Comparer
Jevrejima poslanica svetog apostola Pavla 10
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Jevrejima poslanica svetog apostola Pavla
Chapitre 10
1
Jer zakon imajući sen dobara koja će doći, a ne samo obličje stvari, ne može nikada savršiti one koji pristupaju svake godine i prinose one iste žrtve.
2
Inače bi se prestale prinositi se, kad oni koji služe ne bi više imali nikakve savesti za grehe, kad se jednom očiste;
3
nego se njima svake godine čini spomen za grehe.
4
Jer krv junčija i jarčija ne može uzeti grehe.
5
Zato, ulazeći u svet govori:
Žrtava i darova nisi hteo,
ali si mi telo pripravio.
6
Žrtve i prilozi za greh
nisu Ti bili ugodni.
7
Tada rekoh: Evo dođoh,
u početku knjige pisano je za mene,
da učinim volju Tvoju, Bože.
8
I više kazavši: Priloga i prinosa i žrtava, i žrtava za grehe nisi hteo, niti su Ti bili ugodni, što se po zakonu prinose;
9
tada reče: Evo dođoh da učinim volju Tvoju, Bože. Ukida prvo da postavi drugo.
10
Po kojoj smo volji mi osvećeni prinosom tela Isusa Hrista jednom.
11
I svaki sveštenik stoji svaki dan služeći i jedne žrtve mnogo puta prinoseći koje nikad ne mogu uzeti grehe.
12
A On prinesavši jedinu žrtvu za grehe sedi svagda s desne strane Bogu.
13
Čekajući dalje dok se polože neprijatelji Njegovi podnožje nogama Njegovim.
14
Jer jednim prinosom savršio je vavek one koji bivaju osvećeni.
15
A svedoči nam i Duh Sveti; jer kao što je napred kazano:
16
Ovo je zavet koji ću načiniti s njima posle onih dana,
govori Gospod:
Daću zakone svoje u srca njihova,
i u mislima njihovim napisaću ih;
17
I
grehe njihove i bezakonja njihova neću više spominjati.
18
A gde je oproštenje ovih onde više nema priloga za grehe.
19
Imajući, dakle, slobodu, braćo, ulaziti u svetinju krvlju Isusa Hrista, putem novim i živim.
20
Koji nam je obnovio zavetom, to jest telom svojim,
21
i sveštenika velikog nad domom Božijim:
22
Da pristupamo s istinim srcem u punoj veri, očišćeni u srcima od zle savesti, i umiveni po telu vodom čistom;
23
da se držimo tvrdo priznanja nade: jer je veran onaj koji je obećao;
24
i da razumevamo jedan drugog u podbunjivanju k ljubavi i dobrim delima,
25
ne ostavljajući skupštinu svoju, kao što neki imaju običaj, nego jedan drugog savetujući, toliko većma koliko vidite da se približuje dan sudni.
26
Jer kad mi grešimo namerno, pošto smo primili poznanje istine, nema više žrtve za grehe;
27
nego strašno čekanje suda, i revnost ognja koji će da pojede one koji se suprote.
28
Ko prestupi zakon Mojsijev, bez milosti umire kod dva ili tri svedoka.
29
Koliko mislite da će gore muke zaslužiti onaj koji sina Božijeg pogazi, i krv zaveta kojom se osveti za poganu uzdrži, i Duha blagodati naruži?
30
Jer znamo Onog koji reče: Moja je osveta, ja ću vratiti, govori Gospod; i opet: Gospod će suditi narodu svom.
31
Strašno je upasti u ruke Boga Živoga.
32
Opominjite se, pak, prvih dana svojih, u koje se prosvetliste i mnogu borbu stradanja podnesoste,
33
koje postavši gledanje sa sramota i nevolja, a koje postavši drugovi onima koji žive tako.
34
Jer se na okove moje sažaliste, i dadoste s radošću da se razgrabi vaše imanje, znajući da imate sebi imanje bolje i nepropadljivo na nebesima.
35
Ne odbacujte, dakle, slobodu svoju, koja ima veliku platu.
36
Jer vam je trpljenje od potrebe da volju Božiju savršivši primite obećanje.
