Comparer
Druga knjiga Mojsijeva koja se zove Izlazak 15
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Druga knjiga Mojsijeva koja se zove Izlazak
Chapitre 15
1
Tada zapeva Mojsije i sinovi Izrailjevi ovu pesmu Gospodu, i rekoše ovako:
Pevaću Gospodu, jer se slavno proslavi;
konja i konjika vrže u more.
2
Sila je moja i pesma moja Gospod,
koji me izbavi;
On je Bog moj,
i slaviću Ga;
Boga oca mog,
i uzvišavaću Ga.
3
Gospod je velik ratnik;
ime mu je Gospod.
4
Kola Faraonova i vojsku njegovu vrže u more;
izbrane vojvode njegove utopiše se u crvenom moru.
5
Bezdani ih pokriše;
padoše u dubinu kao kamen.
6
Desnica Tvoja, Gospode, proslavi se u sili;
desnica Tvoja, Gospode, satre neprijatelja.
7
I mnoštvom veličanstva svog oborio si one koji ustaše na te;
pustio si gnev svoj, i proždre ih kao slamu.
8
Od daha nozdrva Tvojih sabra se voda;
stade u gomilu voda koja teče;
stinuše se vali usred mora.
9
Neprijatelj reče: Teraću, stignuću,
deliću plen;
nasitiće ih se duša moja,
izvući ću mač svoj, istrebiće ih ruka moja.
10
Ti dunu vetrom svojim, i more ih pokri,
i utonuše kao olovo u dubokoj vodi.
11
Ko je kao Ti među silnima. Gospode?
Ko je kao Ti slavan u svetosti, strašan u hvali, i da čini čudesa?
12
Ti pruži desnicu svoju, i proždre ih zemlja.
13
Vodiš milošću svojom narod, koji si iskupio,
vodiš krepošću svojom u stan svetosti svoje.
14
Čuće narodi, i zadrhtaće;
muka će spopasti one koji žive u zemlji filistejskoj.
15
Tada će se prepasti starešine edomske,
junake moavske spopašće drhat,
uplašiće se svi koji žive u hananskoj.
16
Spopašće ih strah i trepet;
od veličine ruke Tvoje zamuknuće kao kamen,
dokle ne prođe narod Tvoj, Gospode,
dokle ne prođe narod koji si zadobio.
17
Odvešćeš ih
i posadićeš ih na gori nasledstva svog,
na mestu koje si sebi za stan spremio, Gospode,
u svetinji, Gospode,
koju su Tvoje ruke utvrdile.
18
Gospod će carovati doveka.
19
Jer uđoše konji Faraonovi s kolima njegovim i s konjicima njegovim u more, i Gospod povrati na njih vodu morsku; a sinovi Izrailjevi pređoše suvim posred mora.
20
I Marija proročica, sestra Aronova, uze bubanj u ruku svoju; a za njom iziđoše sve žene s bubnjevima i sviralama.
21
I otpevaše im Marija:
Pevajte Gospodu,
jer se slavno proslavi;
konja i konjika vrže u more.
22
Potom krenu Mojsije sinove Izrailjeve od Mora Crvenog, i pođoše u pustinju Sur; i tri dana išavši po pustinji ne nađoše vodu.
23
Odande dođoše u Meru, ali ne mogoše piti vodu u Meri, jer beše gorka; otuda se prozva mesto Mera.
24
Tada stade narod vikati na Mojsija govoreći: Šta ćemo piti?
25
I Mojsije zavapi ka Gospodu, a Gospod mu pokaza drvo, te ga metnu u vodu, i voda posta slatka. Onde mu dade uredbu i zakon, i onde ga okuša.
26
I reče: Ako dobro uzaslušaš glas Gospoda Boga svog, i učiniš što je pravo u očima Njegovim, i ako prigneš uho k zapovestima Njegovim i sačuvaš sve uredbe Njegove, nijednu bolest koju sam pustio na Misir neću pustiti na tebe; jer sam ja Gospod, lekar tvoj.
27
I dođoše u Elim, gde beše dvanaest izvora i sedamdeset palmi; i onde stadoše u logor kod vode.
