Comparer
Druga knjiga dnevnika 26
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Druga knjiga dnevnika
Chapitre 26
1
Tada sav narod Judin uze Oziju, kome beše šesnaest godina, i zacariše ga na mesto oca njegovog Amasije.
2
On sazida Elat povrativši ga Judi pošto car počinu kod otaca svojih.
3
Oziji beše šesnaest godina kad se zacari, i carova pedeset i dve godine u Jerusalimu. Materi mu beše ime Jeholija iz Jerusalima.
4
On činjaše što je pravo pred Gospodom sasvim kako je činio Amasija otac njegov.
5
I tražaše Boga dokle živ beše Zaharija koji razumevaše utvare Božije; i dokle god tražaše Gospoda, davaše mu sreću Bog.
6
Jer izašav vojevaše s Filistejima, i obori zidove Gatu i zidove Javni i zidove Azotu; i sazida gradove u zemlji azotskoj i po Filistejima.
7
I Bog mu pomože protiv Filisteja i protiv Arapa, koji življahu u Gurvalu, i protiv Amonaca.
8
I Amonci davahu darove Oziji, i raznese se ime njegovo do Misira, jer osili veoma.
9
I sazida Ozija kule u Jerusalimu na vratima na uglu, i na vratima u dolu, i na uglu, i utvrdi ih.
10
Sazida i u pustinji kule, i iskopa mnogo studenaca, jer imaše mnogo stoke u dolinama i u ravnicama, i ratara i vinogradara po brdima i na Karmilu, jer mu mila beše poljska radnja.
11
I imaše Ozija ubojitu vojsku, koja iđaše u rat u četama brojem, kako ih izbroja Jeilo pisar i Masija upravitelj, pod upravom Ananije vojvode carevog.
12
Svega na broj beše glavara domova otačkih hrabrih junaka dve hiljade i šest stotina,
13
a pod njihovom rukom vojske tri stotine i sedam hiljada i pet stotina hrabrih vojnika, da pomažu caru protiv neprijatelja.
14
I načini Ozija svoj vojsci štitove i koplja i šlemove i oklope i lukove i kamenje za praćke.
15
I načini u Jerusalimu bojne sprave vrlo vešto izmišljene da stoje na kulama i na uglovima da meću strele i veliko kamenje; i raznese se ime njegovo daleko, jer mu se divno pomagaše dokle osili.
16
Ali kad osili, ponese se srce njegovo, te se pokvari, i sagreši Gospodu Bogu svom, jer uđe u crkvu Gospodnju da kadi na oltaru kadionom:
17
A za njim uđe Azarija sveštenik i s njim osamdeset sveštenika Gospodnjih hrabrih ljudi;
18
i opreše se caru Oziji govoreći: Nije tvoje, Ozija, kaditi Gospodu, nego sveštenika sinova Aronovih koji su posvećeni da kade; iziđi iz svetinje, jer si zgrešio, i neće ti biti na čast pred Gospodom Bogom.
19
Tada se razgnevi Ozija držeći u ruci kadionicu da kadi; i kad se gnevljaše na sveštenike, iziđe mu guba na čelu pred svim sveštenicima u domu Gospodnjem kod oltara kadionog.
20
I pogleda ga Azarija, poglavar sveštenički i svi sveštenici, a on gubav na čelu; i brže ga izvedoše napolje, a i sam pohita da iziđe, jer ga Gospod udari.
21
I osta car Ozija gubav do smrti svoje, i seđaše u odvojenom domu gubav, jer bi odlučen od doma Gospodnjeg; a Jotam sin njegov upravljaše domom carevim i suđaše narodu u zemlji.
22
A ostala dela Ozijina prva i poslednja napisao je prorok Isaija sin Amosov.
23
I počinu Ozija kod otaca svojih, i pogreboše ga kod otaca njegovih u grobnom polju carskom, jer rekoše: Gubav je. I zacari se na njegovo mesto Jotam, sin njegov.
2 Letopisu
Chapitre 26
1
Tedy všecken lid Judský vzali Uziáše, kterýž byl v šestnácti letech, a ustanovili jej za krále na místě otce jeho Amaziáše.
