho:
24
Tedy souditi bude shromáždění mezi bitcem a mezi přítelem zabitého vedlé soudů těchto.
25
A vysvobodí shromáždění vražedlníka toho z rukou přítele zabitého, a káže se jemu navrátiti shromáždění k městu útočiště jeho, do něhož utekl; i bude bydliti v něm, dokudž neumře kněz nejvyšší, kterýž pomazán jest olejem svatým.
26
Jestliže by pak ten, kterýž zabil člověka, vyšel z mezí města útočiště svého, do něhož utekl,
27
A přítel zabitého našel by jej vně, an přešel meze města útočiště svého, a zabil by přítel zabitého vražedlníka toho, nebude vinen krví.
28
Nebo v městě útočiště svého bydliti má, dokudž by neumřel kněz nejvyšší. Když by pak umřel kněz nejvyšší, navrátí se vražedlník do země vládařství svého.
29
A bude vám toto za ustanovení soudné v pronárodech vašich, ve všech příbytcích vašich.
30
Kdož by koli měl na smrt vydati někoho, podlé vyznání svědků sáhne na vražedlníka; ale jeden svědek nebude moci svědčiti proti někomu na smrt.
31
Nevezmete pak výplaty za člověka vražedlníka, kterýž, jsa nešlechetný, jest smrti hoden, než smrtí ať umře.
32
Aniž také vezmete výplaty od toho, kterýž utekl do města útočiště svého, aby se navrátil k bydlení do země své, prvé než by umřel kněz,
33
Abyste nepoškvrnili země, v níž jste. Nebo krev taková poškvrnila by země, aniž také země očištěna býti může od krve, kteráž jest vylita na ní, jediné krví toho, kterýž vylil ji.
34
Protož nepoškvrňujte země, v kteréž bydlíte, kdežto já přebývám; nebo já Hospodin přebývám u prostřed synů Izraelských.