2 Mojžíšova
Chapitre 15
1
Tehdy zpíval Mojžíš a synové Izraelští píseň tuto Hospodinu, a řekli takto: Zpívati budu Hospodinu, neboť jest slavně zveleben; koně i s jezdcem uvrhl do moře.
2
Síla má a píseň jest Hospodin, nebo vysvobodil mne. Onť jest Bůh můj silný, protož stánek vzdělám jemu; onť jest Bůh otce mého, protož vyvyšovati ho budu.
3
Hospodin jest udatný bojovník, Hospodin jméno jeho.
4
Vozy Faraonovy i vojsko jeho uvrhl do moře; a nejpřednější hejtmané jeho ztopeni jsou v moři Rudém.
5
Propasti přikryly je; vpadli do hlubiny jako kámen.
6
Pravice tvá, Hospodine, zvelebena jest v síle, pravice tvá, ó Hospodine, potřela nepřítele.
7
A ve mnohé vyvýšenosti své podvrátil jsi povstávající proti tobě; pustils hněv svůj, kterýžto sežral je jako strniště.
8
A duchem chřípí tvých shromážděny jsou vody, stály tekuté vody jako hromada, ssedly se propasti u prostřed moře.
9
Řekl nepřítel: Honiti budu, dohoním se, budu děliti loupeže, nasytí se jimi duše má, vytrhnu meč svůj, zahladí je ruka má.
10
Povanul jsi větrem svým, i přikrylo je moře; pohlceni jsou jako olovo v prudkých vodách.
11
Kdo podobný tobě mezi silnými, ó Hospodine? Kdo jest tak, jako ty, velebný v svatosti, hrozný v chvalách, činící divy?
12
Vztáhls pravici svou, i požřela je země.
13
Zprovodíš v milosrdenství svém lid tento, kterýž jsi vykoupil; laskavě povedeš jej v síle své k příbytku svatosti své.
14
Uslyší lidé, bouřiti se budou; bolest zachvátí obyvatele Filistinské.
15
Tedy zkormoucena budou knížata Idumejská, silné Moábské podejme strach, rozplynou se všickni obyvatelé Kananejští.
16
Připadne na ně strach a lekání, pro velikost ramene tvého; mlčeti budou jako kámen, dokudž nepřejde lid tvůj, ó Hospodine, dokudž nepřejde lid ten, kteréhožs sobě dobyl.
17
Uvedeš je, a štípíš je na hoře dědictví svého, na místě, kteréž jsi k příbytku svému připravil, Hospodine, v svatyni, kterouž utvrdí ruce tvé, Pane.
18
Hospodin kralovati bude na věky věků.
19
Nebo vešli koni Faraonovi s vozy jeho i s jezdci jeho do moře, a obrátil na ně Hospodin vody mořské, synové pak Izraelští šli po suše u prostřed moře.
20
I vzala Maria prorokyně, sestra Aronova, buben v ruku svou, a vyšly za ní všecky ženy s bubny a s píšťalami.
21
I odpovídala jim Maria: Zpívejte Hospodinu, poněvadž slavně zveleben jest; koně i s jezdcem uvrhl do moře.
22
Hnul pak Mojžíš lidem Izraelským od moře Rudého, a táhli na poušť Sur. I šli tři dni po poušti, a nenalezli vod.
23
A přišedše do Marah, nemohli píti vod z Marah, nebo byly hořké; protož nazváno jest jméno jeho Marah.
24
Z té příčiny reptal lid na Mojžíše, řka: Co budeme píti?
25
I volal k Hospodinu, a ukázal mu Hospodin dřevo, kteréž jakž uvrhl do vod, učiněny jsou sladké vody. Tu vydal jemu práva a soudy, a tu ho zkusil.
26
A řekl: Jestliže skutečně poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého, a činiti budeš, což spravedlivého jest před očima jeho, a nakloníš uší k přikázaním jeho, a ostříhati budeš všech ustavení jeho: žádné nemoci, kterouž jsem dopustil na Egypt, nedopustím na tebe; nebo já jsem Hospodin, kterýž tě uzdravuji.
27
I přišli do Elim, kdež bylo dvanácte studnic vod a sedmdesáte palm; i rozbili tu stany při vodách.