2
Onť jest vzdělal Elot, a dobyl ho zase Judovi, když již umřel král s otci svými.
3
V šestnácti letech byl Uziáš, když kralovati počal, a kraloval padesáte a dvě létěv Jeruzalémě. Jméno pak matky jeho Jecholia z Jeruzaléma.
4
Ten činil to, což pravého bylo před očima Hospodinovýma, podlé všeho, což byl činil Amaziáš otec jeho.
5
A hledal s pilností Boha ve dnech Zachariáše, rozumějícího vidění Božímu, a po ty dny, v nichž hledal Hospodina, šťastný prospěch dal jemu Bůh.
6
Nebo vytáh, bojoval proti Filistinským, a probořil zed města Gát, a zed města Jabne, i zed města Azotu, a vystavěl města okolo Azotu, i v zemi Filistinské.
7
Bůh zajisté pomáhal jemu proti Filistinským a proti Arabským, kteříž bydlili v Gurbal, i proti Maonitským.
8
I dávali Ammonitští dary Uziášovi, a rozneslo se jméno jeho až do Egypta; nebo zsilil se na nejvyšší.
9
A vzdělal Uziáš věže v Jeruzalémě u brány úhlové, a u brány údolí, a u Mikzoa, i upevnil je.
10
Vystavěl také věže na poušti, a vykopal studnic mnoho, proto že měl stád mnoho, jakož při údolí tak i na rovinách, oráče tolikéž a vinaře po horách i na místech úrodných; nebo laskav byl na rolí.
11
Měl také Uziáš vojsko bojovníků, vycházejících k boji po houfích v jistém počtu, jakž vyčteni byli od Jehiele kanclíře, a Maaseiáše úředníka, uvedené pod správu Chananiášovi knížeti královskému.
12
Všecken počet knížat čeledí otcovských, mužů udatných, dva tisíce a šest set.
13
A pod spravou jejich lidu válečného třikrát sto tisíc, sedm tisíc a pět set bojovníků udatných, aby pomáhali králi proti nepříteli.
14
Připravil pak Uziáš všemu tomu vojsku pavézy, kopí, lebky, pancíře, lučiště i kamení prakové.
15
Nadělal také v Jeruzalémě vtipně vymyšlených nástrojů válečných, aby byli na věžech a na úhlech k střílení střelami a kamením velikým. I rozneslo se jméno jeho daleko, proto že divné pomoci měl, až se i zmocnil.
16
Ale když se zmocnil, pozdvihlo se srdce jeho k zahynutí jeho, a zhřešil proti Hospodinu Bohu svému; nebo všel do chrámu Hospodinova, aby kadil na oltáři, na němž se kadívalo.
17
I všel za ním Azariáš kněz, a s ním jiných kněží Hospodinových osmdesáte, mužů udatných.
18
Kteříž postavili se proti Uziášovi králi, a mluvili jemu: Ne tobě, Uziáši, náleží kaditi Hospodinu, ale kněžím, synům Aronovým, kteříž posvěceni jsou, aby kadili. Vyjdiž z svatyně, nebo jsi zhřešil, aniž to bude tobě ke cti před Hospodinem Bohem.
19
Pročež rozhněval se Uziáš, (v ruce pak své měl kadidlnici, aby kadil). A když se spouzel na kněží, ukázalo se malomocenství na čele jeho před kněžími v domě Hospodinově u oltáře, na němž se kadilo.
20
A pohleděv na něj Azariáš, nejvyšší kněz, a všickni kněží, a aj, byl malomocný na čele svém. Protož rychle jej vyvedli ven, nýbrž i sám se nutil vyjíti, proto že ho ranil Hospodin.
21
A tak byl Uziáš král malomocný až do dne smrti své, a bydlil v domě obzvláštním, jsa malomocný; nebo byl vyobcován z domu Hospodinova. Mezi tím Jotam syn jeho byl nad domem královským, soudě lid země.
22
O jiných pak věcech Uziášových, prvních i posledních, psal Izaiáš prorok, syn Amosův.
23
I usnul Uziáš s otci svými, a pochovali jej s otci jeho na poli hrobů královských; nebo řekli: Malomocný jest. I kraloval Jotam syn jeho místo něho.