37
Jer još malo, vrlo malo,
pa će doći Onaj koji treba da dođe
i neće odocniti.
38
A pravednik živeće od vere;
ako li odstupi
neće biti po volji moje duše.
39
A mi, braćo, nismo od onih koji odstupaju na pogibao, nego od onih koji veruju da spasu duše.
Židům
Chapitre 10
1
Zákon zajisté, maje stín budoucího dobrého, a ne sám obraz pravý těch věcí, jednostejnými, kteréž po všecka léta obětují, obětmi nikdy nemůž přistupujících dokonalých učiniti.
2
Sic jinak zdaliž by již nepřestaly obětovány býti, protože by již neměli žádného svědomí z hříchu ti, jenž obětují, jsouce jednou očištěni?
3
Ale při těch obětech připomínání hříchů děje se každého roku.
4
Neboť možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy.
5
Protož vcházeje na svět, dí: Obětí a darů nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil.
6
Zápalných obětí, ani obětí za hřích jsi neoblíbil.
7
Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně), abych činil, ó Bože, vůli tvou.
8
Pověděv napřed: Že obětí a darů, a zápalů, i obětí za hřích, (kteréž se podle Zákona obětují), nechtěl jsi, aniž jsi jich oblíbil,
9
Tehdy řekl: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně) abych činil, ó Bože, vůli tvou. Ruší první, aby druhé ustanovil.
10
V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla Ježíše Krista jednou.
11
A všeliký zajisté kněz přístojí, na každý den službu konaje, a jednostejné často obětuje oběti, kteréž nikdy nemohou odjíti hříchů.
12
Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, vždycky sedí na pravici Boží,
13
Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho.
14
Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty, kteříž posvěceni bývají.
15
Svědčíť pak nám to i sám Duch svatý. Nebo prve pověděv:
16
Tatoť jest smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v srdce jejich, a na myslech jejich napíši je,
17
Za tím řekl: A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.
18
Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť potřebí více oběti za hřích.
19
Majíce tedy, bratří, plnou svobodu k vjíti do svatyně skrze krev Ježíšovu,
20
Tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své,
21
A majíce kněze velikého nad domem Božím,
22
Přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého,
23
A umyté tělo vodou čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť jest ten, kterýž zaslíbil.)
24
A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích,
25
Neopouštějíce společného shromáždění našeho, jako někteří obyčej mají, ale napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ten den přibližuje.
26
Nebo jestliže bychom dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již více oběti za hříchy,
27
Ale hrozné nějaké očekáváni soudu, a ohně prudká pálivost, kterýž žráti má protivníky.
28
Kdož by koli pohrdal Zákonem Mojžíšovým, bez lítosti pode dvěma neb třmi svědky umírá.
29
Což se vám zdá, jak přísnějšího trestání hoden jest ten, kdož by Syna Božího pošlapával a krev smlouvy, kterouž byl posvěcen, za nehodnou drahého vážení by měl, a duchu milosti potupu učinil?
30
Známeť zajisté toho, jenž řekl: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. A opět: Pán souditi bude lid svůj.
31
Hroznéť jest upadnouti v ruce Boha živého.
32
Rozpomeňtež se pak na předešlé dny, v nichžto osvíceni byvše, mnohý boj rozličných utrpení snášeli jste,
33
Buďto když jste byli i pohaněními i ssouženími jako divadlo učiněni, buďto účastníci učiněni byvše těch, kteříž tak zmítáni byli.
34
Nebo i vězení mého čitelni jste byli, a rozchvátání statků svých s radosti jste strpěli, vědouce, že v sobě máte lepší zboží nebeské a trvanlivé.
35
Protož neodmítejtež od sebe smělé doufanlivosti vaší, kterážto velikou má odplatu.
36
Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.
37
Nebo ještě velmi, velmi maličko, a aj, ten, kterýž přijíti má, přijde, a nebudeť meškati.
38
Spravedlivý pak z víry živ bude. Pakli by se kdo jinam obrátil, nezalibuje sobě duše má v něm.
39
Ale myť nejsme poběhlci k zahynutí, ale věřící k získání duše.